Horní Počernice

Horní Počernice
Lokalita
Městská část	Praha 20
Správní obvod	Praha 20
Obec	Praha
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°6′53″ s. š., 14°36′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	15 303 (2021)
PSČ	193 00
Počet domů	2 633 (2011)
Počet ZSJ	18
	Horní Počernice
Další údaje
Kód části obce	43770
Kód k. ú.	643777
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Počernice (německy Ober Potschernitz) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy, které je jedinou částí tvořící území městské části Praha 20 (do 31. prosince 2001 Praha-Horní Počernice). Leží v městském obvodu Praha 9, na východním okraji Prahy při silnici na Poděbrady. V letech 1969–1974 byly Horní Počernice městem. Rozlohou téměř 17 km² jsou největší pražskou čtvrtí.

Historický přehled

První důkaz o osídlení území, na kterém se rozkládají dnešní Horní Počernice, pochází z období kolem roku 4500 př. n. l. Osídlování probíhalo pravděpodobně ve dvou na sobě nezávislých proudech a časových vlnách. První proti proudu Vltavy podél Rokytky a Svépravického potoka. Druhá proti proudu řeky Labe a zde přes hřeben u Nehvizd do údolí Svépravického potoka. Z tohoto období byly v oblasti Chval nalezeny různé exempláře pazourků. V centru Horních Počernic byla zmapována chata laténské kultury z mladší doby železné. Nejvýznamnější archeologická lokalita byla ovšem slovanská, z doby hradištní (asi z 11. století), objevená v roce 1968 v poloze Na Chvalce a datovaná podle zlomků keramiky.^[3]

První písemná zpráva o obci Počernice pochází z roku 1322, kdy ji vlastnil staroměstský měšťan Zipota Benešovský, stejně jako Čertousy, v nichž vystavěl tvrz. Prodal je roku 1357 pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic, který ji postoupil pražské univerzitě. Koupi roku 1366 potvrdil císař Karel IV. Univerzita postupovala právem zákupným pozemky různým majitelům, kteří v Horních Počernicích do třicetileté války vybudovali dvory a založili rozsáhlý chov ovcí. Univerzitě patřila ves i po třicetileté válce, kdy zde podle berní ruly stálo deset selských domů a tři domy chalupniceké, další usedlosti byly pobořeny. Horní Počernice později patřily pod michelské panství a vrchnost zde zřídila školu a hospodu. V polovině 19. století již bylo ve vsi evidováno 70 domů a 600 obyvatel.^[4]

Roku 1928 (či 1933^[5]) byly k Horním Počernicím připojeny Čertousy.^[6] Na základě návrhu z roku 1941 a souhlasu obcí ze 13. září 1941 nařídil okresní úřad Praha-venkov k 1. únoru 1943 připojení obcí Chvaly a Svépravice (s Xaverovem) ke stávající obci Horní Počernice.^[7] Roku 1947 proběhla volba představitelů nové, sloučené obce. Kromě zmíněných obcí leží na území Horních Počernic též území bývalé vsi Babice, která zanikla během třicetileté války.

Rozhodnutím středočeského krajského národního výboru ze 27. prosince 1968 byla obec Horní Počernice povýšena od 1. ledna 1969 na město, kterému byl udělen i znak, platný do současnosti.

Roku 1974 byly Horní Počernice připojeny k Praze a začleněny do městského obvodu Praha 9, zůstal jim však vlastní místní národní výbor. Roku 1990 bylo území působnosti MNV Horní Počernice transformováno v městskou část Praha-Horní Počernice.

Členění

Slučování obcí Horní Počernice, Chvaly, Svépravice a osad Čertousy a Xaverov proběhlo natolik důkladně, že jejich někdejší hranice nelze vyčíst ani z katastrálních hranic (Horní Počernice tvoří dnes jediné katastrální území), ani z popisných čísel (i ta byla sloučena do jedné řady). Horní Počernice se statisticky člení do 18 základních sídelních jednotek; z jejich vymezení lze zhruba odvodit hranici mezi Chvaly a Horními Počernicemi (v linii Jívanské ulice se zakřivením k Libáňské ulici) či vymezení Xaverova, avšak Svépravice patří z větší části do ZSJ Chvaly a Čertousy do ZSJ Horní Počernice a Cirkusová.

Základní sídelní jednotky Horních Počernic:^[8]^[9]

Horní Počernice (historické jádro Horních Počernic a Čertous a oblast zástavby jižně od trati 231 a východně od Jívanské ulice)
Ve žlíbku (sídliště kolem ulice Ve Žlíbku a oblast jižně – ul. Markupova, Dandova, V Slavětíně)
Cirkusová (severní část Čertous a průmyslová zóna severně od trati 231 u Čertous)
K Vinoři (severně od ZSJ Cirkusová)
Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od trati 231 vymezená ulicemi Bystrá, F. V. Veselého a Ve Žlíbku, plus oblast nádraží a chvalského hřbitova)
Komerční zóna Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od ZSJ Horní Počernice-sever, vymezená ulicemi F. V. Veselého, Bystrá, Novopacká, Ve Žlíbku, dříve část ZSJ K Vinoři)
Horní Počernice-za Novopackou (dřívější ZSJ Satalice-východ C, severně od ZSJ Komerční zóna Horní Počernice-sever)
Chvaly (Chvaly až k Jívanské ulici a většina Svépravic)
Za poděbradskou silnicí (průmyslová zóna severně od Chval a trati 231, vymezená ulicemi Novopacká a Bystrá)
Horní Počernice-západ (bývalá ZSJ Satalice-východ B, neosídlená oblast severně od trati 231 mezi tratí 070 a silnicí I/10)
U Černého Mostu-východ (dřívější ZSJ Rajská zahrada A severně od Chlumecké a Náchodské poblíž stanice metra Černý Most, oblast obchodů Makro, Hornbach, Sconto a pás včetně Chvalského lomu až ke Stoliňské ulici)
U starých rybníků (oblast jižně od Chval a západně od Svépravic)
U starých rybníků-jih (dřívější ZSJ U hvozdu, část Svépravic jižně od dálnice D11)
U starých rybníků-západ (dřívější ZSJ Za hřbitovem B; výběžek západně od Pražského okruhu)
Xaverov
Xaverov-východ (průmyslový areál)
Nad křížky (oblast západně od Horních Počernic a Xaverova až k hranici Klánovic a hranici Prahy)
Nad křížky-jih (dřívější ZSJ U křížku B v Klánovickém lese)

Statistika

Vývoj počtu obyvatel jednotlivých obcí

Obec	1843	1857	1869	1880	1890	1900	1910	1920	1930	1940	1941
Chvaly	491	551	620	630	697	706	789	988	1772	1850	2059
Horní Počernice a Čertousy	735	864	940	1055	1090	1145	1177	1533	3370	4380	4156
Svépravice a Xaverov	143	126	150	183	151	194	212	225	1182	2320	2507
Celkem	1369	1541	1710	1868	1938	2045	2178	2746	6324	8550	8722

Počet obyvatel k uvedenémi roku.

Počet obyvatel v roce 1940 v sobě zahrnuje i obyvatele vyhnané z pohraničí po Mnichovské dohodě

Vývoj počtu obyvatel po sloučení obcí

Rok	1945	1950	1960	1970	1980
počet obyvatel	7696	7742	8332	8994	10778

Významná historická výročí

4500 př. n. l. – První osídlení
1088 – První písemná zpráva o Chvalech
1322 – První písemná zpráva o vesnici Počernice
1357 – Prodej tvrze v Čertousích a vsi Horní Počernice Karlově univerzitě
1420 – První písemná zpráva o Svépravicích
1428 – První písemná zmínka o gotické tvrzi Chvaly
1639 – Třicetiletá válka
1652 – Sjednocení obcí - jezuité
1660 – Výstavba kaple
1734 – Přestavba původní Chvalské tvrze
1750 – Kaplička ve Svépravicích
1770 – Vybudování kapličky na Křovinově náměstí
1774 – Zřízena škola v Horních Počernicích
1777 – Založen hřbitov
1779 – První písemný záznam o Xaverově
1787 – Zřízena škola ve Chvalech
1790 – Vybudování císařské silnice
1793–1794 – Přestavba kostela do současné podoby
1874 – Provoz na první železniční koleji Praha - Lysá nad Labem
1875 – Výstavba věže pro zvony u kostela ve Chvalech
1878 – Založen hasičský sbor Chvaly
1888 – Založen hasičský sbor Horní Počernice
1895 – Založení hasičského sboru Svépravice
1905 – Založení Jednoty sokolské
1908 – Založen spořitelní a záložní spolek Raiffeisenka pro Chvaly a Svépravice
1908 – Zřízen sirotčinec ev. jednoty Žižkov v bývalém mlýně ve Chvalech
1912 – Založení Kroužku mládenců
1919 – Založení hudebního kroužku Lyra
1920 – Založení sportovního klubu SC Xaverov Horní Počernice, kopaná
1923 – První rozsvícená elektrická světla v Horních Počernicích
1924 – Budování kanalizace u hlavní komunikace (dnešní Náchodská)
1924 – Ordinace prvního místního lékaře
1924 – První rozsvícená světla ve Svépravicích
1925 – První rozsvícená světla ve Chvalech
1925 – Zprovoznění druhé koleje Severozápadní dráhy
1928 – Čertousy se staly součástí Horních Počernic
1930 – Přeměna Kroužku mládenců na Besedu J. K. Tyl
1934 – Zřízena samostatná škola ve Svépravicích
1936 – Obec Horní Počernice povýšena na městys
1943 – Sloučení obcí Chvaly, Svépravice, Čertousy, Xaverov a Horní Počernice v jednu obec - Horní Počernice
1947 – Spojení stvrzeno svobodnou volbou zvolených představitelů obcí
1954 – Zprovoznění koupaliště budovaného od roku 1951
1969 – Horní Počernice se staly městem
1974 – Připojení Horních Počernic k Praze
1990 – Ivan Liška předsedou MNV
1991 – Zahájení rozsáhlé výstavby vodovodu, plynovodu a kanalizací
1993 – Zřízení gymnázia
1996 – Zahájení obnovy Chvalského zámku
1998 – Zahájení výstavby čistírny odpadních vod a kanalizací
1999 – Nová cyklistická stezka Horní Počernice - Klánovice
2000 – Zahájení přestavby fotbalového stadionu
2001 – Rekonstrukce divadla v přírodě
2001 – Výstavba nové školy ve Chvalech
2001 – Zřízení správního obvodu hlavního města
2001 – Otevřena nová budova úřadu
2002 – Zahájení výstavby komerční zóny
2003 – Zahájení přestavby kina na divadlo Pohoda
2006 – začátek výstavby logistického parku VGP Park (od roku 2014 P3 Prague Horní Počernice)
2008 – Dokončena rekonstrukce Chvalského zámku^[10]

Dochované památky

Chvalský zámek
kostel sv. Ludmily
barokní kaple polygonálního tvaru (na Křovinově náměstí) – datovaná do r. 1770
zámecká budova
kaplička sv. Antonína s cibulovitou věžičkou- při rekonstrukci roku 1992 byla v ní objevena zakládací listina z r. 1871
školní budova v Bartlově ulici
Xaverovský zámeček
vodárenská věž Káranského vodovodu (čp. 292)
pomníky /památníky:
* Obětem první světové války - sousoší ženy s plačícím dítětem, Antonín Lhoták (1928)
* Pamětní kámen obětem druhé světové války^[11]
bývalý areál zimoviště Čs. státních cirkusů, adaptovaný na depozitáře Národního muzea
dvě bronzová sousoší Osvobození Rudou armádou a Socialistická rodina

Školství

Mateřské školy

Mateřská škola U Rybníčku
Mateřská škola Chodovická, Mateřská škola Ratibořická (patří k sobě)
Mateřská škola Spojenců

Základní školy

Fakultní základní škola Chodovická
Základní škola Ratibořická
Základní škola Stoliňská
Základní škola Spojenců (pouze třídy I. stupně)
Speciální škola Bártlova

Střední školy a gymnázia

Střední odborná škola pro administrativu Evropské unie
Gymnázium Chodovická

Ostatní

Mateřská škola speciální, Základní škola praktická a Základní škola speciální Praha 9
Základní umělecká škola Ratibořická

Sport, volný čas a kultura

Fotbal SC Xaverov Horní Počernice
Sokol Horní Počernice
Dům dětí a mládeže
MUM - rodinné centrum
Středisko křesťanské pomoci Horní Počernice
Oheň - 27. skautské středisko Horní Počernice
Knihovna Horní Počernice
Divadlo Horní Počernice
Chvalská tvrz
Kulturní centrum "Domeček"

Každoročně se na Chvalské tvrzi pořádá Počernické pálení čarodějnic, které je každoročně jednou z největších kulturních akcí, která přiláká tisíce obyvatel Horních Počernic, ale i okolních čtvrtí a měst. Dále se na Chvalském zámku konají celoročně významné výstavy, které cílí na různé věkové kategorie. V místních tělocvičnách se každý den odehrávají kurzy a kroužky jak pro děti, tak dospělé. Na významu poslední dobou získává mládežnický florbalový tým Horse Power. Nesporný význam pro celé Horní Počernice a okolí má i divadlo, které má zde dlouhou tradici v podobě ochotnických a profesionálních souborů. Kromě Divadla v přírodě získává poslední dobou na významu také Divadlo Horní Počernice, které vzniklo přestavbou kina. Zde pravidelně vystupují přední divadelní herci jako Vilma Cibulková, Miroslav Etzler, Eliška Balzerová aj.

Osobnosti

František Černý
Gotthard Černý
Antonín Jelínek
Josef Laštovička
František Štverák
František Vítězslav Veselý, starosta Počernic, poslanec Říšské rady
Josef Hůza
Dr. Ing. arch. Josef Danda
Václav Šplechner
Karel Smíšek
Anna Kmoníčková
Eva Dörflerová
Anna Řezáčová
Vladimír Stoklasa
Anna Asterová
Robert Vrchota
Václav Markup
Ing. František Novotný
Ing. Karel Tomáš
Jaroslav Bártl
Zdeněk Mareš
Vilma Cibulková
Kristina Martinková-Markupová
RNDr. Antonín Holý, DrSc.
Helena Fuchsová
Libuše Váchalová
Jiří Boušek
Jana Boušková
Jiří Kubita
Jiří Brabec
Háta Sasmanová

Doprava

I když se Horní Počernice nacházejí na samé periferii Prahy, mají dobré spojení s Prahou. Pomocí MHD lze během 20-40 minut dosáhnout centra města. Využít lze kombinaci autobus + metro nebo vlakové nádraží Horní Počernice, ze kterého ve víceméně pravidelných intervalech odjíždějí vlaky směrem Praha Masarykovo nádraží a Praha hlavní nádraží. Vlakové nádraží mohou občané využívat již od roku 1873.

Horní Počernice jsou ze tří stran uzavřeny dálnicemi D0, D10 a D11 s adekvátním dopadem na zdraví a pohodlí obyvatel.

Seznam autobusových zastávek v Horních Počernicích

Chvaly, Vojická, Nádraží Horní Počernice, Lukavecká, Divadlo Horní Počernice, Na Kovárně, Bártlova, Čertousy, Komárovská, Třebešovská, Ve Žlíbku, Jizbická, Pavlišovská, Chodovická, Sídliště Horní Počernice, Sportovní centrum Horní Počernice, Jeřická, Khodlova, Vysokovská, Libošovická, Krahulčí, Svépravice, Na Svěcence, Sekeřická, U Tabulky, Stavební zóna Horní Počernice, Logistická zóna Horní Počernice, Františka Veselého, Paceřická, Do Čertous, K Zelenči, Vlastibořská, Sezemická, Xaverovský Háj, Ke Xaverovu, Xaverov

Partnerská města

Bořetice
Brunsbüttel (DE)
Mions (FR)

Fotogalerie

Chvalská tvrz
Zaniklá pískovna
Kostel u tvrze v Horních Počernicích
Fotbalové hřiště na Xaverově

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Velká Praha I. A-L, Academia : Praha 2012, ISBN 978-80-200-2107-6; s. 536
↑ Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Velká Praha I. A-L, Praha 2012, s. 536-537
↑ Čertousy, Hrady.cz, citováno z Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Praha a okolí, 15. 8. 2005
↑ Významná historická výročí Archivováno 5. 5. 2013 na Wayback Machine., městská část Praha 20-Horní Počernice, datováno 2009
↑ Antes, Hubert Ing., Liška, Ivan, Špiller, František Ing. a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 20 - Horní Počernice. Horní Počernice. [s.l.]: Mar oli, 2002. ISBN 80-86453-14-6. S. 19–41.
↑ Katastrální území Horní Počernice, základní sídelní jednotky^{[nedostupný zdroj]}, RSO: Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
↑ GIS ZIS Archivováno 24. 12. 2014 na Wayback Machine., mapa Integrovaného záchranného systému ČR, HZS ČR na základě podkladových dat ČÚZK a OpenStreetMap, 21. 6. 2012
↑ Archivovaná kopie. www.pocernice.cz [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-05.
↑ Antes, Hubert Ing., Liška, Ivan, Špiller, František Ing. a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 20 - Horní Počernice. Horní Počernice. [s.l.]: Mar oli, 2002. ISBN 80-86453-14-6. S. 42–49.