Hřbitov Kvilda

Hřbitov Kvilda
Pohled na hřbitov, v popředí ústřední kříž a hrob Josefa Strunze (1823–1907)
Pohled na hřbitov, v popředí hrob Josefa Strunze (1823–1907)
Lokalita
Stát Česko
Kraj Jihočeský
Okres Prachatice
Obec Kvilda
Zeměpisné souřadnice 49°1′9,53″ s. š., 13°34′50,21″ v. d.
Hřbitov Kvilda
Hřbitov Kvilda
Hřbitov Kvilda na mapě ČR
Specifikace
Náboženství římskokatolická církev
Kostel Kostel svatého Štěpána
Výstavba 1765
Užívání 1765 – květen 1945
Datum zrušení 1978
Odkazy
multimediální obsah na Commons

Hřbitov Kvilda či Kvildský hřbitov je zrušený hřbitov nacházející se za kostelem svatého Štěpána v Kvildě. V roce 1978 byl nešetrně zlikvidován.

Historie

Hřbitov byl založen spolu s původním kostelem v roce 1765 poté, co pražská arcibiskupská konsistoř dala svolení ke stavbě. Dřevěný kostel zasvěcený svatému Štěpánovi v roce 1889 vyhořel, nový kamenný kostel byl vysvěcen v roce 1894.[1] Až do konce druhé světové války byli na hřbitově pohřbíváni hlavně německy mluvící obyvatelé Kvildy. Za hřbitovem stávala márnice.[2][3]

Rozhodnutí o zrušení hřbitova ve Kvildě v roce 1976

Poválečný odsun Němců, následné neúspěšné snahy o osidlování pohraničí a vybudování železné opony zredukovaly počet obyvatel Kvildy na minimum. Z více jak jeden a půl tisíce lidí tu zbylo jen pár rodin.[4] Obec Kvilda přesto nezanikla a na hřbitov občas zavítali pozůstalí z Německa.[5] Většina hrobů však chátrala a dne 11. února 1976 Okresní národní výbor v Prachaticích informoval Místní národní výbor ve Kvildě o rozhodnutí zrušit kvildský hřbitov a přeměnit jej v park.[6] V roce 1978 došlo k nešetrné likvidaci hřbitova československou armádou.[2] Kovové a litinové kříže byly prodány do kovošrotu a kamenné náhrobky zlikvidovány buldozery a odvezeny do nepřístupného hraničního pásma v prostoru Hraběcí Huti.[1][7] Na hřbitově zůstal jen ústřední kříž a hrob rodiny Josefa Strunze[3], kvildského průmyslníka a majitele Strunzovy pily.[8]

Současnost

Informační tabule u kostela svatého Štěpána ve Kvildě

Po letech byly některé náhrobky nalezeny zarostlé křovím na černé skládce za obcí a asi třicet křížů pak v kopřivách. Na jaře roku 2004 byly náhrobky symbolicky vráceny na kvildský hřbitov.[1] Nemohly však být vráceny na svá původní místa, protože dnes už nelze dohledat, kde se jaký náhrobek přesně nacházel.[9] V roce 2008 zde za přispění krajského úřadu a soukromých firem vzniklo pietní místo a byl nainstalován pomník.[10][7] Na pomníku je český a německý nápis: "NÁHROBNÍ KAMENY / KVILDSKÉHO HŘBITOVA ZLIKVIDOVANÉHO / V ROCE 1978 BYLY VE SNAZE O VYROVNÁNÍ SE / S MINULOSTÍ NAVRÁCENY NA TOTO PIETNÍ MÍSTO / OBEC KVILDA – SRPEN 2008 / IM BEMÜHEN UM DIE AUSSÖHNUNG MIT DER / VERGANGENHEIT WURDEN DIE IM JAHRE 1978 / BESEITIGTEN GRABSTEINE DES FRIEDHOFS / VON AUSSERGEFILD (KVILDA) AN DIESE / PIETÄTVOLLE STÄTTE ZURÜCK GEBRACHT. / GEMEINDE KVILDA (AUSSERGEFILD), / IM AUGUST 2008".[10]

O obnovení hřbitova a pohřbívání usilují obyvatelé Kvildy mnoho let, obnova hřbitova je jednou z priorit obce.[2] Původní hřbitov obec nechala oplotit. Hydrogeologický posudek prokázal, že prostor je k pohřbívání vhodný. Dvě třetiny pozemku, kde se nacházel původní hřbitov, mají být zachovány jako pietní místo, zbylá (zadní) část bude sloužit k pohřbívání.[3]

Zajímavosti

  • Kvildský hřbitov (jeho podoba z 50. let 20. století) se objevil ve filmu Král Šumavy. Natáčela se zde scéna z pohřbu pohraničníka. Na jednom z hrobů byla umístěna „mrtvá schránka“ obsluhovaná převaděčem Galapetrem (hrál Jiří Holý).[5] O stěnu kostela se opírala jedna z hlavních postav zhroucená Marie Rysová (hrála Jiřina Švorcová).[7]
  • Vpravo od vchodu do kostela u dřevěného plotu je možné vidět tzv. umrlčí prkna. Bývali na ně (hlavně v zimních měsících) umisťováni nebožtíci do doby, než počasí dovolilo zemřelého pohřbít.[11]

Galerie

Reference

  1. ↑ a b c Kostel sv. Štěpána a hřbitov | KVILDA A OKOLÍ. www.sumava.net [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c VANDLÍČKOVÁ, Jana. VIDEO: Historické náhrobky jsou zpět, hřbitov stále čeká na obnovení. Prachatický deník. 2022-09-09. Dostupné online [cit. 2025-05-04]. 
  3. ↑ a b c VANDLÍČKOVÁ, Jana. Kvildští chtějí „vdechnout život hřbitovu“. Prachatický deník. 2021-02-20. Dostupné online [cit. 2025-05-08]. 
  4. ↑ Hřbitov Kvilda. www.pohrebiste.cz [online]. 2010-04-07 [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b REDAKCE. Hřbitov ve Kvildě nahradilo jen pietní místo. Prachatický deník. 2014-10-31. Dostupné online [cit. 2025-05-08]. 
  6. ↑ Fotokopie česky psaného dokumentu ze dne 11. února 1976, kterým Okresní národní výbor v Prachaticích informoval Místní národní výbor ve Kvildě o rozhodnutí zrušit ke dni 1. dubna 1976 místní hřbitov na Kvildě a přeměnit jej v park.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. ↑ a b c památník zrušeného hřbitova, Kvilda. Šumavský rozcestník [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Strunzova pila / Historie / Pila Kvilda. www.pilakvilda.cz [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ VK. V Kvildě obnovili bývalý německý hřbitov. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ Poznatsvět | Umrlčí prkna podél cest nahánějí hrůzu. Jde o krásný starý šumavský zvyk vyjadřující úctu k zemřelým. www.poznatsvet.cz [online]. [cit. 2025-05-09]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj