Olešnice (okres Blansko)

Olešnice
	Olešnice, letecký pohled
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Boskovice
Obec s rozšířenou působností	Boskovice; (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′27″ s. š., 16°25′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 672 (2023)
Rozloha	12,52 km²
Katastrální území	Olešnice na Moravě
Nadmořská výška	540 m n. m.
PSČ	679 74
Počet domů	578 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Míru 20; 679 74 Olešnice ; olesnice@olesnice.cz
Starosta	Ing. David Tomášek
	Oficiální web: www.olesnice.cz
	Olešnice
Další údaje
Kód obce	582158
Kód části obce	110418
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olešnice (též Olešnice na Moravě, německy Oels) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 9 km severozápadně od Kunštátu. Leží u krajského trojmezí, na severu sousedí s Pardubickým krajem a na západě s Vysočinou. Žije zde přibližně 1 700^[1] obyvatel.

Relativně zachovalá příroda v okolí, z velké části chráněná v rámci přírodních parků, je vhodná pro přírodní turistiku. Přímo v obci se nachází také lyžařský areál. V roce 1999 získala obec titul Vesnice roku^[4] a ještě téhož roku dosáhla povýšení na město.

Geografie

Olešnice se nachází v Hornosvratecké vrchovině, v údolí říčky Hodonínky na jejím soutoku s Veselským potokem. Zástavba se převážně nachází v nadmořské výšce 530 až 570 metrů. Řada vrchů na území města přesahuje 600 metrů, nejvyšší jsou Kopaniny (688 m), na které vede křížová cesta. Většinu katastru zaujímá orná půda, na západě jsou ve větší míře lesy. Na Veselském potoce je kaskáda rybníčků Jericho, Kačeňák a Obecní. K Obecnímu rybníku vede naučná stezka Lesoparkem Skalky.

Doprava

Olešnice leží na okresní silnici II/362, spojující Kunštát a Poličku. Je zapojena do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 277). Zajíždí sem autobusová linka č. 301 z Brna, na niž je v lokálním uzlu Olešnice, náměstí navázáno několik dalších linek do okolí. Mezikrajskými linkami je město spojeno také s Vysočinou (Bystřice nad Pernštejnem) a Pardubickým krajem (Polička).

Chráněná území přírody v okolí

Přírodní park Svratecká hornatina (území západně od silnice II/362)
JV od města leží Přírodní park Halasovo Kunštátsko
SZ Přírodní park Údolí Křetínky
ZJZ přírodní památka Lhotské jalovce a stěny
JZ Přírodní památka Kocoury

Sousední obce

Na severozápadě: Trpín (Pardubický kraj); na Z až JZ: Velké Tresné, Rovečné, Věstín, Prosetín (kraj Vysočina); na jihu: Lhota u Olešnice, Křtěnov, Crhov, na východě: Rozsíčka, Ústup, na SV: Kněževes (vše Jihomoravský kraj).

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 z falza z 12. století. První oficiální záznam je z roku 1348. Od 14. století šlo o městečko, 15. prosince 1999 bylo povýšeno na město. Od 17. října 1997 obec užívá vlajku.^[5]Znak je odvozen ze znamení pánů z Lomnice.

Městečko od roku 1496 drželi Pernštejnové – Vilém z Pernštejna, Jan z Pernštejna, poté připadlo zboží panství Kunštát. V letech 1678–1733 v držení hrabat z Lamberka. Již roku 1539 udělil Jan z Pernštejna cechovní řád krejčí, později byl udělen tkalcům – 1545, soukeníkům – 1610. Roku 1759 došlo ke sloučení německé a moravské strany městečka, zároveň obě strany uzavřely dohodu o vedení společného obecního jmění, když do té doby byly obecní účty vedeny odděleně.^[6] V polovině 18. století byla zřízena soukenická manufaktura a v rodině Danzingerů se od roku 1816 objevuje tradiční modrotisk, ruční potisk dřevěnými formami a barvení plátna indigem zůstal zachován dodnes.

Město se nachází u historické česko-moravské zemské hranice, na moravské straně. Správní hranice v těchto místech zůstala zachována i po různých krajských reformách, od roku 2000 odpovídá hranici mezi Jihomoravským a Pardubickým krajem (v něm, historicky v Čechách, leží sousední Trpín).

Pamětihodnosti

kostel sv. Vavřince – původní středověký farní kostel na náměstí zničen požárem roku 1827, v letech 1827–1839 na jeho místě s využitím části zdí vystavěn kostel, zasvěcený tehdy sv. Leopoldu, zvony z roku 1835, věž, původně brána středověkého opevnění kostela (ve dvou spodních úrovních, pod omítkou dochován gotický lomený oblouk vjezdu) zvýšena a upravena roku 1882
kostel sv. Mikuláše – hřbitovní kostel, doba výstavby není přesně známa, doložen na konci 16. století, přestavěn v letech 1723 a 1852
evangelický kostel – farní kostel na Rovečínské ulici, postaven v letech 1860–1864 společně s farou a hřbitovem
dřevěnice na Vejpustku
zámek Lamberk – z konce 17. století, asi 1,5 kilometru severozápadně od obce
Madona z Olešnice – slonovinová soška Madony s Ježíškem^[7]
Křížová cesta bolestí regionu Olešnicka – otevřena roku 2016, vede od hřbitova přes Srstkův kopec na Kopaniny, čtrnáct zastavení upomíná na místní bolestné historické události

Osobnosti

Augustin Alois Neumann (1891–1948), římkat. kněz, příslušník Řádu augustiniánů, vysvěcen 1916, ThDr., profesor círk. dějin na teologické fakultě v Olomouci
Leopold Benáček (1901–1977), katolický farář a politický vězeň, působil zde a je zde pohřben
Karel Doskočil (1908–1962), historik a básník
Jaroslav Pohanka (1924–1964), muzikolog^[8]

Fotogalerie

Muzeum modrotisku
Kříž a kostel svatého Vavřince na náměstí
Kostel Českobratrské církve evangelické
Evangelický hřbitov
Socha svatého Václava za kostelem svatého Vavřince
Kostel svatého Mikuláše
Radnice
Kulturní dům
Kašna vedle kostela svatého Vavřince

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Vesnice roku
↑ Olešnice – udělené symboly
↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Ml-Pan. Praha: Libri, 2000. 941 s.
↑ MATĚJOVIČOVÁ, Petra; RADOSTOVÁ, Šárka. Slonovinová soška madony z Olešnice. Průzkumy památek. 2014, roč. XXI, čís. 1, s. 111–118. ISSN 1212-1487.
↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie Jihomoravský kraj. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7.