Jan Zajíček (politik)

Jan Zajíček
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1872 – 1873
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1865 – 1878[1]
Ve funkci:
1890 – 1896
Starosta Prostějova
Ve funkci:
1864 – 1867
Předchůdce Konstantin Czerny
Nástupce Florián Novák
Ve funkci:
1870 – 1892
Předchůdce Florián Novák
Nástupce Karel Vojáček
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
Narození 6. listopadu 1828
Stichovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. června 1915 (ve věku 86 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Rozálie Ablová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Zajíček, též Johann Zajiček[2] nebo Johann Zajiczek[3] (6. listopadu 1828 Stichovice[4][5] – 9. června 1915 Vídeň[6][7]), byl rakouský politik z Moravy, českého původu, ale hlásící se k německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a poslední německý starosta Prostějova.

Biografie

Jeho otec Michal Zajíček (narozen 1789) byl měšťanem v Prostějově, později nájemce mlýna ve Slavkově u Brna a v Kyjově. Jan se narodil ve Stichovicích (dnes místní část obce Mostkovice) u Prostějova jako nemanželský syn vdově po prostějovském měšťanu Josefu Fickertovi. Biologický otec Michal Zajíček se k synovi přihlásil až roku 1838. Jan tedy v mládí vyrůstal pod jménem Fickert, až dodatečně začal užívat příjmení Zajíček. Roku 1847 koupil mlýn v Krasicích u Prostějova. Působil jako mlynář a oženil se s Rozálií Ablovou (dcera obchodníka a starosty Prostějova Ferdinanda Abla). Měli tři syny a čtyři dcery. Roku 1850 prodal svůj mlýn a nadále působil profesně jako obchodník v Prostějově.[5] Měl velký železářský obchod a dům na prostějovském náměstí.[6]

Byl veřejně a politicky činný. V období let 1864–1867 a znovu 1870–1892 zastával úřad starosty Prostějova.[8] Byl českého původu, ale po příchodu do Prostějova, když se stal obchodníkem, se začal hlásit k německé národnosti a kultuře.[7] Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a provídeňsky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[9] Náležel mezi předáky německé politiky na Moravě. Národní listy ho v nekrologu líčí jako obratného a charakterního muže, jehož zásluhou se stalo, že německá správa obecní téměř plné čtvrtstoletí u vesla se udržela.[6] Používal výlučně němčinu.[10] S českou stranou sváděl dlouhé boje o vedení města. Roku 1892 Češi konečně převádli a Zajíčka nahradil Karel Vojáček.[7][3]

V doplňovacích volbách 8. listopadu 1865 byl zvolen na Moravský zemský sněm za městskou kurii, obvod Prostějov. Do sněmu se po krátké přestávce (v zemských volbách v lednu 1867 zvolen nebyl a místo něj usedl do sněmu za město Prostějov jeho komunální český rival Florián Novák) vrátil již v zemských volbách v březnu 1867, opět za městskou kurii v Prostějově. Mandát zde obhájil v zemských volbách roku 1870. V zemských volbách roku 1871 ho dočasně vystřídal Florián Novák, ale již v zemských volbách v září 1871 se do sněmu vrátil. Po delší přestávce pak opětovně uspěl i v zemských volbách roku 1890.[11] Zemský sněm ho roku 1872 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy).[12] Složil slib 12. prosince 1872.[2]

Do roku 1907 žil v Prostějově, pak se přestěhoval do Vídně.[5][7] Podle jiného zdroje se již po svém odchodu z funkce starosty koncem 19. století odstěhoval do Olomouce a pak do Vídně.[6]

V závěru života žil v bídě. Přišel o všechen majetek. České vedení prostějovské radnice mu dokonce muselo přispět na živobytí.[6] Zemřel v červnu 1915 ve Vídni.[7]

Reference

  1. ↑ S krátkou přestávkou v roce 1867 a 1871, kdy zvolen nebyl ale byl pak vždy v opakovaných volbách vypsaných krátce poté zvolen.
  2. ↑ a b http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0007&page=1296&size=40
  3. ↑ a b VOJTEK, Libor: Vývoj obecní samosprávy v letech 1848 - 1945 [online]. prostejov.eu [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mostkovice
  5. ↑ a b c Zpravodaj obce Mostkovice č.19, Historie, Podvodník z Mostkovic [online]. mostkovice.cz [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. 
  6. ↑ a b c d e Smutný konec býv. starosty prostějovského. Národní listy. Červen 1915, roč. 55, čís. 163, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e Poslední německý starosta města Prostějova zemřel. Národní politika. Červen 1915, roč. 55, čís. 163, s. 2. Dostupné online. 
  8. ↑ Starostové města Prostějova [online]. www2.rg.prostejov.cz [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  9. ↑ Výsledek voleb v městech. Našinec. Červen 1870, čís. 52, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Slavné osobnosti spojené s městem Prostějovem a okolím [online]. prostejov.eu [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  11. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  12. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Zdroj