Jan Zikmund Khevenhüller-Metsch

Jan Zikmund kníže z Khevenhüller-Metsche
2. kníže z Khevenhüller-Metsch
Ve funkci: 18. dubna 1776 – 15. června 1801
Předchůdce	Jan Josef z Khevenhüller-Metsche
Nástupce	Karel Maria František z Khevenhüller-Metsche
Císařský zplnomocněný ministr v Milánsku
Ve funkci: 1775 – 1782
Panovník	Josef II.
Císařský vyslanec Sardinii
Ve funkci: 1763 – 1770
Panovník	František I., Josef II.
Císařský vyslanec v Portugalsku
Ve funkci: 1756 – 1760
Panovník	František I.
Narození	22. února 1732 nebo 23. května 1732 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	15. června 1801 (ve věku 69 let) Klagenfurt Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	I. (1754) Marie Amálie z Liechtensteinu (1737–1787) II. (1800) Marie Josefa ze Strassolda (1768–1837)
Rodiče	Jan Josef z Khevenhüller-Metsche (1706–1776) a Karolína z Metsche (1706–1784)
Děti	Anna Antonie z Khevenhüller-Metsche František Maria z Khevenhüller-Metsche Luitpoldina z Khevenhüller-Metsche
Příbuzní	Karel Antonín Zichy, Eleonora Zichyová, Kristina Zichyová, František ze Zichy-Ferraris a Ferdinand Zichy zu Zich von Vasonykeöy (vnoučata)
Profese	diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Zikmund Bedřich kníže z Khevenhüller-Metsche (německy Johann Sigmund Friedrich Reichsfürst von Khevenhüller-Metsch, Graf von Hohen Osterwitz; 23. května 1732 Vídeň – 15. června 1801 Klagenfurt) byl rakouský šlechtic a diplomat ve službách Habsburků. V roce 1776 po otci zdědil titul knížete, kromě statků v Rakousku vlastnil také majetek v Čechách (Komorní Hrádek).^[1]

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Khevenhüllerů, patřil ke knížecí linii Khevenhüller-Metsch. Byl druhorozeným synem knížete Jana Josefa z Khevenhüller-Metsche (1706–1776) a jeho manželky Karolíny, rozené hraběnky z Metsche (1706–1784).^[2] Vstoupil do diplomatických služeb a vzhledem k vysokému postavení otce u císařského dvora již v mladém věku dosáhl vysokých postů. Za sedmileté války byl v letech 1756–1760 císařským vyslancem v Portugalsku, poté v letech 1763–1770 zastával funkci vyslance u sardinského královského dvora se sídlem v Turíně. Následujících pět let strávil ve Vídni, ale pak se znovu na dlouhou dobu vrátil do Itálie. V letech 1775–1782 byl zplnomocněným ministrem a vyslancem v Miláně. V roce 1782 odešel ze státních služeb, ale v Itálii pak trvale žil ještě bezmála dvacet let. Život v Miláně střídal s pobyty v dalších italských městech, proslul jako mecenáš umění se širokým kulturním rozhledem. K návratu do Rakouska se rozhodl až po druhém sňatku v roce 1800, krátce poté ale onemocněl a zemřel v Klagenfurtu. Byl také císařským komorníkem a tajným radou, za zásluhy byl nositelem velkokříže uherského Řádu sv. Štěpána.

Po otci se v roce 1776 stal dědicem knížecího titulu a statků v Rakousku a Čechách. V Čechách byl jeho majetkem panství Komorní Hrádek, které však za jeho éry chátralo. Velmi špatný stav zámku dokládá inventární soupis z roku 1798.^[3] Mimo jiné byl také majitelem jednoho z mistrovských nástrojů Antonia Stradivariho. Housle vyrobené v roce 1733 koupil pro svou druhou manželku. Nástroj pak ještě mnohokrát změnil majitele, v současnosti má hodnotu čtyři milióny dolarů a dodnes nese pojmenování Khevenhüller. ^[4][5]

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou se v roce 1754 stala princezna Marie Amálie z Lichtenštejna (1737–1787), dcera Emanuela z Lichtenštejna. Podruhé se v roce 1800 oženil s hraběnkou Marií Josefou ze Strassolda (1768–1837). Obě manželky byly dámami Řádu hvězdového kříže. Z prvního manželství pocházelo deset dětí, z nichž synové Karel (1756–1823) a František (1762–1837) postupně zdědili knížecí titul.

Potomstvo:

• 1. Jan Josef (17. 6. 1755 – 9. 9. 1787), císařský komoří, rytíř Maltézského řádu
• 2. Karel Maria František (23. 11. 1756 – 2. 6. 1823 Vídeň), 3. kníže z Khevenhüller-Metsche, c. k. komoří
  • ⚭ (1805) hraběnka Terezie z Morzinu (18. 4. 1774 – 8. 7. 1859 Vídeň)
• 3. Maria Jan Josef (20. 2. 1758 – 19. 7. 1772)
• 4. Anna Antonie (10. 4. 1759 Lisabon – 18. 1. 1809 Vídeň), dáma Řádu hvězdového kříže
  • ⚭ (1776) hrabě Karel Josef Zichy z Vászonykeö (4. 3. 1753 Prešpurk – 28. 9. 1826 Vídeň), c. k. tajný rada, státní a konferenční ministr, rytíř Řádu zlatého rouna a Řádu sv. Štěpána
• 5. Marie Kristina (23. 12. 1760 Vídeň – 16. 11. 1811 Brescia), dáma Řádu hvězdového kříže
  • ⚭ (1786) Antonio Maria Erba Odescalchi (16. 9. 1750 Milán –10. 1. 1832 tamtéž), IV. markýz z Mondonica, II. kníže z Monteleone, c. k. komoří, nositel Řádu sv. Štěpána
• 6. František Maria Jan (7. 4. 1762 Vídeň – 3. 8. 1837 Fronsburg), 4. kníže z Khevenhüller-Metsche, c. k. generálmajor, komoří
  • ⚭ I. (1791) hraběnka Marie Alžběta z Kuefsteinu (2. 5. 1771 Vídeň – 8. 4. 1796 Sankt Pölten)
  • ⚭ II. (1798) hraběnka Marie Josefa von Abensberg und Traun (7. 1. 1782 Sankt Pölten – 6. 3. 1799 Gorizia)
  • ⚭ III. (1812) hraběnka Kristýna Zichyová (30. 4. 1792 Vídeň – 20. 7. 1830 Penzing)
• 7. Marie Karolína (23. 9. 1763 – 19. 11. 1858)
  • ⚭ (1783) markýz Giuseppe Maria Soressina-Vidoni (1760 – 11. 9. 1821)
• 8. Marie Terezie (20. 4. 1765 – 19. 5. 1766)
• 9. Marie Leopoldina (22. 8. 1767 Vídeň – 24. 2. 1848 Vídeň), dáma Řádu hvězdového kříže
  • ⚭ (1784) kníže Alessandro Francesco Ruspoli (19. 2. 1752 Řím – 8. 3. 1829 tamtéž), c. k. tajný, rada, komoří
• 10. Emanuel (1769–1773)

• Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; heslo Khevenhüller, s. 245–260 dostupné online

• Historie rodu Khevenhüller-Metsch na webu zámku Hochosterwitz
• Rodokmen Khevenhüllerů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Zdroj