Jaroslav Gallat

Jaroslav Gallat
Rodné jméno Jaroslav Frantíšek Josef Galat
Narození 25. března 1855
Chrudim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 8. srpna 1932 (ve věku 77 let)
Chrudim
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání hodinář
Národnost česká
Žánr humorista
Příbuzní Alois Gallat – bratr
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Gallat (25. března 1855, Chrudim – 8. srpna 1932, Chrudim) byl český spisovatel a humorista, který působil v Chrudimi.

Život

Jaroslav Gallat se narodil 25. března 1855 v Chrudimi (v druhém manželství otce s Františkou Dresslerovou) v domě U Modestinů ve Filištínské ulici, kde jeho otec Jakub Gallat (1884/1885–1878), bývalý voják napoleonských válek, působil jako hostinský.[1] Rodina Gallatových (první manželství otce s Františkou Xaverií Cardovou [1788–1848]) se do Chrudimi přestěhovala r. 1930 z Nového Bydžova, krátce po narození syna Aloise. Vlastenecké cítění Jakuba Gallata dokazuje nejen skutečnost, že jako jeden z prvních opatřil svůj podnik českým názvem, ale i to, že v prostorách hostince, který byl střediskem chrudimské společnosti, působila v letech 1847–1860 Měšťanská beseda. Jaroslav Gallat byl od narození invalidní a po celý život musel při chůzi používat berle. Vyučil se hodinářem a tímto povoláním se v Chrudimi živil. Mimo to se věnoval literární činnosti a v souboru J. L. Laštovky působil jako amatérský loutkář.[2] Byl aktivním členem stolní společnosti Kosů chrudimských, kterou roku 1867 spoluzaložil jeho nevlastní bratr Alois Gallat. Jaroslav Gallat cestoval a účastnil se humoristických večírků pořádaných v českých i rakouských městech. Pravidelně byl zván spolkem Komenský do Vídně, kde představoval nejen svoji tvorbu, ale i činnost Kosů chrudimských.[3] Zemřel 8. srpna 1932 a je pochován na chrudimském hřbitově Sv. Václava.

Rodina

Měl vlastní sestru Jindřišku (1852) a nevlastní sourozence Františka (30. 1. 1818 Nový Bydžov – 6. 5. 1893 Chrudim), který byl fotografem, jehož zásluhou je známa například podoba Chrudimi z roku 1875. František se vyučil sedlářství, řemenářství a čalounictví.[4] Další nevlastní sourozenci: Ignác (1820) chrudimský humorista,[5] Paulina (1922) a Alois (8. 6. 1827 Nový Bydžov – 7. 9. 1901 Chrudim), který byl rovněž chrudimský humorista, zaměřený ale zejména na divadlo.[6] Jaroslav se oženil s Terezií Tušicovou a měl s ní tři syny: Jaroslava (1886), Miloše (1887–1887) a Jindřicha (1892).

Dílo

V literární tvorbě Jaroslava Gallata se objevuje velmi blízký vztah k Chrudimi, silné vlastenecké cítění a specifický druh humoru, který byl ovlivněn dobově i regionálně. Díla, která navenek působila pouze jako recesistická a parodická, sledovala i jiné cíle než bylo pobavení čtenářů a publika. Jejich hlavním záměrem bylo šíření vlastenectví a reflektování soudobého politického a společenského dění nejen z hlediska regionálního ale i celonárodního. Jaroslav Gallat psal básně, kuplety, texty pro společenské večírky i libreta k operám. Upozornil na sebe rovněž jako autor dramatických parodií a veseloher a zejména jako tvůrce loutkových her, pro něž byl označován jako průkopník loutkářství v Chrudimi. Při jejich tvorbě vycházel z parodie a burlesky, většina jeho her byla určena dětem, dominoval v nich dobrosrdečný humor a výchovná tendence. Před první světovou válkou se pokusil vytvořit v Chrudimi loutkovou scénu. Tuto myšlenku se podařilo v podobě dětské loutkové scény realizovat roku 1915. Po smrti Aloise Gallata se zasloužil o obnovení vydávání silvestrovského listu Sůva-Klapačka, v němž představoval své humoristické a satirické příspěvky.[1] Publikoval v novinách a časopisech Paleček, Humoristické listy, Zlatý domov aj.[1] Osobnost Jaroslava Gallata literárně zobrazila Helena Šmahelová v třetím díle románové trilogie Hlasy mých otců.

matriční zápis o narození a křtu Jaroslava Gallata (matrika N 1851-1857 Chrudim (SOA Zámrsk))

Seznam děl

Básně, výstupy, kuplety

  • Čtyři obecní sloupové – Telč: Emil Šolc, 1890–
  • Nešťastný zeť: sólový výstup se zpěvem; Tchýně: žertovná deklamace – Praha: Josef Šváb, 1894
  • Český humor v písni a slově: sbírka kupletů, duett, tercett, sól. výstupů aj. – Chrudim: B. A. Keil, 1898
  • U kuželek – kuplet; hudba od Jindřicha Siegla. Praha: J. Šváb,
  • Z kruhu elitní klasy – kuplet; hudba od J. Siegla. Praha: J. Šváb,
  • Besedník: veselý Čech: sbírka původních kupletů, duett, tercett, kvartett, komických výstupů atd. – Telč: E. Šolc, 1899
  • Naši humoristé – 1904
  • Jaroslav Gallat a jeho nejnovější výstupy a kuplety – Praha: J. Šváb, 1905
  • Jmeniny paní kancelistové – Telč: E. Šolc, 1909
  • Kolportérka – Telč: E. Šolc, 1909
  • Metamorfosista – Telč: E. Šolc, 1909
  • Moritz Schwindelstein – Telč: E. Šolc, 1909
  • Pantoflář – Telč: E. Šolc, 1909
  • Pasivní resistence – Telč: E. Šolc, 1909
  • Pensista – Telč: E. Šolc, 1909
  • Vystavovatel zvláštností – Telč: E. Šolc, 1909
  • Zelené mládí – Telč: E. Šolc, 1909
  • Červené nosy – Telč: E. Šolc, 1910
  • Hospodský – Telč: E. Šolc, 1910
  • Maestri cantatori italiani – Telč: E. Šolc, 1910
  • Pojď sem! – Telč: E. Šolc, 1910
  • Redaktoři – Telč: E. Šolc, 1910
  • Cohn & Sohn – Telč: E. Šolc, 1911
  • Ne se dotýkat – Telč: E. Šolc, 1911
  • U telefonu –1911
  • Charaktery opic: sólový výstup – Praha: J. Šváb, 1914
  • Malý vrátný z paláce: sólový výstup pro menšího hocha neb převlečenou dívku – J. Šváb; Malý nezbeda: výstup pro hocha neb děvčátko za hocha převlečené – Jan Pik-Zbirovský; Rybář: výstup pro hocha – J. Gallat. Praha: J. Šváb, 1925
  • Z kruhu elitní klassy: kuplet – Jindřich Siegl. Praha: J. Šváb,

Loutkové hry

  • Čert na dovolené: veselohra v 1 jednání; Kmotr Brázda na výstavě: veselohra v 1 jednání – Telč: Emil Šolc, 1908
  • Bratři: hra ve 4 jednáních: obraz ze života. Telč: Emil Šolc, 1909
  • Ctibor a Celina: hra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Kašpárek na dostaveníčku: veselohra ve 2 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Macecha: hra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Na zdar Ústřední Matici Školské: veselohra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Princ a uhlíř: hra ve 4 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Strašidlo ve mlýně: veselohra ve 2 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Vepřové hody: veselohra v 1 jednání; V redakci: veselohra v 1 jednání – Telč: E. Šolc, 1909
  • Zkrocení zlé ženy: hra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909

Dramata

  • Chudobka: výpravná hra pro děti ve 3 jednáních se zpěvy a tanci – nápěvy složil František Šubert. Chrudim: St. Pospíšil, 1902
  • Adelaida a žloutek z vejcete: hrůzostrašné drama: pro divadlo v místnosti nebo v přírodě – napsali J. Gallat a J. Šváb. Praha: J. Šváb, 1913
  • Co by tomu řekl básník Heyduk? Žert o 1 jednání – Praha: J. Šváb, 1915

Písňové texty a libreta k operám

  • Hvězdám: píseň pro jeden hlas s průvodem piana – J. Jeřábek; Jaroslav Vrchlický. Dva pohřební sbory – Al. Hnilička; J. Gallat. Zajíček: národní píseň – pro tři hlasy upravil Josef Drahorad. Třešť: Emanuel Binko, 1883
  • Italští umělci – Jindřich Siegl; komické terčetto od J. Gallata. Praha: Josef Šváb, 1890?
  • Knajpiáni, op. 61: komický dvojzpěv pro dva pány – hudba Roman Nejedlý. Litomyšl: R. Nejedlý, 1895?
  • Kukaččino proroctví: veselý dvojzpěv s "kukáním" pro pána a dámu – hudba Roman Nejedlý. Praha: J. Šváb, 1900–
  • V pensionátě: operetní scéna pro sbor dam a sóla – hudba od Jindřicha Součka. Lipsko: s. n., 1900?
  • Kukačka: lidová píseň – upravil J. Šváb; Trest za nevěru – valčíková píseň na slova J. Gallata; složil Vil. Novák. Praha: J. Šváb, 1900–
  • Signály: sólový výstup se zpěvy pro pána – Praha: J. Šváb,
  • Staré panny: komický dvojzpěv pro dva pány: opus 53 – hudba Roman Nejedlý. Vinohrady: Roman Nejedlý, 1907
  • Bludičky – Telč: E. Solc, 1909
  • Oběti nervosy: veselé duetto pro pány – hudbu složil Jos. Musil. Praha: J. Šváb, 1911–
  • Sufražetky: žertovný čtverozpěv pro pány za ženy převlečené – od J. Gallata a Jos. Švába; hudbu složil Jos. Musil. Praha: J. Šváb, 1911–
  • "Zeppelin": veselé létací duetto pro pány – napsali J. Gallat a J. Šváb. Praha: J. Šváb, 1918–
  • Budoucí sloupy řemesel: komická scéna se zpěvem pro 4 osoby – hudba od rytíře Dremla fon. Praha: J. Šváb, 1920?
  • Milovnice motýlků: dámské duetto – hudbu složil Josef Musil. Praha: J. Šváb, 1923?
  • Tys viděla mne s jinou stát: valčíková píseň pro zpěv a piano – hudba J. Pehel. Praha: Vítek, –1932
  • Strahováček – napsal J. Šváb. Serenáda Isidora Pantoflíčka – hudbu složil Ed. Machatý. Praha: J. Šváb,
  • U modistky

Jiné

  • Hry pro školy mateřské a nižší třídy obecných škol – Chrudim: Stanislav Pospíšil, 1880–

Reference

  1. ↑ a b c BLAŽEK, Antonín. Alois a Jaroslav, bratři Gallatové, Pověsti a obrázky z chrudimského kraje. [s.l.]: [s.n.], 1930. S. 72–77. 
  2. ↑ KOBETIČ, Pavel. Osobnosti Chrudimska. Chrudim: [s.n.], 2002. S. 59. 
  3. ↑ BLAŽEK, Antonín. Sůva a Kosárna, Chrudim, obrázky kulturní a historické. Chrudim: [s.n.], 1937. S. 188–229. 
  4. ↑ KOBETIČ, Pavel. Osobnosti Chrudimska. Chrudim: [s.n.], 2002. S. 58. 
  5. ↑ KARLÍKOVÁ, Barbora. Hudební Litomyšl. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra Hudební výchovy, 2009. Dostupné online. Diplomová práce. 
  6. ↑ GALLAT, Alois, Chrudim. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Literatura

  • BASTL, Miroslav. Jaroslav Gallat, CHVL 1994, roč. 3, č. 2. s. 9.
  • BLAŽEK, Antonín, Alois a Jaroslav, bratři Gallatové, Pověsti a obrázky z chrudimského kraje, 1930, řada VII., s. 72–77.
  • BLAŽEK, Antonín, Sůva a Kosárna, Chrudim, obrázky kulturní a historické, řada XI. Chrudim 1937, s. 188–229.
  • KOBETIČ, Pavel, Osobnosti Chrudimska, Chrudim 2002.
  • KOBETIČ, Pavel, Sůva a Kosové: Čítanka, Chrudim 1993.
  • KOBETIČ, Pavel. Výročí měsíce – Jaroslav Gallat. Chrudimský deník, 2005, ročník VIII., č. 3., s. 8.
  • Lexikon české literatury I. díl. Heslo Jaroslav Gallat. Praha, Academia 1985, s. 786–787.
  • SOKOL, Karel. J. Gallat, loutkář. Kulturní Chrudim, 1973, č. 7.

Zdroj