Jan Kardinál z Rejštejna
| M. Jan Kardinál z Rejnštejna | |
|---|---|
| Narození | 1375 |
| Úmrtí | 15. století |
| Povolání | diplomat, teolog, advokát a aristokrat |
| Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
| Nábož. vyznání | husitství |
| Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1416–1417) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Kardinál z Rejštejna (německy Johannes Cardinalis von Bergreichenstein, * kolem roku 1375?Kašperské Hory – † po roce 1428?) byl učenec (bakalář církevního práva a mistr svobodných umění), rektor Univerzity Karlovy v Praze, diplomat českého krále, duchovní a stoupenec husitského hnutí.
Život a působení
Jan Kardinál se narodil v Kašperských Horách (Bergreichenstein). V roce 1394 začal na univerzitě Karlově studovat práva. V roce 1404 získal titul mistra sedmi svobodných umění (spolu s Janem Husem). V roce 1407 se stal bakalářem práv. V roce 1409 byl králem Václavem IV. spolu s Křišťanem z Prachatic a s Petrem z Mladoňovic poslán na koncil do Pisy. Jako přívrženci Jana Husa měli usilovat o zrušení církevní klatby. O rok později hájil Jana Husa proti pražskému arcibiskupovi Zbyňkovi Zajíci z Hazmburka. V letech 1409–1413 byl současně farářem v Petrovicích u Sedlčan.[1] V listopadu 1414 doprovázel Jana Husa jako zástupce univerzity společně s Petrem z Mladoňovic na jeho cestě do Kostnice.[2][3]
Po návratu z Kostnice byl Jan Kardinál v letech 1416 a 1417 zvolen do úřadu rektora univerzity. Za jeho rektorství univerzita dala znovu do oběhu své osvědčení o všestranné bezúhonnosti mistra Jana Husa a mistra Jeronýma Pražského, mimo jiné adresované i kostnickému koncilu.[4] V roce 1417 bylo za jeho rektorství na univerzitě schváleno přijímání svátosti těla a krve páně po obojím způsobu.[5] Za jeho rektorství papež neuznal pražskou univerzitu.
Během husitských válek patřil spolu s Janem z Příbrami k umírněnému křídlu. Díky svým diplomatickým schopnostem se v roce 1421 stal členem delegace, která nabídla český trůn polskému králi Władysławovi II. Jagiełlovi.
V letech 1421 a 1422 je zmiňován jako jeden ze čtyř správců duchovenstva.[6] V roce 1425 zastupoval pražské husity v jednáních s tábority. Poslední zmínka je z roku 1428, kdy dělal arcibiskupského správce.
Dílo (výběr)
- Utrum omnia encia citra primum existencia desiderio naturali ad obediendum uni principi semper et continue inclinentur
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johannes Cardinalis von Bergreichenstein na německé Wikipedii.
- ↑ MĚRKOVÁ, Jana. Bakalářská práce na téma Církevní poměry na Sedlčansku ve druhé polovině 14. a v 15. století. [s.l.]: Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta Ústav českých dějin, 2010. S. 33.
- ↑ 3. listopadu 1414 dorazil Mistr Jan Hus se svým doprovodem do Kostnice. jan-hus-cesta-bez-navratu.webnode.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-14.
- ↑ Naše reformace [online]. [cit. 2019-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-15.
- ↑ Náš krajan – mistr Jan Hus | Muzeum Šumavy Sušice. muzeum.sumava.net [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Archiv český, díl třetí. Praha: František Palacký, 1844. S. 203–205.
- ↑ TOMEK, Václav Vladivoj. Jan Žižka. Praha: V ráji 228 s. Dostupné online. ISBN 80-900875-7-4. S. 121, 133.
Literatura
- František Michálek Bartoš: Das Reformprogramm des Mag. Johannes Cardinalis von Bergreichenstein, des Gesandten der Karls-Universität in Prag, für das Konzil zu Konstan. In: FS Hermann Heimpel II, Göttingen 1972
|
Předchůdce: Jakub ze Soběslavi |
|
rektor Univerzity Karlovy Jan Kardinál z Rejštejna 1416–1417 |
|
Nástupce: Zdislav ze Zvířetic |
