Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ústí nad Labem)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Ústí nad Labem
Ústecký kostel Nanebevzetí Panny Marie (2008)
Ústecký kostel Nanebevzetí Panny Marie (2008)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Ústí nad Labem
Obec Ústí nad Labem
Lokalita Ústí nad Labem-centrum
Souřadnice 50°39′33,12″ s. š., 14°2′26,88″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát ústecký
Farnost Ústí nad Labem
Status farní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh gotika
Výstavba 1318 – konec 19. století
Specifikace
Délka 52 metrů
Šířka 29 metrů
Výška 65 metrů
Umístění oltáře na východ
Stavební materiál kámen
Další informace
Adresa Kostelní náměstí
Ústí nad Labem
Kód památky 42984/5-264 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem je římskokatolický arciděkanský kostel pod Mírovým náměstím v centru krajského města Ústí nad Labem a jeho věž je dominantou. Byl postaven kolem roku 1318 německými kolonisty a po zničení husity obnovován v letech asi 1450–1530. Dnešní podoba kostela pochází z konce 19. století, kdy byl přestavěn v novogotickém stylu. Při bombardování města v roce 1945 byl vážně poškozen, od té doby má výrazně vychýlenou průčelní věž.

V kostele se nachází zvon Zuzana, který je s dolním průměrem 165 cm největším zvonem okresu Ústí nad Labem.

Historie

Centrální loď kostela
Závěr kostela
  • 1318 – založení kostela, loď a věž dostavěny ve 2. polovině 14. století
  • 1426 – kostel vypleněn husity, táhnoucími z bitvy Na Běhání; od roku 1452 obnovován a loď s věží dokončeny roku 1530
  • 1538 – kostel vyhořel při požáru města, kostelní zvony zničeny
  • 1897 – novogoticky přestavěn vídeňským architektem A. Weberem podle návrhů Josefa Mockera; původní stanová střecha nahrazena sedlovou
  • 1917 – zrekvírována část kostelních zvonů
  • 1945 – kostel byl silně poškozen americkými nálety, kdy tři bomby dopadly těsně vedle a čtvrtá nevybuchlá propadla střechou; od té doby je věž kostela vychýlena o dva metry a jeden centimetr k tomu od kolmé osy a je tak nejšikmější věží na sever od Alp; kostel byl po válce opraven a znovu zprovozněn.[1]

Popis

Klenba

Pozdně gotická stavba z tesaného kamene s dlouhým presbytářem a pětibokým závěrem s hladkými opěráky. Loď má čtvercový půdorys a sedlovou střechu, k západnímu průčelí v ose přiléhá věž s vysokou jehlanovou střechou, po obvodě se sedmi věžičkami. Ve věži je gotický portál s vysokým baldachýnem a slepými kružbami. Na severozápadním rohu lodi je osmiboká věž se schodištěm. Presbytář má tři klenební pole s křížovými klenbami, vysoká hrotitá okna s pozdně gotickými kružbami. Čtvercové halové trojlodí se čtyřmi klenebními poli a osmicípými hvězdovými klenbami na tři páry hladkých osmibokých sloupů s vyžlabenými hranami. Ve vnějších koutech bočních lodí na východní straně jsou konzoly, jedna z nich s vladislavským „W“, druhá s bustou krále. Kruchta je novogotická.[1]

Vnitřní zařízení kostela

Oltář

Nejcennější památkou je křídlový pozdně gotický hlavní oltář z roku 1498 s novějším nástavcem. Polychromované sochy Madony s Ježíškem, po stranách sv. Petr a sv. Jan Křtitel, na křídlech sv. Marie Magdaléna a sv. Jan Evangelista. Oltář byl zakoupen roku 1659 z městského kostela v Pirně a zde instalován po rekonstrukci roku 1872. Na levé straně presbytáře je kamenné gotické sanktuárium na středové noze se železnou kovanou mřížkou. Kazatelna z jednoho kusu pískovce z roku 1574 se schodištěm a novogotickou stříškou. Cenné renesanční epitafy A. Glace z roku 1588 a A. Fügnera z roku 1539.[1]

Nový hlavní oltář se skleněnou nohou reprezentuje umění 20. století.

Kostelní zvony

Zvony ve věži

Boční oltář

V šikmé průčelní západní věži se nacházejí tři zvony:

Ostatní zvony byly zrekvírovány, sanktusník kostela je prázdný. V patře nad zvony je ve věži byt věžníka se dvěma místnostmi, dnes už ovšem neobývaný a zcela prázdný. Podobné byty lze vidět v mnohých kostelích, avšak v okrese Ústí nad Labem jej v žádné jiné věži nenajdeme.

Zvony v interiéru kostela

V interiéru kostela se nacházejí další dva zvony neznámého původu:

  • Zvon z roku 1817.
  • Litinový zvon z roku 1918.

Nezvěstné kostelní zvony

K roku 1917, kdy došlo k rekvizicím, je v kostele doloženo celkem osm zvonů. Kromě tří výše zmíněných zvonů to byly:[2]

  • Ještě jeden menší zvon od Matěje Špice z roku 1541.
  • Zvon z roku 1662 od Mikuláše Löwa z Prahy.
  • Zvon z roku 1707 od Jana Baltazara Crommela.
  • Ještě jeden zvon z roku 1714 od téhož zvonaře.
  • Další zvon, jinak zcela neznámý.
Z interiéru kostela

Duchovní správci

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c E. Poche, Umělecké památky Čech 4., str. 145nn
  2. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 

Literatura

  • Dějiny města Ústí nad Labem. Město Ústí nad Labem: 1995.
  • Kaiserová, Kristina: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Albis International pro Římskokatolickou farnost Ústí nad Labem - arciděkanství, 1999. ISBN 80-86067-27-0
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 926–927. 
  • POCHE, Emanuel, (red.). Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia, 1982. 

Externí odkazy

Zdroj