Hormidor

Hormidor
Narození neznámé
neznámé
Úmrtí 811
Samohrad, dnešní Velké Meziříčí
Příčina úmrtí mor
Národnost Moravané
Povolání král
Aktivní roky 796–811
Titul historicky nedoložený moravský kníže (král)
Předchůdce Samoslav (historicky nedoložen)
Následovník Mojmír I. (historicky nedoložen)
Nábož. vyznání slovanské mnohobožství
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hormidor (vládl 796–811) je historicky nedoložený moravský vládce známý pouze z nejstarších moravských pověstí. Jeho původ je odvozován od slovanského vladaře Sáma a jeho nedoloženého syna Moravoda. Postava Hormidora je úzce spjata s počátky města Velké Meziříčí.[1]

Život a vláda

Dle Tomáše Pešiny z Čechorodu král Hormidor vládl v letech 796–811.[2] Vedl boje s Avary a Čechy, stejně tak jako musel bojovat s domácími bouřemi. Mezi jinými dobyl hradiště Povel u Olomouce a znovuvybudoval hrad Valy u Mikulčic,[3] bránil starou slovanskou víru, tedy pohanství, proti nově příchozímu náboženství, proti křesťanství.[4] Na rozdíl od svého otce a předchůdce na trůně Samoslava se nikdy nedal pokřtít.[3] Po Hormidorově smrti se měl ujmout vlády na Moravě jeho syn Mojmír, otec historicky doloženého zakladatele Velkomoravské říše Mojmíra I.[5]

Smrt

Hormidor měl zemřít na hradě Samohradě, který snad vybudoval v roce 638 jeho prapraděd Sámo, což má být dnešní Velké Meziříčí. Příčinou měl být mor[6]. Po smrti byl král Hormidor převezen do Brna a údajně pochován na Špilberku.[7]

Podle jiné pověsti z Knínic u Boskovic[8], zemřel zde. Jeho přátelé a vojáci ho pohřbili na  rovině mezi Knínicemi a Šebetovem i s jeho koněm, celou výzbrojí a bohatými dary. Vysokou mohylu osázeli stromy. Pověst ztotožňuje onu mohylu s kopcem Hájek.

Reference

  1. ↑ Město Velké Meziříčí - První zmínky o městě. www.velkemezirici.cz [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ PEŠINA, JAN TOMAŠ, Z ČECHORODU, 1629–1680. Mars Moravicus.. [s.l.]: Typis J. Arnolti de Dobroslawina OCLC 23637737 
  3. ↑ a b BAUER, JAN, 1945–. Krásná i bezbožná tajemství našich dějin : legendy versus historická "pravda". [s.l.]: [s.n.] ISBN 9788074750953, ISBN 8074750957. OCLC 944217139 
  4. ↑ MORAVIČANSKÝ, FRANTIŠEK SALEŠ PLUSKAL. Děje říše velkomoravské. Od počátku až do rozpadu jejího leta Páně 907. Kriticko-historicky dle původních pramenův pojednal F.S.P. Moravičanský.. [s.l.]: [s.n.] OCLC 562087281 S. 170–172. 
  5. ↑ Čeští panovníci - Panovníci Čech (1), Sámo 659, Mojmír 907. cestipanovnici.estranky.cz [online]. [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ SCHWOY, Franz Joseph. Topographie vom Markgrafthum Mähren: Prerauer- Znaymer- und ..., Svazek 3. Wien: [s.n.], 1794. Dostupné online. S. 497. 
  7. ↑ Město Velké Meziříčí - Oficiální stránky města. www.velkemezirici.cz [online]. [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ Knínice – historické události - Městys Knínice. www.mestyskninice.cz [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-04. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj