Hovorany

Hovorany
Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele
Znak obce HovoranyVlajka obce Hovorany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Kyjov
Obec s rozšířenou působností Kyjov
(správní obvod)
Okres Hodonín
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°57′18″ s. š., 16°59′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 2 179 (2023)[1]
Rozloha 20,99 km²[2]
Katastrální území Hovorany
Nadmořská výška 193 m n. m.
PSČ 696 12
Počet domů 699 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Hovorany 45
696 12 Hovorany
podatelna@obec-hovorany.cz
Starosta Ing. Michal Šurýn
Oficiální web: www.obec-hovorany.cz
Hovorany
Hovorany
Další údaje
Kód obce 586170
Kód části obce 46370
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hovorany (německy Howoran) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 11 km jihozápadně od Kyjova. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Hovoransko. Východním okrajem obce protékal Hovoranský potok. Rybník je napájen čerpáním vody z podzemí z bývalé těžní jámy z Dolu Obránců Míru, kde byla ukončena těžba v r. 1984. Sousedními obcemi sídla jsou Svatobořice-Mistřín, Nenkovice, Šardice, Karlín, Násedlovice, Čejč, Dubňany, Mutěnice a Terezín. Je členem sdružení Mikroregion Hovoransko a Sdružení obcí Severovýchod.

Název

V nejstarších písemných dokladech z konce 16. a začátku 17. století byla vesnice jmenována jako Hovorov. Jméno bylo odvozeno od osobního jména Hovor (totožného s obecným hovor) a znamenalo "Hovorův majetek". Obnovitel vsi, Jan z Lipé, vesnici pojmenoval na počest narození svého vnuka Čeňka Hovory z Lipé (jméno Hovora bylo u rodu z Lipé časté). Od druhé poloviny 17. století bylo jméno udáváno v množném čísle, ke změně došlo vlivem jmen jiných vsí zakončených na -any.[4]

Historie

Obecní úřad Hovorany

Na místě dnešních Hovoran bývala ves, o které nejsou písemné zmínky a koncem 16. století byla už zcela pustá. Patřila k hodonínskému panství. V roce 1593 přišli za majitelem panství Janem IV. z Lipé Chorvaté, se kterými se dohodl na znovuosídlení vesnice, zvané také Hovorov. Jan IV. byl protestant a Hovorany byly jedinou katolickou obcí na celém panství.[5] Roku 1594 panství koupil hrabě Julius ze Salm-Neuburgu, v roce 1762 pak František Lotrinský a v císařském majetku Hovorany zůstaly až do roku 1919. Na pomezí Hovoran a Čejče byl v roce 1805 napoleonskými vojáky uskutečněn první nález hnědého uhlí na jižní Moravě.[6] V 19. a 20. století se zde byly hnědouhelné doly.[7]

Při osvobozování obce 16. dubna 1945 padlo 102 vojáků Rudé armády. Byli pohřbeni ve dvou společných hrobech, později byly jejich ostatky přemístěny do Hodonína.

Při záchranném archeologickém průzkumu byly v letech 2021 a 2022 severovýchodně od obce v trati Jezovítka nalezeny přes 7000 let staré doklady o 20–40 metrů dlouhých domech lidu kultury s lineární keramikou.[8] V roce 2013 našli archeologové ve východní části katastru pozůstatky zaniklé středověké vsi Mokroňovice.[9]

Obyvatelstvo

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 2 137 obyvatel, z nichž se 808 (25,8 %) přihlásilo k české národnosti, 726 (23,1 %) k moravské, 3 ke slovenské, 1 k německé a 1 k ukrajinské. 476 (15,2 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 1 077 (34,3 %) obyvatel označilo za věřící, 752 (24 %) se jich přihlásilo k  Římskokatolické církvi, 148 (4,7 %) k Církvi československé husitské, 6 k Českobratrské církvi evangelické. 351 (11,2 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 709 (22,6 %) na otázku víry neodpovědělo.[10] Místní římskokatolická farnost s kostelem sv. Jana Křtitele je součástí hodonínského děkanátu. Farářem byl Mgr. Milan Těžký. Do farnosti patří i obce Čejč a Terezín. Sbor Československé církve husitské patří do brněnské diecéze a byl spravován farářkou Mgr. Danou Konečnou.[11]

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[12]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Hovorany 1601 1709 1715 1961 2160 2320 2361 2295 2482 2459 2443 2268 2221 2137
Počet domů část Hovorany 368 386 421 440 452 480 555 597 602 621 628 641 662 677
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Samospráva

Zastupitelstvo obce má 15 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2014 se účastnilo 1 230 (68,11 %) voličů.[13] Ve volbách zvítězila ODS, která získala 24,34 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, dále KSČM (20,68 %, 3 mandáty), KDU-ČSL (17,37 %, 3 mandáty), Naše Hovorany (14,94 %, 2 mandáty), Sdružení nezávislých kandidátů (11,8 %, 2 mandáty) a Sdružení společně pro rozvoj Hovoran (10,87 %, 1 mandát). Starostou byl znovu zvolen Josef Grmolec (ODS), místostarostou František Kučera (ODS).

Josef Grmolec byl zvolen starostou opět 1. listopadu 2018.

Doprava

S okolím má obec autobusové spojení linkami Kyjov–Čejč a Brno–Hodonín. V obci je pět autobusových zastávek (důl, kostel, škola, zdravotní středisko a rozcestí). Ze sousední Čejče je železniční spojení do Hodonína po trati č. 255.

Obcí prochází silnice II/422 a v jižní části katastru vede silnice II/380. Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/422 v průměru 2 822 vozidel denně (z toho 2 275 osobních, 492 těžkých nákladních a 55 jednostopých motorových vozidel). Po silnici II/380 mezi Hovoranami a Čejčí projelo za 24 hodin úhrnem 5 342 vozidel (z toho 4 133 osobních, 1 153 těžkých nákladních a 56 jednostopých motorových vozidel). Silnicí II/380 mezi Hovoranami a Mutěnicemi denně projelo 3 619 vozidel.[14]

V roce 2014 byla vybudována cyklostezka z Hovoran do sousedních Šardic v délce necelých 2 km.[15] Ve východní části katastru vede žlutě značená turistická trasa od pomníku Moravské Rovnosti k Jarohněvickému rybníku a Dubňanským búdám, kde se napojuje na zelenou turistickou trasu.

Pamětihodnosti

Chrám Spasitele

Osobnosti

  • Tomáš Kopeček (1916–2000), malíř, magnetobiolog, místní rodák
  • Václav Adolf Kovanič (1911–1999), akademický sochař a medailér, od roku 1954 žil v Hovoranech, kde měl ateliér[19]
  • Oldřich Skopal (1922–2008), pedagog a matematik[20]
  • Miroslav Ševela (1921–1965), lékař, vědecký pracovník Biochemického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, místní rodák

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 287; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 858.
  5. ↑ Dříve hornická obec teď patří vínu, tradicím a folkloru. Hodonínský deník.cz [online]. 2016-06-08 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ RYBOVÁ, Jana. Historie těžby uhlí na jižní Moravě je starší než 150 let. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-12-24 [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ KUKUTSCH, Radovan. Výstavba Dolu Obránci míru v Hovoranech [online]. [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ TUREK, Petr. Archeologové okryli u Hovoran půdorysy příbytků prvních zemědělců. Hodonínský deník [online]. 2022-02-03 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČERNÁ, Zuzana. Archeologové objevili u Hovoran zaniklou středověkou vesnici Mokroňovice. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-09-07 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Hovorany - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ HORÁKOVÁ, Veronika. Farářka: Husité slaví Vánoce podobně jako římskokatolíci. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-12-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hovorany [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. Volby.cz [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic [cit. 2014-06-29]. Kapitola Intenzity dopravy – Jihomoravský kraj. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26. 
  15. ↑ MUNZAROVÁ, Michaela. Nová cyklostezka za deset milionů už slouží. Mimo biokoridor. Hodonínský deník.cz [online]. 2014-06-28 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ Hovoranští si postavili novou kapličku u vinných sklepů. Hodonínský deník [online]. 2018-06-06 [cit. 2018-06-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ Památník Moravské Rovnosti. Informační zpravodaj LČR. 2010-08-26. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016.  Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  18. ↑ TUREK, Petr. Hovorany mají novou dominantu. Lis z roku 1805. Hodonínský deník [online]. 2019-01-09 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ HORÁKOVÁ, Veronika. Hledají nástupce medailéristy Kovaniče. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-10-24 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ BLAHA, Marek. Oldřich Skopal [online]. Brno: Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14, 2010-08-29 [cit. 2014-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-18. 

Literatura

  • IVIČIČOVÁ, Irena. Hovorany v Protektorátu Čechy a Morava. Hovorany: Obec Hovorany, 2015. 309 s. 
  • NOVOSAD, Alexej. Paměti Hovoran. Hovorany: Místní národní výbor, 1968. 146 s. 
  • Okolo Hovoran. Hovorany: Obecní úřad v Hovoranech, 1993. 379 s. 
  • IVIČIČOVÁ, Irena. Vzpomínání na Hovorany. Hovorany: Obec Hovorany, 2012. 209 s. ISBN 978-80-260-3679-1. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj