Helena Šmahelová

PhDr. Helena Šmahelová
Narození 14. července 1910
Řestoky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. listopadu 1997 (ve věku 87 let)
Rakovník
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Povolání spisovatelka, prozaička, dramatička a youth book author
Ocenění Čestné občanství města Chrudimi
Manžel(ka) Pavel Trost
Partner(ka) Jaromír John (od 1943)
Příbuzní Alexander Hackenschmied (bratranec)
Božena Hackenschmiedová (teta)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Helena Šmahelová, provdaná Helena Trostová, (14. července 1910 Řestoky – 5. listopadu 1997 Rakovník) byla česká spisovatelka a autorka rozhlasových her.

Biografie

Hrob Heleny Šmahelové

Pocházela z východočeské mlynářské rodiny. Prožila poměrně rušné dětství a mládí. S rodiči pobývala na Moravě a později na Slovensku v Bratislavě, kde také zahájila své středoškolské studium na reálce. To však nedokončila, neboť se vrátila do Čech za nemocnou matkou do Ledče nad Sázavou.[1] Po smrti obou rodičů se odstěhovala k babičce do Chrudimi, v Jaroměři se vyučila knihkupkyní. Od roku 1931 pracovala jako úřednice v chrudimské nemocenské pojišťovně. Zde se seznámila s Jaromírem Johnem, se kterým později žila a pracovala od roku 1943. Od roku 1937 až do roku 1943 pracovala v nemocenské pojišťovně v Praze, od roku 1943 žila s Jaromírem Johnem ve Slatiňanech. Od roku 1946 bydlela v Olomouci, kde John získal místo profesora na Univerzitě Palackého. Na jeho popud si také po válce dokončila vzdělání, nejprve v roce 1948 maturitou a později studiem na Filosofické fakultě Palackého univerzity, kde v roce 1952 obhájila doktorát filosofie. V roce 1952 se provdala za docenta olomoucké univerzity Pavla Trosta. Od roku 1952 do roku 1956 pak pracovala jako psycholožka v brněnské protialkoholní léčebně. V roce 1956 se odstěhovala z Olomouce do Prahy a působila jakožto spisovatelka z povolání. Kromě toho také pečovala o dílo a literární odkaz svého přítele Jaromíra Johna.

Zemřela v roce 1997 a je pohřbena na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 39/hr. 66–67. V roce 2023 byl její hrob zarostlý vegetací a dlouhodobě neudržován.

Dílo

Psychologické prózy

  • 1940 Sedmý den odpočívej, novela
  • 1944 Pelantovi, román, později vydán v jiné verzi pod názvem Dědicové snů

Próza pro dospělé

  • 1961 Cesta ze zármutku, novela
  • 1963 Devět tisíc dnů, novela
  • 1968 Sobectví, novela
  • 1979 Žena roku 1900, román
  • 1979 Vzpomínky na Jaromíra Johna, paměti
  • 1989 Útěk postřeleného zajíce, autobiografický román

Románová trilogie

  • 1984–1987, historie mlynářského rodu Šmahelů
    • Stíny mých otců
    • Stopy mých otců
    • Hlasy mých otců

Tvorba pro mládež

  • 1959 Mládí na křídlech
  • 1957 Velké trápení (později zfilmováno – viz článek o filmu Velké trápení z roku 1974)
  • 1959 Magda
  • 1963 Jsem už velká dívka
  • 1964 Dobrá mysl'
  • 1975 Žárlivost
  • Chrabrovka

Další díla

  • Dědicové snů
  • Dora a medvěd
  • Dora na cestách
  • Dům radostí
  • Dva týdny prázdnin
  • Já a moji drazí
  • Karlínská číslo 5
  • Kdy přijde Dora?
  • Kůň s krávem neboli Svatba po hanácku
  • Lenka a Bob
  • Muž a žena
  • Planá růže, růžička šípková
  • Smuteční hostina
  • Vůně letních jablek
  • Soumrak

Osobní život

Helena Šmahelová byla sestřenicí českého filmaře Alexandra Hackenschmieda, přítelkyní spisovatele Jaromíra Johna a manželkou jazykovědce Pavla Trosta.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Čeští spisovatelé 20. století – slovníková příručka. [s.l.]: Československý spisovatel, 1985. 830 s. S. 615. 

Externí odkazy

Zdroj