Herbord (litoměřický probošt)

Jeho proboštská Milost
Herbord
14. probošt litoměřický
Církev římskokatolické
Diecéze pražská
Období služby 1226–1254
Předchůdce probošt Heřman
Nástupce probošt Konrád
Osobní údaje
Rodné jméno Eberhard
Datum narození asi 1. pol. 13. století
Datum úmrtí 1270
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herbord, též Eberhard (asi 1. polovina 13. století – 1270) byl královským notářem, 14. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1254–1270 a prelátem kapituly v Míšni.

Život

Pocházel ze slezského hejtmanství z hradu Fulštejna, který patřil biskupu olomouckému Brunovi ze Schauenburgu. Biskupův man Herbord z Fulštejna (otec probošta Herborda) zde sloužil při ochraně přístupu na statky olomouckého biskupství. Tento Herbord byl jmenován truksasem (stolníkem či číšníkem) olomouckého biskupa. Postupně se osamostatnil a bydlel na Fulštejně s rodinou, mimo jiné i se synem, rovněž Herbordem, pozdějším litoměřickým proboštem.

O jeho mládí máme zprávy až z období 1249–1255. Tehdy byl kanovníkem dómské pražské kapituly a současně královským notářem. V roce 1254 pražský děkan a notář Herbord, protože se osvědčil v královských službách, obdržel od krále Václava I. zeměpanské potvrzení svých proboštských práv v Litoměřicích.

Je uveden jako svědek roku 1263 při ukončení prodeje pozemků premonstrátského konventu v Doksanech. Ze dne 31. ledna 1269 pochází zápis o dědičném nájmu na základě uzavřené smlouvy, v níž probošt Herbord prodává Röhrichovi dědičně proboštský statek Týnice na Slánsku. Jsou zde stanoveny další finanční podrobnosti (splatnost dvakrát ročně litoměřickému proboštství) a předepsané berně. Probošt Herbord se stal, jako jeden z prvních litoměřických prelátů, také kanovníkem dómské kapituly v Míšni. Zemřel roku 1270.

Někdy bývá zaměňován se svým synovcem – Herbordem z Fulštejna, který o roku 1255 byl v Olomouci děkanem kapituly, a od roku 1261 působil jako olomoucký probošt.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Zdroj