Hvězdová klenba

Křížová klenba
Žebrová křížová klenba křížové chodby u kostela sv. Michala v Olomouci

Gotická klenba s opěrným systémem je spolu s lomeným obloukem základní prvek gotické architektury.

Křížová klenba (základní typ)

Vysvětlení křížové klenby jako průniku dvou na sebe kolmých valených kleneb

Na počátku gotiky byla široce používaná křížová klenba (dříve převládala klenba valená). Tuto klenbu lze odvodit jako průnik dvou valených kleneb, které jsou na sebe kolmé. V místě průsečíků vznikají hrany, které svádějí tlaky klenby do čtyř opěrných bodů v úhlech klenebního pole (= travé) a dělí klenbu na čtyři kápě. Hrany bývaly velmi často zesíleny kamennými žebry – takovou klenbu nazýváme žebrová klenba.[1]

Klenba kostela Panny Marie, Chełmno, Polsko, 1330-1340
Klenba katedrály v Amiens

Křížová klenba nebyla objevem gotické architektury – tu znala již románská architektura (např. katedrála v Durhamu). Novinkou byla kombinace této klenby s lomeným obloukem, která umožnila zaklenout různě široké prostory stejně vysokou klenbou (prostým využitím různé strmosti lomeného oblouku) nebo zaklenout křížovou klenbou prostory jiného než čtvercového tvaru.[2] Technické a estetické možnosti žebrové klenby byly zřejmě rozpoznány na více místech krátce po roce 1100 (mimo zmíněný Durham v severní Itálii a ve Špýru). Rozšířily se pak do Normandie a odtud do střední Francie.[3]

U nejstarších staveb jsou žebra mohutná, později dochází k jejich odlehčování, statickou funkci nahrazuje funkce dekorativní.

V České republice se poprvé objevuje křížová klenba v bočních lodích klášterního kostela v Teplé (okres Cheb), který byl stavěn od 90. let 12. století a vysvěcen roku 1232. Zdejší křížová klenba ještě není podepřená žebry. Počátkem 13. století se objevila řada drobných staveb zaklenutých křížovou žebrovou klenbou.[4]

Významné stavby zaklenuté křížovou klenbou (odkazy jsou často na národní stránky s bohatou fotodokumentací):

Významné stavby zaklenuté křížovou klenbou v ČR:

Paprsčitá klenba

Jedná se o nejobvyklejší klenbu používanou na zaklenutí polygonálního závěru presbytáře.

Významné stavby zaklenuté v závěru presbytáře paprsčitě:

  • Anežský klášter - paprsčitě zaklenutý závěr presbytáře kostela sv. Františka
    Anežský klášter - paprsčitě zaklenutý závěr presbytáře kostela sv. Františka
  • Anežský klášter - klenba presbytáře kostela Krista Spasitele
    Anežský klášter - klenba presbytáře kostela Krista Spasitele
  • Kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi- Klenba závěru presbytáře
    Kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi- Klenba závěru presbytáře


Obkročná klenba

Obkročná klenba ochozu presbytáře kostela Panny Marie, Stargard Szczeciński, Polsko
Katedrála v Lincolnu, tzv. "bláznivá klenba"

Obkročná klenba je svedena do podpor úhlopříčně proti sobě postavených[1], bývá používána jako řešení zaklenutí rohových polí nebo klenby ochozu presbytáře.

Významné stavby zaklenuté obkročnou klenbou:

  • katedrála v Lincolnu, Anglie – unikátní klenba (1192–1210), která je nazývána "bláznivá klenba" (en:crazy vaults); jde v podstatě o variantu šestidílné klenby, kdy jsou žebra od sebe na středu klebeního pole oddělena, vznikl tak sled trojpaprsků. Jde o první obohacenou žebrovou klenbu velkého formátu.[3]

Významné stavby v ČR zaklenuté obkročnou klenbou:

  • ochoz presbytáře kostela sv. Bartoloměje, Kolín
  • kostel sv. Víta, Soběslav – dvě pole dvoulodí před presbytářem zaklenuté třemi trojpaprsky, charakteristické zakončení pro místní kostely rožmberské huti (před 1400)

Šestidílná klenba

Šestidílná klenba katedrály v Laonu, Francie, od 1160

Vzniká tak, že jsou mezi diagonální (úhlopříčná) žebra vložena ještě žebra kolmá.[1] Je častá u raně gotických staveb.

Významné stavby zaklenuté šestidílnou klenbou:

Osmidílná klenba

Osmidílně zaklenutá katedrála v Poitiers

Je dalším rozvinutím šestidílné klenby, od níž se liší přidáním dalších dvou podélných žeber.

Významné stavby zaklenuté osmidílnou klenbou:

Hvězdová klenba

Vznik hvězdové kleby jako průsečíku několika valených kleneb
Hvězdová klenba kostela sv. Janů, Toruň, Polsko, konec 15. století

Bývá nazývána také hvězdovitá nebo hvězdicová, někdy též nervura. Vzniká průnikem několika valených kleneb, na jejichž líci vytvářejí žebra hvězdovité motivy. Úloha žeber je zde již čistě dekorační. První hvězdová pole klenby se objevují v křížení hlavních a příčných lodí katedrál, první vzorovaná hvězdová klenba v Evropě byla použita v katedrále v Lincolnu po roce 1192. Při pohledu do lodi hvězdicovitý vzor nevyniká a blíží se vzoru vějířovitému.[3]

Společně s následujícími dvěma typy jde o obohacení, kterým ke gotické architektuře přispěly německé země.[2] V České republice se hvězdové klenby vzácně objevují v pozdním 14. století (Sadská, Sulejovice).[4]

Významné stavby zaklenuté hvězdovou klenbou:

Významné stavby v ČR zaklenuté hvězdovou klenbou:

Hlavní loď katedrály v Lincolnu

Síťová klenba

Nejstarší síťová klenba, cisterciácký kostel Pelplin, Polsko, po 1276
Síťová klenba kostela Panny Marie v Lienzingenu, Německo, 1476-1483
Kostel sv. Kříže, Švábský Gmünd – klenba Petra Parléře, od 1351

Vzniká jako průsečík několika valených kleneb, na nichž se dekorativní žebra splétají v pravidelný síťový vzorec.[1] Žebra jsou řazena stejnoměrně, bez ohledu na členění klenebních polí.[2]

Tento typ klenby vznikl původně v německých zemích.[2] Jedna z nejstarších síťových kleneb vůbec se nachází v cisterciáckém kostele v Pelplinu (dnes součást Polska), který byl budován od roku 1276[3]. V českých zemích byla poprvé použita na Staroměstské mostecké věži a vzápětí např. v kostele sv. Jiljí v Milevsku. Později se místní vzor klenby rozšířil na mnoha pozdně gotických klenbách ve střední Evropě. Síťová klenba presbytáře svatovítské katedrály na pražském hradě představuje tvůrčí vrchol díla Petra Parléře (presbytář budován v letech 1371–1385).[4]

Významné stavby zaklenuté síťovou klenbou:

Významné stavby v ČR zaklenuté síťovou klenbou:

Kroužená klenba

Kroužená klenba Vladislavského sálu, Pražský hrad, 1490-1502

Dekorativní žebra tvoří na ploše klenby bohaté kroužené obrazce.

Tento typ klenby vznikl původně v německých zemích[2], krásným příkladem je kostel v Annabergu. Dalším nádherným příkladem je zaklenutí Vladislavského sálu na pražském hradě (Benedikt Rejt, 1493–1502).[3]

Významné stavby zaklenuté krouženou klenbou:

Významné stavby v ČR zaklenuté krouženou klenbou:

Pozdně gotické prvky klenby

Protínající se žebra

Klenba Jezdeckých schodů v královském paláci Pražského hradu, Benedikt Rejt

Použití motivu protínajících se žeber na stavbách v ČR:

Visutá klenba

Klenba kaple Panny Marie, Westminsterské opatství

U visuté klenby je svorník spuštěn hluboko pod vrchol.[1]

Významné stavby zaklenuté visutou klenbou:

Použití na stavbách v ČR:

  • sakristie katedrály sv. Víta, Pražský hrad – čtyři klenební pole, uprostřed s pilířem, u krajních dva visuté svorníky (1362)[4]

Napodobeniny větví

Královská oratoř v katedrále sv. Víta na Pražském hradě

Naturalistický dekor je charakteristický pro některé tvůrce závěru gotického období. V ČR patří ke krásným ukázkám podklenutí královské oratoře v jižním chórovém ochozu katedrály sv. Víta na Pražském hradě (Hans Spiess, Benedikt Rejt, 1490–1493).[4]

Vějířová klenba

Vějířová klenba kaple King's College, Cambridge, Anglie, 1446-1515
Propracovaná vějířovitá klenba v křížové chodbě katedrály v Gloucestru

Bývá také nazývána kalichová. Na vějířové klenbě se žebra vějířovitě rozkládají, přičemž pokrývají celý líc klenby. Tato klenba byla obzvláště oblíbená v anglické pozdní gotice. Poprvé byla použita při zaklenutí křížové chodby kláštera u katedrály v anglickém Gloucesteru po roce 1357[1][2], jisté rysy tohoto typu však můžeme najít v dřívějších hvězdových klenbách katedrály v Lincolnu a Westminsteru.[3]

Významné stavby zaklenuté vějířovitou klenbou:

Tierceronová klenba v Exeteru

Sklípková klenba

Sklípková klenba St. Petri, Brandenburg, Německo, od 1521

Bývá nazývaná také diamantová. Žebra zde zcela mizí, dekorativní funkci přebírá plasticky působivé, kontrastní sestavení ploch a plošek kápí.[1] Objevila se v Sasku a výrazně ovlivnila architekturu řady kostelů v jižních a jihozápadních Čechách.[4] Jedny z prvních sklípkových kleneb najdeme v německé Míšni.

Významné stavby zaklenuté sklípkovou klenbou:

  • hrad Albrechtsburg, Míšeň, Německo – klenba schodiště a kurfiřtského pokoje

Významné stavby v ČR zaklenuté sklípkovou klenbou:

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g BLAŽÍČEK, Oldřich J.; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-207-0246-6. 
  2. ↑ a b c d e f g KOCH, W. Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha: Ikar, 1998. ISBN 80-7202-388-8. 
  3. ↑ a b c d e f g ROLF, T. Gotika. Architektura – plastika – malířství. Praha: Slovart, 2005. ISBN 80-7209-668-0. 
  4. ↑ a b c d e f g h BENDA, K., a kol. Dějiny českého výtvarného umění I. Od počátků do konce středověku. Praha: Academia, 1984. 
  5. ↑ a b PIJOAN, J. Dějiny umění. 4. Praha: Odeon, 1979. 
  6. ↑ http://www.hrady.cz/?OID=5037

Související články

Externí odkazy

Zdroj