Jan Bezděk

Jan Bezděk
Jan Bezděk
Jan Bezděk
Narození 16. květen 1858
Soběslav
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. března 1915 (ve věku 56 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Pobyt Broumovsko, Chotěbořsko, Havlíčkobrodsko
Obor Mykologie
Známý díky Mykologie
Významná díla Houby jedlé a jim podobné jedovaté
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Bezděk (16. květen 1858, Soběslav[1] – 9. březen 1915, Praha) byl český mykolog, botanik, pedagog a první český člen Francouzské mykologické společnosti.

Mykologické působení

Je považován za jednoho ze zakladatelů české mykologie. Spolupracoval s Ladislavem Čelakovským a Josefem Velenovským, pořádal bezplatné mykologické přednášky, kurzy a vycházky. První honorovaný kurz vedl roku 1907 v Jílovém. Mykologům i amatérským zájemcům zdarma určoval nalezené houby.

Bezděk popsal i nový taxon, hřib rudomasý (Boletus erythrenteron Bezděk 1901).[2] Druhy popsané tímto autorem nesou jeho jméno ve formě „Bezděk“ případně „Bzk.“

Zemřel roku 1915 v Soběslavi a pohřben byl na Olšanských hřbitovech v Praze[3].

Dílo

Publikoval v časopisech (Příroda, Almanach praktického člověka), podílel se na vzniku Ottova slovníku naučného. V roce 1901 vydal publikaci Houby jedlé a jim podobné jedovaté doplněnou obrazovým atlasem, který namaloval Václav Luňáček. V tomto díle věnoval nebývalé úsilí řešení témat, ke kterým publikace starších autorů přistupovaly nejednotně (taxonomické otázky, toxicita apod.). Roku 1905 uvedl druhý díl zaměřený na zpracování a pěstování hub. Třetí díl, ve kterém plánoval předložit určovací klíč, systematiku a podrobnější popis jednotlivých druhů, už ale vydat nestihl, zůstal v podobě rukopisu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ BEZDĚK, Jan. Houby jedlé a jim podobné jedovaté. Praha: vlastním nákladem, 1901. 225 s. S. 175–176, 225. 
  3. ↑ Jan Bezděk - HRBITOVY-ADOPCE. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2020-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-15. 

Externí odkazy

Zdroj