Rožňava

Rožňava
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
Rožňava – znak
znak
Poloha
Souřadnice 48°39′31″ s. š., 20°31′53″ v. d.
Nadmořská výška 313 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Košický
Okres Rožňava
Tradiční region Gemer
Administrativní dělení 3 místní části
Rožňava
Rožňava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 45,62 km²
Počet obyvatel 17 569 (2021)
Hustota zalidnění 385,1 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Pavol Burdiga (Most-Híd)
Vznik 1230
Oficiální web www.roznava.sk
E-mail primator@roznava.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Rožňava
Šafárikova 29
Telefonní předvolba 058
PSČ 048 01
Označení vozidel (do r. 2022) RV
NUTS 525529
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožňava (maďarsky Rozsnyó, německy Rosenau, latinsky Rosnavia) je město na východním Slovensku v Košickém kraji. V roce 2014 zde žilo přes 19 450 obyvatel, leží v nadmořské výšce 313 metrů.

Poloha

Město se nachází v regionu Gemer ve středu Rožňavské kotliny v nadmořské výšce 313 metrů. Z jižní strany město obklopuje Slovenský kras, ze severu úpatí Volovských vrchů. Městem protéká Rožňavský potok a řeka Slaná.

Dějiny

Biskupský palác v Rožňavě

Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později železné rudy.[1] Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (maďarsky Rozsnyóbánya, německy Rosenau).

První zmínka o městě je na darovací listině z roku 1291 vystavené králem Ondřejem III. ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v současnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. První městské výsady získala osada v roce 1340 od uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého. Až do roku 1918 patřila Rožňava k Uherskému království, po první světové válce se stala součástí Československa.

Dne 16. června 1919 se u Rožňavy odehrála bitva mezi československou armádou a maďarskou Rudou armádou. Československá armáda zde byla zastoupena 1. československým pěším dobrovolnickým plukem z Prahy, 21. plukem francouzských legií, 35. plukem italských legií a 2. praporem italské domobrany. Bitva skončila dobytím Rožňavy a zajetím štábu maďarského vojska.[2]

V roce 1930 zde žilo 6 668 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla Rožňava přičleněna k Maďarsku.[3]

Městské části

  • Nadabula (od roku 1960)
  • Rožňava
  • Rožňavská Baňa

Doprava

Město leží na frekventované slovenské silnici I/16, známé také jako E58 (Bratislava – Nitra – Zvolen – Lučenec - Rimavská Sobota – Tornaľa – Rožňava – Košice – Michalovce – Užhorod).

Rožňava leží na železniční trati Zvolen–Košice (Zvolen – Lučenec – Fiľakovo – Jesenské – Tornaľa - Rožňava – Košice). Na železniční trati Rožňava–Dobšiná byl v roce 2003 zastaven provoz.

Pamětihodnosti

Osobnosti

  • Pavel Josef Šafařík (1795–1861), básník, historik, etnograf, slavista a univerzitní profesor píšící převážně německy nebo česky
  • Samo Tomášik (1813–1887), romantický prozaik a básník
  • Jur Hronec (1881–1959), matematik, narodil se v Gočově, v Rožňavě vystudoval gymnázium
  • Kálmán Tichy (1888–1968), malíř, od roku 1930 vedl místní muzeum
  • Ján Kadár (1918–1979), režisér oscarového filmu Obchod na korze
  • Vladimír Oravský (* 1947), spisovatel, dramatik, filmový a divadelní režisér
  • Agáta Klimeková (* 1955), bibliografka a spisovatelka
  • Adam Szentpétery (* 1956), malíř

Partnerská města

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rožňava na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Stručná história mesta. www.roznava.sk [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18. 
  2. ↑ LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 256. 
  3. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 19. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj