Jan Klement Zobel
| Jan Klement Zobel | |
|---|---|
| Narození |
1. srpna 1777 Kienzen (Tannheim, Tyrolsko), Rakousko (Austria)  Habsburská monarchie
|
| Úmrtí |
6. února 1840 (ve věku 62 let) Praha  Rakouské císařství
|
| Povolání | stavitel, architekt |
| Rodiče | Josef Zobel |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Klement Zobel (1. srpna 1777 Kienzen (Tannheim, Rakousko) – 2. února 1840 Praha), také uváděn jako Johann Clemens Zobel, byl architekt a dvorní stavitel z období klasicismu, působící v Čechách, zejména v Praze.[1]
Život
Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny Zobelů, která byla spřízněna např. s malostranskou kominickou rodinou Demartiniů či se stavitelskou a podnikatelskou rodinou Hergetů. Jeho otcem byl dvorní stavební mistr Josef Zobel (1746–1814), který se stal roku 1777 pražským měšťanem a jako stavební podnikatel se podílel (spolu s Josefem Jägerem a Antonínem Haffeneckerem) např. na stavbě pevnosti Terezín, a po Haffeneckerově smrti v roce 1789 se stal dvorním stavitelem Pražského hradu.[2]
Jan Klement se narodil v Tyrolích, ale jako architekt a stavitel působil stejně jako jeho otec především v Praze, kde se uvedl v letech 1800–1801 při přestavbě domu č.p. 102 ve Spálené ulici na Novém Městě (dům U Zlaté kotvy, v roce 1843 pak znovu přestavěný).[3] Mistrovské zkoušky složil v roce 1802. V roce 1811 se stal malostranským měšťanem, bydlel v ulici U Lužického semináře č.p. 88/6. Byl radou Zemského stavebního ředitelství a působil také jako knížecí stavitel pro rodinu Fürstenbergů. Pochován je na Malostranském hřbitově v Praze.[4]
Jeho synem byl Johann Baptista Zobel (8. srpna 1812 Praha – 14. srpna 1865 Praha), rakouský lékař a přírodovědec.[5]
Dílo
Jako stavitel i projektant byl známý různorodostí, ale také množstvím svého díla. Provedl klasicistní přestavbu řady domů a paláců zejména na Malé Straně. Některé z jeho prací:
- Pálffyho palác, spoluúčast na úpravách (1808–1823)
- oprava věže kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi (1825)[6]
- přestavba kostela sv. Máří Magdalény pro vrchní poštovní úřad (kolem 1830)
- projekt domu U Gürtlů (1832)[7]
- Vrtbovský palác, vestavba nového schodiště (1837)
- dům U Tří bílých křížků, klasicistní přestavba (1838)[8]
- domy U Zlatého kohouta a U Mariánského obrazu, spojení a přestavba (1838)[9]
- nové zděné kolny u Sovových mlýnů na Kampě[3]
Odkazy
Reference
- ↑ ZOBEL Johann Clemens (Jan Klement) 1.8.1777-6.2.1840 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Klub přátel starého Smíchova. starysmichov.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b RAIS, Radomír. Zámecký areál v Rychnově nad Kněžnou. Kostel Nejsvětější Trojice, piaristická kolej. Rychnov nad Kněžnou, 2016. 33 s. Seminární práce. Kurz dějin umění pro NPÚ. . s. 16. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ LEHNEROVÁ, Alena, et al. Svobodní zednáři pohřbení na Malostranském hřbitově. 1. vyd. Praha: Spolek Malostranský hřbitov, 2019. 45 s. Dostupné online. S. 25. Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ PAULUS, Filip. Dějiny botanické zahrady na Smíchově ve světle archivních pramenů. Praha, 2016. 147 s. Rigorózní práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ivana Ebelová. s. 52. Dostupné online.
- ↑ Chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi na své pouti časem (VI. díl): Čáslav. www.meucaslav.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
- ↑ dům U Gürtlů - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
- ↑ dům U Tří bílých křížků - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
- ↑ dům U Zlatého kohouta a U Mariánského obrazu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Klement Zobel na Wikimedia Commons
