Lučenec

Lučenec
Pohled na město
Pohled na město
Lučenec – znak
znak
Poloha
Souřadnice 48°19′53″ s. š., 19°40′15″ v. d.
Nadmořská výška 194 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Banskobystrický
Okres Lučenec
Tradiční region Novohrad
Administrativní dělení 3 místní části
Lučenec
Lučenec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 47,8 km²
Počet obyvatel 25 902 (2021)[1]
Hustota zalidnění 542 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Alexandra Pivková
Vznik 1247 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.lucenec.sk
E-mail msu@lucenec.sk
Telefonní předvolba 047
PSČ 984 01
Označení vozidel (do r. 2022) LC
NUTS 511218
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kalvínský kostel v Lučenci

Lučenec (německy Lizenz, maďarsky Losonc) je město na Slovensku v Banskobystrickém kraji. Leží v Lučenské kotlině, podcelku Jihoslovenské kotliny. Žije zde přibližně 26 tisíc[1] obyvatel.

Části města

Místní části

  • Lučenec
  • Opatová
  • Malá Ves

Sídliště

  • Rúbanisko (největší)
  • Osloboditeľov, Vajanského
  • Štvrť M. R. Štefánika
  • Červenej armády

Osady

Béter, Čerepeš, Čurgov, Cirkevná osada, Dolná Slatinka, Fabianka, Havašova samota, Hladký majer, Koháryho dolina, Horná Slatinka, Lučenské kúpele, Ľadovo, Markušova osada, Osada verejnej čistoty (Rapovská križovatka), Parný mlyn, Pokorného osada, Ružová osada, Šimova samota, Tausova osada, Uhoľná samota, Vágova samota, Vinice

Historie

Středověk

První písemná zmínka o Lučenci (Luchunch) je v listině krále Bely IV. ze dne 3.8.1247.[2] V roce 1451 se město již připomíná jako oppidum; v tomto roce zde také proběhla Bitva u Lučence, kde proti sobě bojovali Jan Hunyadi a Jan Jiskra z Brandýsa, Jiskra nakonec zvítězil.

V polovině 16. století se zde rozšířilo silné reformační hnutí. Roku 1608 zabrali římskokatolický kostel kalvíni a většina obyvatelstva ke kalvínství i konvertovala. V roce 1622 Lučenec vypálili vojáci Gabriela Betlena; při tom shořely ale i listiny s městskými právy. Dalším problémem v 17. století byly navíc od jihu přicházející turecké výboje. V 17. a 18. století získal Lučenec od tehdejšího císaře Leopolda I. právo organizovat trhy.

Novověk

Pomník padlým vojákům 2. ukrajinského frontu Rudé armády

V roce 1846 vznikla ve městě první banka, začaly také vycházet první noviny. Roku 1847 zde bylo založené kalvínské gymnázium. Během maďarské revoluce v letech 1848–1849 byl Lučenec v srpnu 1849 vypálen a vypleněn ruskou carskou armádou generála Grabbeho, kterou vídeňská vláda k potlačení revoluce zavolala na pomoc.[2] Vyhořel i kostel, takže musel být přestavěn - přestavba proběhla v neogotickém stylu. V 2. polovině 19. století zde začaly vznikat první závody a továrny. Na železniční síť byl připojen v roce 1871, kdy byla vybudována trať mezi Budapeští, Lučencem, Žilinou a Ostravou. Na konci století pak ještě vznikla nová radnice; roku 1899 zasáhla město navíc povodeň. Po vyhlášení Československa, a napadení jihu Slovenska Maďary, i zde docházelo k bojům, Od roku 1925 pak existuje ve městě jak elektrická síť, tak i synagoga. V předvečer 2. světové války, roku 1938, kdy ČSR musela odstoupit svá pohraniční území, přišla i o Lučenec, který se stal součástí horthyovského Maďarska. Při sčítání lidu, které proběhlo dne 15.12.1939, zde bylo 2 099 obyvatel židovského vyznání (skoro 17 % obyvatel); v červnu 1944 byla většina z nich deportována do koncentračního tábora v Osvětimi.[3] Koncem druhé světové války zahynulo při bojích o Lučenec 196 rumunských vojáků, příslušníků 2. a 3. divize 4. rumunské armády; poblíž města připomíná tuto událost pomník.[4] Dále zda padli vojáci 2. ukrajinského frontu Rudé armády, jejichž jména jsou uvedena na pomníku v městském parku. Po válce došlo k obnově i rozvoji města, zároveň byly ale zničeny architektonicky cenné domy.

Charakter města

Lučenec je okresní město, za dob socialismu zde byly závody těžkého strojírenství, dnes zde jsou ještě textilní a konzervárenské provozy. Vyrábí se zde i víno, a to z révy pěstované na nedalekých vinicích. Ve městě je také Novohradské múzeum.

Napojení na železniční síť

Železníční stanice Lučenec leží na tratích

Osobnosti

Sport

Ve městě působí různé sportovní kluby.

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lučenec na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. ↑ a b História. www.lucenec.sk [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-24. 
  3. ↑ JURIČKOVÁ, Ivana. Lučenec ako sídlo židovskej komunity v 1. polovici 20. storočia: Bakalárska diplomová prácaa [online]. Masarykova univerzita Brno: Filozofická fakulta: Historický ústav [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ Lučenec | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj