František Štverák

Reverendus Dominus
František Štverák
kněz
František Štverák jako maturant v červnu 1928
František Štverák jako maturant v červnu 1928
Církev Římskokatolická
Arcidiecéze Pražská
Svěcení
Kněžské svěcení 29. června 1933
Osobní údaje
Datum narození 5. března 1909
Místo narození Hrádek u Vlašimi, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 20. srpna 1956 (ve věku 47 let)
Místo úmrtí Městec Králové, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Kostelec nad Labem
Povolání katolický kněz
Řády a ocenění Československý válečný kříž
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Štverák (5. března 1909 Hrádek u Vlašimi – 20. srpna 1956 Městec Králové) byl český římskokatolický diecézní kněz, odbojář za druhé světové války a oběť komunistického režimu 20. století.

Životopis (do konce 2. sv. války)

Mládí a studium

František Štverák se narodil 5. března 1909 v učitelské rodině v Hrádku u Vlašimi. Po absolvování obecné školy pokračoval na reálném gymnáziu v Benešově, které ukončil maturitou v červnu 1928. Téhož roku nastoupil na Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy a stal se alumnem česko-německého semináře v Praze-Dejvicích.

Kněžské svěcení a pastorační působení

Na kněze byl vysvěcen 29. června 1933 pomocným biskupem pražské arcidiecéze Antonínem Eltschknerem. Svou primici sloužil 2. července 1933 v Třeboradicích. Po tříměsíční vojenské službě v hodnosti poručíka duchovní služby začal pracovat jako kaplan v Kostelci nad Labem. Postupně působil jako kaplan v Mýtu u Rokycan (1936), Českém Brodě (1937) a od března 1938 jako farář ve Chvalech.

Odbojová činnost za druhé světové války

Obrana národa

Po okupaci Čech, Moravy a Slezska fašistickým Německem se Štverák zapojil do vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa. Od května 1939 se podílel na přepravě bývalých důstojníků československé armády k hranicím a na diverzních akcích. Pracoval především jako automobilová spojka a přechovával zbraně na chvalské faře.

První zatčení

Poprvé byl zatčen Gestapem 29. září 1939 za odmítnutí vyzvánět na oslavu dobytí Varšavy. Po výslechu byl propuštěn s pokutou 10 000 K. Druhé zatčení následovalo 22. května 1940 v souvislosti s odposlechnutým telefonním rozhovorem.

Věznění v nacistických táborech

  • Věznice Pankrác (květen–červenec 1940): Prodělal šestnáct výslechů, byl mučen v temnici
  • Malá pevnost Terezín (červenec–srpen 1940): Pracoval ve stavebním komandu
  • Koncentrační tábor Dachau (srpen–září 1940): Přidělen do trestné kompanie (Straf-Kompagnie)
  • Koncentrační tábor Sachsenhausen (září 1940–červen 1942): Pracoval v botovém komandu a lomu, přežil pokus o zastřelení "na útěku"
  • Koncentrační tábor Dachau (červen 1942–duben 1945): Druhý pobyt až do osvobození v koncentračních táborech prokázal jeho mimořádnou odvahu a solidaritu se spoluvězni. V Dachau podstoupil trest namísto polského kněze Józefa Sosina, čímž mu zachránil život. František Štverák přežil epidemie břišního tyfu a též „vědecké“ experimenty nacistů.

Poválečné období

Návrat do duchovní správy

Po osvobození se 21. května 1945 vrátil do vlasti a znovu se stal chvalským farářem. Byl také jmenován vikariátním sekretářem a později arcibiskupským notářem a komisařem Ordinariátu Praha.

Svědek u soudu v Dachau

V říjnu 1945 svědčil u amerického vojenského tribunálu při procesu s válečnými zločinci z koncentračního tábora Dachau.

Perzekuce komunistickým režimem

Zatčení a věznění

Dne 15. června 1949 byl zatčen Státní bezpečností v rámci akcí proti katolické církvi. Během výslechů byl obviňován z vatikánské špionáže a protistátní činnosti. Státní soud v Praze ho 25. ledna 1951 v procesu „Pícha a společníci“ odsoudil za „sdružování proti státu“ k 20 měsícům vězení.

Internace

Po odpykání trestu byl přesunut do tábora nucených prací v Želivu, kde byl internován bez soudu společně s dalšími katolickými duchovními. Odmítl spolupráci se Státní bezpečností. Ze zdravotních důvodů byl propuštěn 4. června 1954.

Smrt a odkaz

František Štverák zemřel 20. srpna 1956 ve věku 47 let na následky infarktu v nemocnici v Městci Králové. Byl pochován na hřbitově v Kostelci nad Labem. V roce 1990 byl plně rehabilitován.

Vyznamenání

Chvaly

Dne 15. června 1992 byla odhalena pamětní deska na fasádě hlavní lodi kostela sv. Ludmily ve Chvalech v Horních Počernicích. Na desce je nápis: "ZDE PŮSOBIL V LETECH 1937–1949 / P. FRANTIŠEK ŠTVERÁK / VIKÁŘ A ARCIBISKUPSKÝ NOTÁŘ / VĚZEŇ DVOU TOTALIT / 1940–1945 PANKRÁC, TEREZÍN, SACHSENHAUSEN, ORANIENBURG, DACHAU / 1949–1954 PANKRÁC, VALDICE, RUZYNĚ, HÁJEK, ŽELIV".

Hrádek

Dne 3. července 2011 byla odhalena pamětní deska v rodném Hrádku. Na desce z červené žuly umístěné na podstavci plastiky Krista na kříži je úryvek z básně Jana Zahradníčka:

„BYLA JICH HRSTKA
ZROVNA JAK ZRNÍ V HLÍNĚ
SPRAVEDLIVÝCH A MILOSRDNÝCH
A TOUTO SETBOU SE OBROZOVALA ZEM
VŽDYCKY TOMU TAK BYLO
VŽDYCKY TOMU TAK BUDE

JAN ZAHRADNÍČEK / PAMÁTCE / P. FRANTIŠKA ŠTVERÁKA / 1909–1956 / KATOLICKÉHO KNĚZE A VLASTENCE / NAROZENÉHO A POKŘTĚNÉHO NA HRÁDKU / ODPŮRCE A VĚZNĚ NACISMU A KOMUNISMU / L. P. 2011".[1][2]

  • Pamětní deska na kostele svaté Ludmily ve Chvalech v Horních Počernicích
    Pamětní deska na kostele svaté Ludmily ve Chvalech v Horních Počernicích
  • Pamětní deska Františku Štverákovi v Hrádku
    Pamětní deska Františku Štverákovi v Hrádku

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pamětni deska František Štverák | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. 

Literatura

  • VODIČKOVÁ, Stanislava (ed.): I zvíře mělo více útrpnosti než člověk. Paměti patera Františka Štveráka, vězně nacistického a komunistického režímu. Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2013, 415 s., ISBN 978-80-87211-84-7.
  • PAULAS, Jan. Křížové cesty nezlomeného kněze. Katolický týdeník. Březen 2013, roč. 24, čís. 11, s. 8. ISSN 0862-5557. 
  • VODIČKOVÁ, Stanislava: Nebezpečný člověk a nežádoucí reakcionář – pater František Štverák. In: Securitas Imperii, 2009

Externí odkazy

Zdroj