Ján Krstiteľ Scitovský

Ján Krstiteľ Scitovský
Narození 1. listopadu 1785
Košická Belá
Úmrtí 19. října 1866 (ve věku 80 let)
Ostřihom
Příčina úmrtí cévní mozková příhoda
Místo pohřbení Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha v Ostřihomi
Povolání katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup
Nábož. vyznání katolická církev
Funkce diecézní biskup (od 1827)
diecézní biskup (od 1838)
ostřihomský arcibiskup (1849–1866)
apoštolský administrátor (1849–1852)
kardinál (od 1853)
Podpis Ján Krstiteľ Scitovský – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Křtitel Scitovský z Velkého Kýra, křtěn Ján (maďarsky de Nagykér Scitovszky János, 1. listopadu 1785, Košická Belá[1]19. října 1866, Ostřihom) byl římskokatolický duchovní, biskup v Rožňavě a Pécsi, od roku 1849 ostřihomský arcibiskup a uherský primas.

Životopis

Narodil se v rodině Martina Scitovského a jeho manželky Barbory ​​rozené Karácsony. Lidovou školu absolvoval v Jelšavě a gymnázium v ​Rožňavě. Teologické vzdělání získal v Trnavě, kde v roce 1808 získal doktorát z filosofie. 5. listopadu 1809 ho v Jasově vysvětili za kněze Rožňavské diecéze. Od roku 1809 působil jako profesor filozofie a matematiky na biskupském lyceu v Rožňavě a od roku 1811 do roku 1827 i jako profesor teologie. V roce 1813 získal doktorát z teologie. Panovník jmenoval Jana rožňavským kanovníkem a rektorem semináře, 19. listopadu 1835 získal Armalite listinu od Ferdinanda V. vydanou ve Vídni pro něj i jeho bratra Josefa spolu s dalším příbuzenstvem. Panovník mu povolil používání predikátu "de Nagykér" tedy z Velkého Kýra.

17. srpna 1827 byl jmenován biskupem v Rožňavě a 28. ledna 1828[2]Svatá stolice potvrdila jmenování. Biskupské svěcení přijal z rukou velkovaradínského biskupa a jeho předchůdce v Rožňavě Františka Lajčáka[2]25. března 1828. 23. listopadu 1838 byl jmenován biskupem v Pécsi.

V roce 1849 byl jmenován ostřihomským arcibiskupem. Tento post nebyl obsazen od roku 1847, kdy zemřel Jozef Kopáč. V roce 1848 sice Ferdinand V. jmenoval Jana Háma za nového ostřihomského arcibiskupa, ale ten se v důsledku politických tlaků postu vzdal ještě před nastoupením do úřadu.[3] Ján Scitovský převzal úřad ostřihomského arcibiskupa a uherského primase 6. ledna 1850. Do roku 1853 spravoval i pécsskou diecézi jako apoštolský administrátor.[2] Vystupoval na obranu biskupů (např. Jozef Rudňanský), kteří měli problémy kvůli svým postojům během revoluce v letech 1848–1849. Vícekrát neúspěšně intervenoval u císaře Františka Josefa ve prospěch vůdců uherské revoluce, kteří byli později v Aradu popraveni.

V roce 1850 přestěhoval z Trnavy do Ostřihomi, kde absolvoval kněžský seminář sv. Štěpána. V roce 1853 slavnostně uvedl do Trnavy jezuity, což bylo jejich první působiště v Uhrách po obnovení řehole v roce 1814, a svěřil jim nově zřízené arcibiskupské gymnázium.[4][5]

V roce 1856 vysvětil novou katedrálu v Ostřihomi, i když ještě nebyla zcela dokončena. Na její dostavbu věnoval přes 880 tisíc zlatých.[4]

Na konzistoři 7. března 1853 ho papež Pius IX. jmenoval kardinálem-knězem s titulárním kostelem Santa Croce in Gerusalemme.

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Krstiteľ Scitovský na slovenské Wikipedii.

  1. záznam o křtu v matrice farnosti Košická Belá
  2. a b c János Keresztély Cardinal Scitovszky †. In: Catholic-hierarchy 2014-9-2
  3. Hám, János:. In: Magyar Katolikus Lexikon 2014-9-2
  4. a b A Pallas nagy lexikona. [s.l.]: [s.n.], 1893–1897. Dostupné online. Heslo Scitovszky. ((maďarsky)) [cit. 2014-09-02].. 
  5. Dejiny Spoločnosti Ježišovej na Slovensku. [s.l.]: [s.n.], 1990. ISBN 0-919865-56-9. S. 306–311. 

Externí odkazy

Předchůdce:
František Xaver Lajčák
Znak z doby nástupu Biskup rožňavský
18281839
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Dominik Zichy
Předchůdce:
János Hám
Znak z doby nástupu Biskup péčský
18391852
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ján Šimor
Předchůdce:
János Hám
Znak z doby nástupu Arcibiskup ostřihomský
18491866
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ján Šimor

Zdroj