Alexandr Vasiljevič Alexandrov

Alexandr Vasiljevič Alexandrov
Narození 1.jul. / 13. dubna 1883greg.
Ruské impérium Plachino, Rjazanská oblast, Ruské impérium
Úmrtí 8. července 1946 (ve věku 63 let)
Sovětský svaz Berlín, Sovětská okupační zóna Německa
Příčina úmrtí ruptura srdečního svalu
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Alma mater Petrohradská konzervatoř
Moskevská státní konzervatoř
Povolání hudební skladatel, dirigent, sbormistr, hudební pedagog a voják
Zaměstnavatel Moskevská státní konzervatoř
Ocenění zasloužilý umělec RSFSR (1933)
Řád rudé hvězdy (1935)
národní umělec SSSR (1937)
Řád rudého praporu práce (1939)
Stalinova cena 1. třídy (1942)
… více na Wikidatech
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Děti Boris Alexandrovič Alexandrov
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Vasiljevič Alexandrov (rusky Александр Васильевич Александров) (1. dubnajul./ 13. dubna 1883greg., Plachino – 8. červenec 1946, Berlín) byl ruský sovětský hudební skladatel, dirigent, sbormistr a hudební pedagog. V roce 1928 založil a následně po mnoho let vedl slavný pěvecký sbor Alexandrovci. Složil též hymnu Sovětského svazu, platnou od roku 1944 až do zániku tohoto státu. Od roku 2000 je s pozměněným textem hymnou Ruska. Napsal i slavnou píseň Svatá válka, neoficiální hymnu Velké vlastenecké války. Byl profesorem Moskevské státní konzervatoře.

Byl národním umělcem SSSR (1937) a laureátem dvou Stalinových cen první třídy (1942, 1946). Získal hodnost generálmajor. V září 1946 mu byl posmrtně udělen Československý řád Bílého lva III. stupně.[1]

Jeho ženou byla Ksenija Morozova.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Александров, Александр Васильевич na ruské Wikipedii a Alexander Vasilyevich Alexandrov na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Československý řád Bílého lva – jmenný rejstřík nositelů [online]. Archiv Kanceláře prezidenta republiky [cit. 2022-06-08]. Řád byl udělen 25. září 1946, pořadové číslo 1244, matriční číslo 862, číslo jednací B 761/46. Dostupné online. 

Literatura

  • NOSKOVÁ, Michaela. Soubor Alexandrovci v Rusku a ve světě. Bakalářská diplomová práce. Vedoucí práce: Prof. Ludmila Stěpanova, CSc. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2018. 50 s. Dostupné online. Kapitola „Zakladatel Alexandr Vasiljevič Alexandrov", s. 12–15. }
  • PACLT, Jaromír. Slovník světových skladatelů. Praha: Editio Supraphon, 1972. 368 s. Heslo „ALEXANDROV, Alexandr Vasiljevič", s. 15–16. 
  • TOBOLKA, Zdeněk Václav, ed. Naučný slovník aktualit 1938. [Ročník první]. V Praze: L. Mazáč, 1938. 519 s. Heslo „Alexandrov, Alexander Vasiljevič", s. 9. 

Externí odkazy

Zdroj