Jelena Dolanská-Heidenreichová-Holečková

PhDr. Jelena Holečková
Narození 20. prosince 1899
Praha
Úmrtí 6. srpna 1980 (ve věku 80 let)
Praha
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Povolání pedagožka
Národnost česká
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata opera, zpěv a pěvecká pedagogika
Manžel(ka) Julius Dolanský-Heidenreich
Rodiče Josef Holeček, Zdenka Holečková-Zemanová
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jelena Holečková (20. prosince 1899 Praha-Smíchov – 6. srpna 1980 Praha) byla česká hudební pedagožka, spisovatelka, operní pěvkyně a překladatelka.[1]

Životopis

Rodiče Jeleny Holečkové byli spisovatel Josef Holeček a Zdenka Holečková-Zemanová (narozená 2. dubna 1870). Měla bratra Jarolíma Holečka (1891–1941), novináře a legionářského spisovatele, a sestru Darju Podlipskou-Holečkovou (1896–1959), překladatelku ze srbochorvatštiny a ruštiny. Její manžel byl Julius Heidenreich, který si 9. listopadu 1945 změnil příjmení na Dolanský.

Vystudovala gymnázium Krásnohorská v Praze (1918), potom Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (1925, rigorózní zkoušky ze Slovanské filologie a srovnávacích dějin literatur a z filozofie).[2] Ve zpěvu se vzdělávala u Antonína Heřmana (1918–1921), na pražské konzervatoři u Doubravky Branbergerové a u Jaroslavy Pěničkové-Rochové. V Praze vyučovala zpěv soukromě a také v Husově škole Masarykova lidovýchovného ústavu, v Hudební a pěvecké škole Unie českých hudebníků (za války); po válce na Hudební škole, na Vyšší hudebně pedagogické škole, na hudební škole na Vinohradech a externě na AMU.[3]

Jako pěvkyně začala v roli Carmen ve stejnojmenné opeře v Bratislavě (1924), později např. v roli Rosiny (Lazebník sevillský) nebo Filiny (Mignon). Zpívala také na večerech v Mánesu, Přítomnosti, Umělecké besedě, mj. slovanské písně od Slavka Osterce a Miloje Milojeviče. Podnikla turné po Německu (1927–1928) – Drážďany, Mnichov, Augsburg a zájezdy do Jugoslávie. Kariéru ukončila v roce 1945. Poté pracovala v souborech Stalingrad, S. K. Neumann a Rozmarina (zde získala v soutěži města Prahy první cenu za pásma skladeb Slovanská mapa a Ruští bohatýři).[3]

Jelena Holečková za svůj život přeložila 25 dramatických děl a na 100 písní. Její překlady oper Car Saltan a Ivan Susanin byly odměněny třetí cenou v soutěži Československého divadelního a literárního jednatelství v Praze roku 1952. Napsala množství statí pro hudební časopisy, publikovala referáty v týdeníku Lada a v měsíčníku Centralnaja Jevropa (1926–1939).[3] V Praze XVI Smíchov bydlela na adrese Poděbradova 32.

Dílo    

Spisy

  • Sofie Podlipská ve svých vzpomínkách, dopisech a denících – disertační práce. Praha: Univerzita Karlova, 1925
  • Jak se překládají opery (Klíč 4, 1934)
  • Opera v Praze v letech 1874–1900 (Československá vlastivěda 8, 1935)
  • Sofie Podlipská ve svých vzpomínkách, dopisech a denících (Praha 1940)
  • O přednesu lidových písní (Hudební věstník 37, 1944)
  • O hereckém umění v opeře (Tempo 20, 1947/48)
  • Novákovy písně z mládí (Praha 1949)
  • Novákovy písně na českém jevišti (in: Puškin u nás, Praha 1949)
  • Dvořákův odkaz lidové tvořivosti (Lidová tvořivost 2, 1951)
  • Bel canto [hudebnina]: staroitalské písně a arie pro střední hlas a klavír – klavírní doprovod vypracoval Emil Hradecký. Praha: Orbis, 1951
  • K otázce zpěvní deklamace (Hudební rozhledy 5, 1952, č. 7, s. 26)
  • Pěvecká výchova v souborech lidové tvořivosti – Praha: Orbis, 1958
  • O deklamaci zpívaného slova (in: Živá hudba 7, 1980)
  • O Josefu Holečkovi, mém tatínkovi: výbor ze vzpomínek – [výbor textu a redakce Hana Soukupová]. Vodňany, 2008

Pedagogické práce

  • Kapitoly z pěvecké pedagogiky: práce profesorů zpěvu na katedře dirigování, operní režie zpěvu AMU ve školním roce 1954–1955 – uspořádala. Praha: SPN, 1957
  • Hlasová výchova pro posluchače dirigování a operní režie. Část 1, Praktická – Praha: SPN, 1959
  • Vývoj a literatura zpěvu: hlasové výchovy část 2. historická – Praha: SPN
  • 500 denních pěveckých cvičení [hudebnina] – Praha: Státní nakladatelství krásné literatury hudby a umění (SNKLHU), 1956
  • Chyby hlasové techniky a jejich náprava: hlasový poradce v otázkách a odpovědích – Paul Lohmann; [z německého originálu Stimmfehler-Stimmberatung přeložila Jelena Holečková-Dolanská a Betta Frankenbergerová]. Praha: Supraphon, 1968  

Překlady libret

Překlady písní

  • Před mariánským obrázkem [hudebnina]: píseň: klavírní doprovod napodobuje lidový nápěv kalabrijských venkovanů – Václav Jan Tomášek; na slova Juliany Glaserové-Ebertové; Praha: A. J. Boháč, 1943
  • Zde v nejtemnějším hrobě [hudebnina]: píseň pro bas s klavírem – Václav Jan Tomášek; text napsal Giuseppe Carpani. Praha: A. J. Boháč, 1943
  • Písně sovětského lidu. Sešit 2: v klavírní úpravě – Natalija Nikolajevna Levi, Isaak Osipovič Dunajevskij, Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič, J. Čmelev, Grigorij Grigorjevič Lobačev; text: Aleksej Aleksejevič Surkov, Vasilij Ivanovič Lebedev-Kumač, překlad: M. Savin, Josef Uher, Vratislav Vycpálek, Jelena Holečková. Praha: Práce 1946
  • Zpěvník písní SSSR [hudebnina]: písně o Leninovi a Stalinovi – sestavila a zharmonisovala Elena Dušková. Praha: Svět sovětů, 1949
  • Eugen Oněgin: lyrické scény ve 3. dějstvích: Op. 24: klavírní výtah – Petr Iljič Čajkovskij; text podle A. S. Puškina. Praha: Národní hudební vydavatelství, 1950 — Evžen Oněgin: lyrické scény ve třech dějstvích (7 obrazech) – [hudba] Petr Iljič Čajkovskij; text podle A.S. Puškina skladatel a Konstantin Šilovskij; program připravil Zbyněk Brabec. Plzeň: Divadlo Josefa Kajetána Tyla, 2016
  • Čapaj: bylina-novina – zapsaná v podání Marfy Semjonovny Krjukovové; ilustroval a upravil Zdeněk Mlčoch. Praha: SNDK, 1951
  • Leninské hory [hudebnina] – Jurij Sergejevič Miljutin; ruský text J. Dolmatovskij. Praha: Svět sovětů, 1951
  • Daleko-daleko [hudebnina] – Georgij Nikforovič Nosov; ruský text A. Čurjin. Praha: Svět sovětů, 1951
  • Píseň o vlasti [hudebnina]: píseň z filmu "Setkání na Labi": mužský sbor a klavír – Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič; slova J. Dolmatovskij, upravil Karel Chvalovský. Praha: ÚDA, 1951  
  • Sborové písně SSSR. Díl 4. [hudebnina] – Aleksej Nikandrovič Novikov: J. Holečková, Isaak Osipovič Dunajevskij: J. Trefulka, Vladimír Grigorjevič Zacharov: J. Urban; M. Patočka, Matvej Isaakovič Blanter: Luděk Kubišta. Praha: Svět sovětů, 1951
  • Varjag [hudebnina]: ruská lidová píseň: tenor, duo, mužský sbor a klavír – upravil Jan Zdeněk Bartoš. Praha: ÚDA, 1951
  • Svatý prapor leninský: oslavná píseň: duo, mužský sbor a klavír – Alexandr Vladimirovič Alexandrov; ruský text O. Kolyčev; upravil Karel K. Chvalovský, Praha: ÚDA, 1952
  • Písně SSSR 3, Písně Alexandrovova souboru – Aleksandr Vasiljevič Aleksandrov, Georgij Nikiforovič Nosov, Matvej Isaakovič Blanter, texty: Sergej Jakovlevič Alymov, Osip Jakovlevič Kolyčev, Aleksandr Dmitrijevič Čurkin, Aleksandr Aleksandrovič Kovalenkov, Vasilij Ivanovič Lebedev-Kumač, Michajl Injuškin; překlad: Josef Uher, Hana Vrbová, Jelena Holečková, Luděk Kubišta. Praha: Svět sovětů, 1952
  • Písně SSSR. Díl 16 [hudebnina]: slavnostní písně – Aram Chačaturjan: text Asug Mirza: překlad Z. Knittl; Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič: Jevgenij Aronovič Dolmatovskij: J. Holečková, Alexandr Grigorjevič Aruťunjan: A. Gajamov: J. Holečková. Praha: Svět sovětů, 1952
  • Píseň mládí [hudebnina] Leonid Bakalov; ruský text C. Solodar – Praha: SNKL, 1953
  • Píseň bojovníků za mír – Vano Iljič Muradeli. Praha: Ústřední dům lidové tvořivosti (dále jen ÚDLT),
  • Ženské sbory z ruských oper. Díl 7 [hudebnina] – Praha: SNKLHU, 1953
  • Ej, uchněm! – úprava Alexandr Vasiljevič Svěšnikov; překlad J. Urban. Píseň bojovníků za mír – V. Muradeli; překlad Jelena Holečková. Náš stůl – Miroslav Krejčí; verše Jan Noha. Písnička: op. 51 č. 4 – Jos. B. Foerster; C. Hoffmann; přeložil O. Zich. Praha: ÚDLT,
  • Sbor dívek z opery Eugen Oněgin [hudebnina] – Petr Il’jič Čajkovskij; text podle A. S. Puškina. Praha: ÚDLT, 1956
  • Titus, K. 621 – W. A. Mozart; [libreto] E. Mazzola. Praha: Supraphon, 1956
  • Madrigaly a chansony [hudebnina]: výběr polyfonních děl skladatelů 16. a 17. století – sestavil Jaroslav Vanický. Praha: SPN, 1957
  • Pohádka o caru Saltanu a jeho synovi, slavném a mocném hrdinovi Kvidonovi a o krásné carevně-Labuti: zpěvohra o čtyřech dějstvích (předehře a sedmi obrazech) podle básně A. S. Puškina – Nikolaj Rimskij-Korsakov; text napsal V. I. Bělskij; [úvodní stať napsal Mirko Očadlík]. Praha: SNKLHU, 1959
  • Čapajev – Dimitrij Furmanov; [podle stejnojmenného ruského románu zdramatizoval] Miloslav Stehlík; úryvky z byliny M. S. Karjukuvové Čapaj [z ruštiny]; doslov Zdena Josková; návrhy scén Vojtěch Kolařík. Praha: Orbis, 1961
  • Taťanuška [hudebnina] – Vano Iljič Muradeli; (A. Saljnikov). Praha: ÚDLT, 1961
  • Árie Lenského z opery "Eugen Oněgin": zpěv a klavír – Petr Iljič Čajkovskij; text Modest I. Čajkovskij. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1962
  • Jitřní píseň [hudebnina]: slova J. Caleckého – Tichon Nikolajevič Chrennikov. Praha: ÚDLT, 1962
  • Slunce nad horami [hudebnina]: smíšený sbor a capella – Vasilij Sergejevič Kalinnikov; na slova A. Fedorova. Praha: ÚDLT, 1962
  • 6 písní: zpěv a klavír: vyšší třídy LŠU – Franz Schubert; vybrala a přeložila. Praha: Supraphon, 1968
  • Lieder auf Gedichte von Franz Theodor Csokor [hudebnina]: für tiefere Stimme und Klavier – Karel Reiner. Wien: 1969
  • Z písní Roberta Schumanna [hudebnina] – Robert Schumann; vybrala a přeložila. Praha: Supraphon, 1970

Jiné

  • Bartoň a Frantík, chlapci ze Stožic – Josef Holeček; ilustroval Alois Moravec; autorův výbor upravila, rozšířila a poznámkami opatřila Marie Loulová, doslov Jelena Holečková-Dolanská
  • Kalevala – z finského originálu přeložil a vysvětlivky napsal Josef Holeček; slovníček sestavila Jelena Holečková-Dolanská; textově připravila a ediční poznámku napsala Zina Trochová; doslovem opatřil Jan Petr Velkoborský; ilustroval Václav Fiala. Praha: Odeon, 1980

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Redakce Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1834. 587 s. S. 143. 
  2. ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy VI. (1924–1927). is.cuni.cz [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-25. 

Externí odkazy

Zdroj