Spálená (Praha)

Spálená
Spálená ulice (od jihu)
Spálená ulice (od jihu)
Umístění
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Městská část Praha 1
Praha 2
Čtvrť Nové Město
Poloha 50°4′50,52″ s. š., 14°25′11,28″ v. d.
Začíná na Myslíkova
Končí na Národní
Historie
Denominace 1518
Starší názvy Kovářská
Flašnéřská
Další údaje
Typ ulice
Délka 480 metrů
Počet adres 42
PSČ 110 00
120 00
Kód ulice 469921
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spálená je ulice v centrální části města Prahy, na Novém Městě.[1] Tvoří spojnici mezi Národní a Myslíkovou, respektive Karlovým náměstím.

Svůj název komunikace dostala podle požáru, který vypukl 3. června 1506 (dle jiných zdrojů k požáru došlo až 17. června[2]) a zničil dvacet domů stojících v této ulici. Prvně se označení ulice objevuje roku 1518 a od té doby se beze změny používá.[1]

Historie

Spálená ulice na mapě stabilního katastru z roku 1852
Spálená ulice, zbytek kláštera trinitářů s kostelem Nejsvětější Trojice

Ulice vznikla v místech někdejší středověké spojnice Vyšehradu a Pražského hradu, která tudy procházela. V oblasti Perštýna stávala Zderazská brána (někdy nazývaná také bránou svatého Martina Na Perštýně).

Dvojí zakřivení ulice svědčí o její starobylosti před vysazením Nového Města – lokátor musel respektovat starší zástavbu. Ve středověku měli v ulici své dílny kováři, kotláři, zámečníci, zbrojíři nebo nožíři, které dal panovník Karel IV. pro jejich hlučnost vystěhovat ze Starého Města. Protože v ulici existovalo několik kovářských dílen, začalo se jí říkat Kovářská. Posléze též Flašnéřská, podle flašnéřů, kteří pracovali s plechem podobně jako pozdější klempíři.

Dne 3. června 1506 zničil požár 20 domů, a proto se od roku 1518 ulice nazývá Spálená [1]

Firmy a instituce

Pamětihodnosti

Již zbořená budova Akademického domu (dům U římského císaře, Spálená 78-II), na jejímž místě dnes stojí budova Městské polikliniky (dříve Studentský zdravotní ústav) s menzou (Spálená 78/12)
  • kostel Nejsvětější Trojice s klášterem, jejž na přání trinitářů nechal vybudovat Jan Ignác Putz z Adlerthurnu podle architektonického návrhu Octavia Broggia. Přilehlý klášter trinitářů byl za reforem císaře Josefa II. zrušen, později přeměněn na kasárna (viz přiložená mapa) a roku 1899 většinově zbořen[3] a nahrazen dvěma velkými obytnými domy. Z kláštera zůstala stát stavba Spálená 80/8.[4][5]
  • Spálená 4/82 – obchodní a nájemní dům Diamant, Matěj Blecha a Emil Králíček(?), 1912–1913; bydlel zde například Adolf Hoffmeister
  • Spálená 6/2 – hlavní budova Městského soudu v Praze (na místě, kde stával kostel sv. Lazara
  • Spálená 8/80–81 – zbytek kláštera trinitářů, který byl po zrušení kláštera přeměněn na faru kostela Nejsv. Trojice s domkem kostelníka, klasicistní dvojkřídlý dům, Pavel Wiedhoff, 1784 na starších základech
  • Spálená 12/78 – obchodní a nájemní dům, původně Akademický dům lékařů a studentů, arch. Oldřich Tyl, 1928–1930
  • Spálená 14/76 – kancelářský a nájemní dům, Osvald Polívka, 1907–1909 (budova První vzájemné české pojišťovny); před její výstavbou byl zbořen barokní Hildprandtovský palác, ve kterém bydlel například malíř Adolf Liebscher s manželkou.[6]
  • Spálená 15/89 – vstup do Vilímkova průchodu spojujícího ulice Spálená (89/15) a Opatovická (160/18)
  • Spálená 16/75 – obchodní a nájemní dům Olympic s kinem, Jaromír Krejcar, 1925–1928
  • Spálená 18/74 – kancelářský a obchodní palác pojišťovny Dunaj (na místě klasicistního domu Pět růží), 1927–1928, Adolf Foehr, od roku 2010 je součástí nadace Kolowratových domů
  • Spálená 17/90 a 19/91 – nájemní dům, klasicistní přestavby Ignác Palliardi 1806 a Heinrich Hausknecht, 1821–1823
  • Spálená 22/63 – obchodní dům Máj (Tesco), arch. John Eisler a Miroslav Masák, 1972–1975
  • Spálená 39/102 – nárožní dům do Ostrovní ulice „U zlaté kotvy“, středověké jádro, klasicistní přestavba, arch. J. K. Zobel 1800–1801 a stavitel Josef Liebl 1843
  • Spálená 41/103 – nárožní dům do Ostrovní ulice „U Panny Marie Hromničné“ („U Šupů“), dva středověké objekty spojeny a přestavěny v baroku
  • Spálená 43/104 – nájemní dům, klasicistní, návrh pravděpodobně Johann Heinrich Frenzel, 1845
  • Spálená 51/108 – kancelářský dům, Bedřich Bendelmayer, 1927–1929; adaptace Karel Prager, 1994
  • Spálená 55/112 – kancelářský dům, novobarokní se secesními dekorativními detaily, arch. Osvald Polívka, 1902–1903
  • Spálená 57/113 – obchodní a nájemní dům, Bohumír Kozák, 1931–1932
  • Spálená 59/114 – nájemní dům, funkcionalistický, Ferdinand Fencl, 1931–1933
  • Mezi ulicemi Spálená, Purkyňova, Jungmannova a Lazarská v atriu budov je umístěn památník druhého nejstaršího pražského židovského hřbitova (tzv. Židovská zahrada)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c LAŠŤOVKA, Marek a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Díl 2 (O–Ž). Praha: Libri, 1998. 725 s. ISBN 80-85983-25-7. Heslo Spálená, s. 202. [Dále jen Lašťovka]. 
  2. ↑ MÍKA, Zdeněk a kol. Dějiny Prahy v datech. 2., dopl. a upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 363 s. ISBN 80-204-0789-8. 
  3. ↑ Lašťovka, s. 203.
  4. ↑ https://pamatkovykatalog.cz/klaster-trinitaru-areal-fary-s-kostelem-nejsv-trojice-15332350, 9. ledna 2024.
  5. ↑ https://mapy.cz/s/mecerumeko, 9. ledna 2024.
  6. ↑ Údaj o sňatku Adolfa Liebschera s Aloisií Barochovou z farní matriky kostela Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici

Literatura

  • BAŤKOVÁ, Růžena a kol. Umělecké památky Prahy – Nové Město, Vyšehrad. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, s. 209–224. ISBN 80-200-0627-3.
  • EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 95–97. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Spálená, s. 972–980. 
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8. 

Externí odkazy

Zdroj