Jan Cori

Johann Nepomuk Cori
Narození 25. června 1819
Jindřichův Hradec
Úmrtí 13. října 1887 (ve věku 68 let)
Jindřichův Hradec
Povolání katolický kněz
Nábož. vyznání katolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Jan Cori
kanovník Johann Nepomuk Cori

Jan Cori, též Johann Nepomuk Cori (25. června 1819 Jindřichův Hradec – 12. října 1887 Jindřichův Hradec) byl český historik, spisovatel, katolický kněz, konzistoriální a duchovní rada, c. k. konzervátor a vojenský kaplan.

Životopis

Byl synem obročího na zámku Jindřichův Hradec Josefa Coriho a jeho ženy Karly, dcery historika Františka Pelcla.[1] Již ve 30. letech 19. století přispíval do Pospíšilových Květů a jiných českých časopisů. Přesto, že své další publikované díla napsal převážně německy zůstal podporovatelem české literatury a všeho vlasteneckého.[2] Za filosofických studií s ním byli členy historického kroužku Josef Alexander Helfert, Lebermayer, Eduard Brzorád či Hugo Caspar.[3]

Kněžský seminář absolvoval v Českých Budějovicích, roku 1843 byl vysvěcen na kněze; po kaplanování v Jindřichově Hradci byl polním kaplanem III. třídy, potom jmenován duchovním radou mohučského biskupa a povýšen na polního kaplana I. třídy. Od roku 1868 byl vojenským okresním farářem. Od roku 1871 byl zároveň c. k. konzervátorem pro Horní Rakousy. Roku 1877 odešel do výslužby a usadil se v rodném Jindřichově Hradci.[4]

Dílo

  • Bau und Einrichtung der deutschen Burgen im Mittelalter mit Beziehungen auf Ober-Oesterreich von Johann Nep. Cori, к. к. Militär-Bezirkspfarrer oc. Mit 104 Abbildungen im Texte. Linz 1874. Verlagdes Museum Francisco-Carolinum. V 8°. str. 172.[5]
  • Lauriacum oder Lorch unter römischer und deutscher Herrschaft nebst einem Anhange über die angebliche Verlegung des Bischofsitzes von Lorch nach Passau und die Metropolitankirche von Lorch, Linz 1871
  • Bau und Einrichtung der deutschen Burgen in Mittelalter mit Beziehungen auf Oberösterreich, Linz 1874
  • Příspěvek k dějinám starobylého hradu v Jindřichově Hradci, in: Ohlas od Nežárky 4, 1874, č. 21 (nestr.); Příspěvek k dějinám starobylého hradu jindřichohradeckého, in: tamtéž č. 29 (nestr.); Objevené fresky, in: tamtéž 10, 1880, č. 27, s. 215n.;
  • Grenzfehden zwischen Böhmen und Oberösterreich zur Zeit des Kaisers Friedrich III. bis zu Ende des XV. Jahrhunderts, Linz 1886; Geschichte der königl. Stadt Brüx bis zum Jahre 1788, 1889
  • Markéta Korutanská (c. 1310), in: Ohlas od Nežárky 21, 1891, č. 37, s. 293n
  • Eberhard, arcibiskup Solnohradský (1403–1427), in: tamtéž č. 38, s. 301n., č. 39, s. 309n
  • Menhart, volený biskup Tridentský (1349–1376), in: tamtéž 21, 1891, č. 42, s. 333n., č. 43, s. 341n., č. 44, s. 349n.

Odkazy

Literatura

  • Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 457[4]
  • MIKSCH, Leonhard. Familien-Chronik der Familien Miksch aus Böhmen und Kuhlberg aus Estland mit Angaben über die verwandten Familien: Lebensbilder unseren Ahnen - svazek 2 [online]. a: svazek, a [cit. 2024-03-21]. S. 55-58. (německy) 

Reference

  1. ↑ Jan Nepomuk Cori (1819-1887) - WikiTree FREE Family Tree. www.wikitree.com [online]. 1819 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Památky archaeologické a místopisné: organ Archaeologického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze. S. 399-400. kramerius.cbvk.cz [online]. Archaeologický sbor Musea království Českého - Praha, 1875 [cit. 2024-03-21]. Čís. 10, s. 399-400. Dostupné online. ISSN 1801-5786. 
  3. ↑ Osvěta : listy pro rozhled v umění, vědě a politice - Viewer | MDZ. www.digitale-sammlungen.de [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Jan Nepomuk Cori - 25. 6. 1819-12. 10. 1887. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Památky archaeologické a místopisné: organ Archaeologického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze - Digitální knihovna Kramerius. S. 397-398. kramerius.cbvk.cz [online]. Archaeologický sbor Musea království Českého, 1875 [cit. 2024-03-21]. Čís. 10, s. 397-398. Dostupné online. ISSN 1801-5786. 

Zdroj