Kostelní Vydří

Kostelní Vydří
Kostel Panny Marie Karmelské a klášter karmelitánů
Kostel Panny Marie Karmelské a klášter karmelitánů
Znak obce Kostelní VydříVlajka obce Kostelní Vydří
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Dačice
Obec s rozšířenou působností Dačice
(správní obvod)
Okres Jindřichův Hradec
Kraj Jihočeský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°6′22″ s. š., 15°25′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 158 (2023)[1]
Rozloha 6,51 km²[2]
Katastrální území Kostelní Vydří
Nadmořská výška 474 m n. m.
PSČ 380 01
Počet domů 64 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kostelní Vydří 4
380 01 Dačice
kostelni.vydri@seznam.cz
Starosta Miloslav Fiala
Oficiální web: www.kostelni-vydri.cz
Kostelní Vydří
Kostelní Vydří
Další údaje
Kód obce 508357
Kód části obce 70556
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kostelní Vydří (německy Kirch Wiedern) leží v okrese Jindřichův Hradec. Žije zde 158[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 3 km jižně leží město Dačice, 29 km východně Moravské Budějovice, 30 km západně Jindřichův Hradec a 35 km severně Jihlava.

V obci se nachází poutní kostel Panny Marie Karmelské a karmelitánský klášter. V klášteře sídlí Karmelitánské nakladatelství.

Historie

Kostelní Vydří bylo původně středem většího celku, ke kterému patřily i dvě sousední vsi stejného jména, Prostřední a Zadní, přičemž tyto vsi vznikly ve 13. století kolonizací Ranožírovců. Ves se poprvé připomíná v pramenech roku 1305, kdy je uváděn Jaroš z Vydří z rodu pocházejícího z Bílkova. V průběhu staletí měnila ves mnohokrát majitele, až v roce 1825 jej Josef svobodný pán Butz z Rolsperka prodal majitelům Dačic Dalbergům k dačickému panství. S dačickým panstvím sdílel statek osudy do roku 1849, kdy byla zrušena patrimoniální správa, jako samostatně uváděný a zdaňovaný statek až do pozemkové reformy, kdy byl jako zbytkový statek o 100 hektarů prodán J. Thun-Hohensteinovi, kterému byl roku 1945 zkonfiskován.[4]

Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Kostelním Vydří 383 obyvatel, z toho 198 mužů a 185 žen v 56 domech a 84 domácnostech. Z nich se živilo 15 zemědělstvím, 14 živnostmi a 5 mělo jiné zaměstnání, vedle 50 nádeníků. Desátek byl odváděn panství Kostelní Vydří a tamní faře. Z Kostelního Vydří se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Dačic. Z provozovaných živností zde byl 1 mlynář, 1 kovář, 3 krejčí, 1 švec, 1 řezník, 2 šenkýři, 1 pekař, 1 kramář a 1 obchodník s potravinami.[4]

Správní začlenění obce od roku 1850

Do roku 1849 bylo Kostelní Vydří součástí stejnojmenného statku v rámci panství Dačice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 bylo podřízeno politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí bylo v letech 1855 až 1868 podřízeno Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátilo se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž až do roku 1945.[4]

Po osvobození v květnu roku 1945 náleželo pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy bylo po územní reorganizaci Kostelní Vydří s moravským Dačickem začleněno pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. Od roku 1976 byla pod Kostelní Vydří v rámci integrace obcí připojena obec Prostřední Vydří a v roce 1979 bylo Kostelní Vydří sloučeno s městem Dačicemi. Po změně politických poměrů se v roce 1990 opět osamostatnilo. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[4]

Statistika počtu domů a obyvatel

V roce 1880 měla obec 61 domů a 376 obyvatel, roku 1900 61 domů a 438 obyvatel, roku 1921 64 domů a 399 obyvatel, roku 1930 66 domů a 346 obyvatel, roku 1947 73 domů a 360 obyvatel, roku 1950 69 domů a 273 obyvatel, roku 1970 66 domů a 223 obyvatel, roku 1982 56 domů a 192 obyvatel.[4]

Vývoj obce do současnosti

Ve druhé polovině 19. století a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 578 ha. V obci byla cihelna velkostatku Dačice Dalbergů. K roku 1911 se uvádí živnosti: 2 hostinští, 1 kovář, 2 krejčí, 1 mlynář, 2 obchodníci s dobytkem, 2 obchodníci se smíš. zbožím, 3 obuvníci a 1 prodejkyně galanterního zboží. K roku 1924: dvůr a lesní správa velkostatku Dačice Dalbergů s cihelnou, živnosti: 2 hostinští, 1 kolář, 1 kovář a podkovář, 1 krejčí, 1 mlynář, 1 obchodník, 1 obuvník, 1 řezník, 1 trafikant, 12 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1931.[4]

JZD vzniklo roku 1952, v roce 1976 bylo sloučeno do JZD Dolní Němčice. V obci působily tyto spolky: Sdružení venkovské omladiny (1911), Domovina (1924). Nyní sbor dobrovolných hasičů.[4]

Škola

Zdejší škola byla založena současně s obnovením farnosti roku 1754, teprve v roce 1788 byly zdejšímu učiteli upraveny požitky. Škola byla postavena v areálu poutního místa roku 1843 a přestavěna v roce 1904, když byla roku 1870 rozšířena na dvoutřídní s bytem učitele. Byla sem přiškolena také obec Prostřední Vydří. Působila až do roku 1978, kdy byly zrušena a žactvo převedeno do Dačic.[4]

Pamětihodnosti

  • Kostel Navštívení Panny Marie – původně gotická stavba, upravená roku 1658
  • Věž z roku 1701 stavebně upravená po požáru r. 1889
  • Původně renesanční tvrz Kostelní Vydří ze 16. století – postavená na vyvýšenině, chráněná rybníkem, byla později přeměněna v sýpku. Je vyzdobená sgrafitovým kvádrováním.
  • Barokní zámek Kostelní Vydří – jednopatrová budova z počátku 17. století, upravená počátkem 19. století
  • Barokní kamenný most z roku 1731 se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa
  • Poutní kostel Panny Marie Karmelské – pozdně barokní stavba na návrší nad obcí z let 1787 až 1789. Kostel vznikl z původní kaple z roku 1709, která je využita jako presbytář. Kostel je obklopen na západní straně zdí s ambitem, jižně je areál uzavřen budovou kláštera karmelitánů.
  • Klášter karmelitánů – postavený v polovině 18. století s přístavbou z let 1992–1993. V klášteře působí Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří.
  • U kostela chráněná lípa srdčitá stáří kolem 400 let
  • Lesní hřbitůvek s hrobkou rodu svobodných pánů Dalbergů přes silnici proti poutnímu kostelu
  • Pomník občanovi padlému v květnu 1945

Osobnosti

23. září 1803 byl v kostele pohřben rektor olomoucké univerzity Jan Matěj Butz z Rollsbergu. 19. listopadu 2011 byl v Kostelním Vydří pohřben český básník Ivan Martin Jirous.

Galerie

  • Klášter, ambit
    Klášter, ambit
  • Kostel Panny Marie Karmelské
    Kostel Panny Marie Karmelské
  • Klášter, knihkupectví
    Klášter, knihkupectví
  • Výhled ze střechy kostela
    Výhled ze střechy kostela

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c d e f g h NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 642–646. 

Literatura

  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3.  str. 642-646

Související články

Externí odkazy

Zdroj