Fridrich Hannibal z Thurn-Taxisu
| Bedřich Hannibal z Thurn-Taxisu | |
|---|---|
 | |
| Narození |
3. září 1799 nebo 4. září 1799 Praha |
| Úmrtí |
17. ledna 1857 (ve věku 57 let) Benátky |
| Povolání | aristokrat a důstojník |
| Děti | Lamoral Bedřich z Thurn-Taxisu Bedřich Lamoral z Thurn-Taxisu |
| Rodiče | Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu |
| Příbuzní | Hugo Lamoral z Thurn-Taxisu a Bedřich Lamoral z Thurn-Taxisu (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fridrich Hannibal kníže z Thurn-Taxisu (německy Fridrich Hannibal von Thurn und Taxis, 3. září 1799 Praha – 17. ledna 1857 Benátky) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Thurn-Taxisů a generál rakouského jezdectva.
Život
Narodil se v Praze jako syn Maxmiliána Josefa z Thurn-Taxisu (1769–1831) a jeho manželky Marie Eleonora z Lobkovic (22. dubna 1770 Praha – 9. listopadu 1834 Loučeň). Měl pět sourozenců: Karel Anselm (1792–1844), August Maria Maxmilián (1794–1862), Josef (1796–1857), Karel Theodor (1797–1868), Vilém (1801–1848).
Manželství a rodina
Friedrich Hanibal se roku 1831 oženil s Marií Antonií Aurorou hraběnkou Batthyányovou z Német-Ujvár a měli spolu sedm dětí:
- 1. Lamoral (13. 4. 1832 Subotica – 9. 12. 1903 Prešpurk), manž. 1871 hraběnka Antonie Schaffgotschová (18. 7. 1850 Brno – 26. 3. 1942 Biskupice)
- 2. Rosa (22. 5. 1833 Baja – 21. 2. 1907 Vídeň), svobodná a bezdětná
- 3. Helena (16. 5. 1836 Sárospatak – 13. 11. 1901 Vídeň), manž. 1871 hrabě Wolfgang Kinský z Vchynic a Tetova (19. 1. 1836 Vídeň – 14. 12. 1885 Merano), c. k. tajný rada, nejvyšší císařský dvorský kuchmistr (1870–1885), čestný rytíř Maltézského řádu
- 4. Laura (6. 7. 1838 Sárospatak – 29. 7. 1838 tamtéž)
- 5. Friedrich Artur (10. 10. 1839 Sárospatak – 4. 7. 1906 Zdounky), manž. 1872 hraběnka Marie Josefína z Thun-Hohenštejna (6. 8. 1850 Frankfurt – 29. 8. 1929 Zdounky)
- 6. Artur Ferdinand (31. 7. 1842 Prostějov – 7. 10. 1848 Praha)
- 7. Irena Marie (27. 4. 1847 Vídeň – 18. 8. 1847 Praha)
Vojenská kariéra
Vojenskou kariéru započal v roce 1809 v saské armádě a v roce 1814 přešel do rakouské císařské armády v hodnosti nadporučíka (Oberleutnant). V roce 1815 se účastnil tažení na Paříž. V roce 1821 byl u císařské kavalérie povýšen do hodnosti rytmistr a v roce 1829 byl povýšen na majora. V roce 1830 byl krátkodobě adjutantem guvernéra pevnosti v Mohuči, Ferdinanda Württemberského.
V roce 1833 byl povýšen do hodnosti plukovníka a to bylo spojeno s vlastnictvím pěšího pluku. V roce 1840 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení jezdecké brigády v Prostějově a v roce 1842 převzal velení nad pěší brigádou v Praze. Po jmenování do hodnosti polního podmaršálka mu bylo v lednu 1848 svěřeno velení nad záložní divizí II. armádního sboru ve válce za italskou nezávislost.
Při tažení v roce 1848 sloužil ve II. sboru pod Konstantinem d’Aspre. Jeho jednotky se účastnily bitvy u Volta a při vstupu do Milána. V roce 1849 se účastnil bitvy u Novary a po bitvě se jeho jednotka vrátila do Prahy. V roce 1850 procestoval Švédsko a v roce 1851 se stal vojenským velitelem města Lince. Ve stejném roce se stal majitelem 50. pěšího pluku. V dubnu 1854 byl povýšen do hodnosti generál kavalérie. Stal se nejvyšším hofmistrem císařovny Alžběty.
Generál kníže Bedřich Hannibal z Thurn-Taxisu zemřel 17. ledna 1857 na tyfus a byl pohřben na hřbitově Santa Lucia u Vicenze po boku svého bratra.
Literatura
- Josef Rübsam Fridrich Hannibal von Thurn-Taxisv: Allgemeine Deutsche Biographie, vydáno Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Svazek 37 (1894), S. 492
