Henry Du Mont

Henry Du Mont
Základní informace
Rodné jméno Henry de Thier
Narození 1610
Borgloon
Původ Knížectví Lutych
Úmrtí 8. května 1684 (ve věku 73–74 let)
Paříž
Žánry barokní hudba
Povolání hudební skladatel a varhaník
Nástroje varhany, cembalo, zpěv
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry de Thier, řečený Du Mont (1610 Looz u Tongeren1684 Paříž) byl valonský varhaník a hudební skladatel působící v Paříži.[1]

Život

Henry se narodil do rodiny Henryho de Thiera staršího a Elisabeth Orban v Loozu, v dnešní Belgii v roce 1610. O tři roky později se rodina přestěhovala do Maastrichtu. Tam se v roce 1621 Henry stal mladým členem chlapeckého kostelního pěveckého sboru při tamní bazilice Panny Marie. Zároveň se mu dostalo hudebního vzdělání a v roce 1630, po jeho dokončení, začal působit jako varhaník. Získal přízvisko Du Mont.

Zejména učitel a hudební skladatel Léonard de Hodémont (1575–1639) podnítil Henryho zájem o italskou hudbu, se kterou jej seznámil, a tato zkušenost Henryho patrně inspirovala v pozdější tvorbě.[p 1] V roce 1938 dorazil do Paříže a získal místo varhaníka v kostele svatého Pavla.[2] V roce 1652 získal pozici cembalisty u Filipa, vévody z Anjou, bratra Ludvíka XIV. V roce 1662 se stal královniným cembalistou a následně asistentem Maître de Chapelle Royale.

Ve svém díle se věnoval nejčastěji formám velkého a malého moteta, což byly nejpopulárnější formy duchovní hudby během tzv. Velkého století.[2]

Již roku 1657 vyšlo tiskem velké množství jeho kompozic pod názvem Melanges.

Henry zemřel v Paříži v roce 1684. Roku 1686 vyšel posmrtně soubor motet pod názvem Grand Motets pour la Chapelle Royale.

Odkazy

Poznámky

  1. Henry sám inspiroval téměř soudobé skladatele, např. Lullyho a de Lalande

Reference

  1. Du Mont Henry [De Thier Henry] [online]. musicologie.org [cit. 2019-08-18]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. a b Henry Dumont [Du Mont](de Thier) [online]. hoasm.org [cit. 2019-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj