Čejč

Čejč
Kostel svatého Vendelína
Kostel svatého Vendelína
Znak obce ČejčVlajka obce Čejč
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Hodonín
Obec s rozšířenou působností Hodonín
(správní obvod)
Okres Hodonín
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°56′48″ s. š., 16°57′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 269 (2023)[1]
Rozloha 13,29 km²[2]
Katastrální území Čejč
Nadmořská výška 183 m n. m.
PSČ 696 14
Počet domů 423 (2021)[3][4]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Čejč 430
696 14 Čejč
cejc@cejc.cz
Starosta Ing. Jan Koutný
Oficiální web: www.cejc.cz
Čejč
Čejč
Další údaje
Kód obce 586099
Kód části obce 18945
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čejč[pozn. 1] (slováckým nářečím Čajč; německy Czejtsch, Tscheitsch, Scheitz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Hovorany, Kobylí, Mutěnice, Čejkovice a Terezín.

Název

Původní podoba názvu vesnice byla Čaječ a byla odvozena od osobního jména Čajek, což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -čaj (Dobročaj, Bolečaj apod., jde o základ slovesa čajati – "čekat, očekávat"). Význam místního jména byl „Čajkův majetek“. Z nepřímých pádů (Čajče, Čajči) vznikl nový tvar Čajč změněný pravidelnou hláskovou změnou ča > če na Čejč, který je už v nejstarších dokladech (ale podoba Čajč zapsána ještě 1368 a dochována v místním nářečí).[5]

Historie

Hrob Friedricha von Clausewitze

První zmínka o obci je z roku 1222, kdy patřila klášteru cisterciaček Porta coeli u Tišnova. Během husitských válek ves pustne a roku 1459 se uvádí vyloženě jako pustá. V roce 1771 byla ves osídlena jednak Moravskými Slováky, jednak francouzskými kolonisty. Jejich třicet chalup roku 1782 vyhořelo, hned však byly obnoveny.

Během Prusko-rakouské války obsadila 15. července 1866 obec pruská armáda, která sem zavlekla epidemii cholery. Zemřelo 40 obyvatel a 3 pruští vojáci, mezi nimi i generálporučík Friedrich von Clausewitz, který zde byl pohřben. Armáda pak odešla 1. října.

V roce 1897 byla dána do provozu železniční trať Hodonín–Zaječí, roku 1908 železniční trať Čejč – Uhřice u Kyjova – Ždánice.

Čejčské jezero

V katastru Čejče se jihovýchodně od Horákovy farmy, bývalého státního statku, původně dvora Čenkov, dříve rozkládalo slané Čejčské jezero, tzv. Bezedňák, které však bylo vysušeno v 19. století z důvodu pěstování cukrové řepy.[6] Ve 20. století se v důsledku zanášení odvodňovacího kanálu jezero opět naplnilo, avšak roku 1965 bylo z rozhodnutí tehdejších komunistických politiků opět odvodněno. Na jihovýchodě obce se nacházejí chráněné lokality: Čejčský a Čejkovické Špidláky, východně tzv. Výchoz, kde bylo ve vystupující vrstvě objeveno méně kvalitní uhlí – lignit. V dřívějších dobách se zde vyskytovalo moře, z tohoto důvodu se zde vyskytují slanomilné rostliny.[6]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7][8][9][10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 622 723 667 775 875 1002 1005 1035 1152 1194 1248 1222 1243 1271 1247
Počet domů 103 118 118 146 154 169 222 266 293 306 323 380 387 409 423
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Obecní správa a politika

V letech 2002 až 2016 byla starostkou Marta Výmolová. Na zasedání zastupitelstva 3. února 2016 byla odvolána, novým starostou byl zvolen Ing. Jan Koutný (KDU-ČSL).[11]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Hodonín#Čejč.
Přírodní rezervace Špidláky
Socha sv. Kajetána
  • Socha sv. Kajetána z roku 1722. Na přední straně podstavce je nápis: S. Caietane ora pro nobis crucifixum. Na zadní straně je údaj o zhotovitelce Marii Antonii Czoborové: Erexit Maria Antonie ta. Princeps de Lichtenstein 17.22 6. May. Hraběnku Czoborovou na tomto místě údajně vyhodil manžel z jedoucího kočáru a zázrakem se jí nic nestalo.
  • Kostel sv. Vendelína z let 1729–1731. V roce 1937 prošel kostelík přestavbou. Ve věži je zavěšen zvon sv. Donáta z roku 1747 a sv. Cyrila a Metoděje z roku 1923. Oltářní obraz zobrazuje sv. Vendelína čtoucího Písmo a obklopeného domácími zvířaty. Nad horním okrajem je chronogram ukrývající letopočet 1731: O reX et pastor et abbas WenDeLIne tV peCora nostra DefenDe a LVe (v překladu: Ó králi a pastýři a opate Vendelíne, chraň náš dobytek před nákazou).
  • Kaple sv. Rocha u vlakového nádraží připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7 obětí) nebo 1866 (44 obětí).
  • Náhrobek pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz z období prusko-rakouské války v místním parku s textem: Zde odpočívá v Pánu Friedrich von Clausewitz, generálporučík, narozen v Burgu v Prusku 1807, zemřel na choleru v Čejči 31. července 1866.[12] V roce 2011 byl náhrobek opraven.[13] Byl synovcem pruského generála Carla von Clausewitz a také nejvyšším důstojníkem pruské armády, který byl pohřben na území dnešní České republiky.[14]
  • Sousoší sv. Rodiny z roku 1920 v místním parku
  • Kříž u č. p. 29. Původně byl umístěn asi 100 metrů severoseverovýchodně u křižovatky.
  • Pamětní deska T. G. Masaryka na budově v bývalém velkostatku – kde se učil kovářem v roce 1865/66.
  • Pamětní deska T. G. Masaryka na domě č. p. 93.
  • Pamětní deska pilotům z 2. Světové války ve Velké Británii, František Masařík a František Vindiš.
  • Špidláky, přírodní rezervace
  • Výchoz, přírodní památka
  • Kobylská skála, vyvýšenina 264 m n/m, asi 2,5 západně od obce, bývalý lom kamene i písku: navržena jako přírodní památka s ochranným pásmem.
  • Znak Lichtenštejnů a Hrzánů nad vchodem do panské sýpky z 18. století. Již není.

Osobnosti

  • Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), československý prezident, v Čejči na statku se učil kovářem
  • Františka Svobodová-Goldmannová - sběratelka, etnografka, sepsala v Čejči a okolí knihu Říkadla a hry slováckých dětí. Pochována na zdejším hřbitově.
  • Svoboda Antonín Dobroslav, nar. 17. 1. 1861 Vršatské Podhradie, zemř. 1. 7. 1922 Čejč. Od r. 1902 jako nadučitel v Čejči a okolí sbíral písně pro sběratelskou akci NPVR zaslal L. Janáčkovi v r. 1910 pro sběratelskou akci NPVR 17 místních písní. (Jan Pavlík - Návraty kyjovska 1991)
  • Antonín Drdácký učitel a kronikář (+ 3. 12. 1927)
  • Fabián Slabý (1882–1954) filolog a literární historik
  • Antonín Vojáček učitel hry na housle, primáš cimbálky (+ 26. 5. 1982)
  • Bohumír Petrla (1887–1974), legionář, který 5. října 1917 unesl torpédový člun Tb 11 v Šibeniku[15]
  • Ludvík Svoboda (1903–1977), filosof, profesor Univerzity Karlovy v Praze
  • František Masařík (1918–1988), účastník bitvy o Británii
  • František Vindiš (1918–1988), účastník bitvy o Británii
  • Josef Válek primáš cimbálky Mládí
  • Jaroslav Zaviačič (* 1939), expert v psaní na stroji, člen mezinárodní organizace Intersteno
  • Jožka Černý (* 1942 na č. p. 5), zpěvák moravských a slováckých lidových písní
  • Miroslav Bravenec (1945–2011), akademický malíř
  • Zdeněk Grmolec (* 1947) středoškolský učitel a spisovatel

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Rod ženský, ale původně a v místním nářečí rod mužský.

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 155, 156.
  6. ↑ a b Kobylské a Čejčské jezero - zaniklá jezera jižní Moravy [online]. Čejč: Botany.cz - Ladislav Hoskovec [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Čejč - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Čejč, s. 483. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Hodonín, s. 634. 
  10. ↑ Počet obyvatel a domů od roku 1869 [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ Převrat v Čejči. Nového starostu Koutného vybrali zastupitelé jen v pěti [online]. Hodonín: Hodonínský deník.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ Generalleutnant Friedrich Karl Wilhelm von Clausewitz. Kdo je pochován v Čejči u Hodonína? [online]. Čejč: forum.valka.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ Pruský důstojník má opravený hrob [online]. Hodonín: Hodonínský deník.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ TUREK, Petr. Pruský generálporučík leží v Čejči už 150 let. Hodonínský deník.cz [online]. 2016-08-03 [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. 
  15. ↑ KRÁM, Josef. O Rychnovácích, co unesli válečnou loď. SeniorTip [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Růžice kompasu Krumvíř Karlín Hovorany Růžice kompasu
Terezín Sever Dubňany
Západ   Čejč   Východ
Jih
Kobylí Čejkovice Mutěnice

Zdroj