Giuseppe Farina

Nino Farina
Narození 30. října 1906
Turín
Úmrtí 30. června 1966 (ve věku 59 let)
Chambéry
Národnost ItálieItálie Itálie
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní roky 1950 - 1955
Týmy Ferrari, Alfa Romeo, Lancia
Závody 34
Mistr světa 1 (1950)
Vyhrané závody 5
Stupně vítězů 20
Body celkem 115,33
Pole positions 5
Nejrychlejší kola 5
První závod GP Velké Británie 1950
První vítězství GP Velké Británie 1950
Poslední vítězství GP Německa 1953
Poslední závod GP Itálie 1955
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emilio Giuseppe „Nino“ Farina (30. října 1906 Turín30. června 1966 Chambéry) byl italský pilot Formule 1, který se v roce 1950 stal prvním mistrem světa.

První vůz dostal Farina od svého otce – zakladatele první karosářské továrny v Turíně La Stabilimenti Farina – už ve svých 9 letech. Na závodní dráze se objevil v roce 1932 na závodech do vrchu Aosta – St. Bernard, ale havaroval. V meziválečném období seděl střídavě za volantem Maserati a Alfy Romeo. Prvního vítězství dosáhl 2. září 1934 na okruhu v italské Bielle a 30. září na Masarykově okruhu v Brně.[1] Farina divákům předvedl vítězství stylem start-cíl a vedl závod od začátku do konce. Dosáhl průměrné rychlosti 109,8 km/h a ještě zajel nejrychlejší kolo závodu v čase 14:55 min, tj. 117,2 km/h.[2] V letech 19371939 se stal třikrát Mistrem Itálie. Ve 44 letech poprvé zvítězil v Grand Prix. V roce 1955 odešel z Formule 1. V roce 1956 se neúspěšně pokoušel kvalifikovat na 500 mil Indianapolis. Deset let poté, co ukončil svou závodní kariéru, zemřel při dopravní nehodě po nárazu do telegrafního sloupu.

Farinova zatáčka

Farina byl znám svou rychlou jízdou v zatáčkách. V roce 1949 se zúčastnil závodu Velké ceny Československa, který se jel na Masarykově okruhu v Brně, který v této době byl trasován po běžných silnicích Brna. Farina v letotočivé zatáčce ve stoupání ke Kohoutovicím nezvládl řízení a vjel mezi diváky.

Zmatený Farina vylezl z vozu a dezorientován vběhl do dráhy přijíždějícímu Parnellovi, který sice intenzivně brzdil, ale nabral šokovaného Farinu na kapotu. Parnell také havaroval. Farina skončil s pohmožděninami a Parnell si zlomil ruku.[3] Od podzimu 2010 zatáčku - nazvanou jako Farinova - zdobí pomníček, který vybudovali místní motorističtí nadšenci.[4]

Zraněno bylo 14 osob. Přes péči záchranářů dva z diváků svým zraněním v nemocnici podlehli. O tři kola později na stejném místě havaroval i závodník princ Bira.[5]

Od této nehody se místu začalo říkat Farinova zatáčka[6]. V roce 2010 zde byl na památku události vybudován žulový pomník, který je obklopen bílými sloupy[7].

Tituly

Vítězství

Formule 1

Vítězství v mistrovství světa

Reference

  1. SNELLMAN, Leif. Dr. Giuseppe "Nino" Farina (I) [online]. 2023-11-22 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. 
  2. SNELLMAN, Leif. V MASARYKUV OKRUH [online]. Leif Snellman, Hans Etzrodt, Felix Muelas, 2023-11-22 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  3. VURBS, P. Závody vozů formule 1 v Československu se před 71 lety utopily v krvi [online]. Praha: Mobile app (nastartu.cz), 2020-09-25 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  4. VIČÍK, Radek. Před sedmdesáti lety se v krvi zrodila legenda Masarykova okruhu, Farinova zatáčka [online]. Praha: Economia, 2019-09-25 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. 
  5. Masarykův okruh - historie [online]. Brno: liskovec.unas.cz [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. 
  6. pomník: Farinova zatáčka - památný úsek Masarykova okruhu - Profil objektu. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  7. ŠEBOROVÁ, Silvie. Brnboniéra, aneb, Umění v Brně (skoro) pro všechny. Brno: [s.n.] 229 stran s. ISBN 978-80-88313-20-5, ISBN 80-88313-20-1. OCLC 1369540717 

Externí odkazy

Zdroj