František Serafín z Kuefsteinu
František Serafín hrabě z Kuefsteinu | |
---|---|
![]()
Josef Neugebauer, Portrét Františka z Kuefsteinu (1871)
| |
Předseda Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 1870 – 1871 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Karel Vilém z Auerspergu |
Nástupce | Karel Vilém z Auerspergu |
Nejvyšší maršálek císařského dvora | |
Ve funkci: 1856 – 1871 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Bedřich Karel z Fürstenbergu |
Nástupce | Jan Larisch-Mönnich |
Rakouský vyslanec v Sasku | |
Ve funkci: 1843 – 1856 | |
Předchůdce | Franz Binder von Kriegelstein |
Nástupce | Richard Klemens z Metternichu |
Vojenská služba | |
Služba |
![]() |
Hodnost | poručík |
Bitvy/války | Napoleonské války |
Narození |
8. března 1794 Vídeň ![]() |
Úmrtí |
3. ledna 1871 (ve věku 76 let) Vídeň ![]() |
Titul |
![]() |
Choť | (1830) Guidobaldina Paarová (1807–1874) |
Rodiče | Jan Ferdinand z Kuefsteinu (1752–1818) a Colloredová |
Děti |
Karel Ferdinand (1838–1925) František Serafín (1841–1918) |
Profese | voják a politik |
Ocenění | Řád Zlatého rouna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

František Serafín hrabě z Kuefsteinu (německy Franz Seraph Johann Baptist Ferdinand Graf von Kuefstein; 8. března 1794 Vídeň – 3. ledna 1871 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik, diplomat a dvořan ze starobylého šlechtického rodu Kuefsteinů. Od mládí dlouhodobě působil v diplomacii, nakonec byl vyslancem v Sasku (1843–1856). Poté zastával u dvora funkci nejvyššího maršálka (1856–1871), krátce před smrtí byl předsedou rakouské panské sněmovny (1870–1871).
Životopis

Narodil se jako čtvrtý a nejmladší potomek hraběte Jana Ferdinanda z Kuefsteinu (1752–1818), vídeňského městského hejtmana a jeho manželky z rodu Colloredů. Měl dva starší bratry, kteří zemřeli v dětství a sestru Marii Annu (1782–1824), která se provdala do rodu Küenburgů.
František studoval práva a na konci napoleonských válek krátce sloužil v armádě. Vojsko opustil v hodnosti poručíka a od roku 1815 působil v diplomatických službách. Zastával nižší funkce na vyslanectvích v Madridu, Stockholmu a Stuttgartu. Později byl vyslancem v Hannoversku (1833–1839), Hesensku (1839–1843) a nakonec dlouholetým vyslancem v Sasku (1843–1856).
Po návratu do Vídně byl jmenován nejvyšším maršálkem císařského dvora (1856–1871). V letech 1864–1865 dočasně vykonával také funkci císařského hofmistra namísto prince Karla Lichtenštejna, který několikrát požadoval o uvolnění z úřadu ze zdravotních důvodů. V roce 1861 byl Kuefstein jako majitel fideikomisu jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny a v letech 1870–1871 byl jejím předsedou. Byl též c.k. tajným radou (1844), komořím, byl také držitelem dědičných úřadů nejvyššího komořího nad stříbry v Horních a Dolních Rakousích a v roce 1843 získal čestné občanství ve Vídni.
Majetek
Majetkem rodu bylo několik panství v Dolních Rakousích, hlavním rodovým sídlem byl zámek Greillenstein.
Rodina
V roce 1830 se ve Vídni oženil s hraběnkou Guidobaldinou Paarovou (1807–1874), dcerou knížete Jana Karla Paara a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu pět dětí, dvě nejstarší dcery však zemřely v dětství, pokračovateli rodu byli synové Karel Ferdinand (1838–1925) a František Serafín Ferdinand (1841–1918).
- 1. Guidobaldina (4. 6. 1831 – 25. 3. 1835)
- 2. Viktorie (28. 1. 1836 – 29. 5. 1838)[1]
- 3. Karel Ferdinand (31. 7. 1838 Viehofen, Sankt Pölten – 1. 2. 1925 Greillenstein), c. k. komoří, tajný rada, Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku (1895–1902), nejvyšší komoří nad stříbry v Dolních a Horních Rakousích
- 4. Marie (9. 6. 1840 Kassel – 11. 3. 1914 Vídeň), jeptiška ve Vídni
- 5. František Serafín Ferdinand (11. 6. 1841 Kassel – 31. 12. 1918 Viehofen, Sankt Pölten)
- ⚭ (1872) Maria della Pace Odescalchi (6. 12. 1851 Řím – 7. 3. 1917 Řím)
Odkazy
Reference
- ↑ www.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-10-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Franz Seraph Kuefstein na webu rakouského parlamentu dostupné online
- Franz Seraph Kuefstein in: Biographisches Lexion des Kaiserthums Österreich dostupné online
- Rodokmen Kuefsteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)