Jan Pleskač (farář)

Jan Pleskač
farář Jan Pleskač
farář Jan Pleskač
Rodné jméno Johann Pleskačz
Narození 15. května 1797
Třebíč
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 26. července 1873 (ve věku 76 let)
Olešnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání katolický kněz, spisovatel
Nábož. vyznání katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Pleskač (15. května 1797 Třebíč[1][2] – 26. července 1873 Olešnice[3][4]) byl moravský farář, buditel a čestný občan Olešnice.[5]

Biografie

Jan Pleskač se narodil v rodině Franze Pleskače (1772/1773) a Anny (1764/1775),[6] v roce 1797 v Třebíči.

Studoval na německém gymnáziu v Jihlavě, filozofii a bohosloví v Brně. V roce 1820 byl vysvěcen na kněze, působil v Želetavě, v Kučerově, v Netíně a ve Lhotě u Jimramova. Na popud B. M. Kuldy sbíral se spolupracovníky pohádky a pověsti z oblasti Olešnice, Třebíče, Vyškova, Žďáru a Brněnska.

Od roku 1834 byl farářem v Olešnici. V roce 1851 stál u založení Katolické jednoty, roku 1859 byl jedním ze zakladatelů divadelního spolku v Olešnici[7] a v roce 1863 byl zakladatelem čtenářského spolku.[8] Dne 17. května 1864 se stal čestným občanem města Olešnice.[4]

Dílo

  • Moravské národní pohádky a pověsti. Svazek třetí, Z okolí Olešnického a jiných – sebral a zaslal Jan Pleskáč a jiní; do tisku dal B. M. Kulda. Praha: Václav Kotrba, 1892[9]
  • Moravské národní pohádky a pověsti: ze sbírek J. S. Menšíka, J. Pleskáče, K. Orla, J. Soukupa a V. Švédy – texty vybrali, předmluvu napsali, poznámkami, slovníčkem a mapou opatřili Oldřich Sirovátka a Marta Šrámková; k vydání připravila a jazykovou poznámku napsala Jarmila Víšková; ilustroval Jan Sládek. Praha: Odeon, 1983

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Osobnosti: PLESKAČ, Jan, farář, Olešnice, o. Blansko [online]. Databáze českého amatérského divadla [cit. 2018-12-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Pamětní kniha obce [online]. Olešnice: Olešnice [cit. 2018-12-29]. S. 24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-28. 
  5. ↑ Jan Pleskáč [online]. Pohádkosloví [cit. 2018-12-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ VÍTÁMVÁS, Petr. Doklady úcty k sv. Cyrilu a Metoději na Blanensku a Boskovicku. Vlastivědné listy Boskovicka. Září 2013, roč. 21, čís. 3, s. 3. Dostupné online. 
  8. ↑ DOSKOČILOVÁ, Markéta. Scénář výstavy „Sakrální Olešnicko“. Brno, 2012 [cit. 2018-12-29]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Holman. Dostupné online.
  9. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • Eva Doupalová. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988

Externí odkazy

Zdroj