Jan Karel Paar

Jan Karel z Paaru
Jan Karel z Paaru
	Rodový erb Paarů
3. kníže Paar a nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr
	Ve funkci:; 22. listopadu 1812 – 30. prosince 1819
Předchůdce	Václav Paar
Nástupce	Karel Paar
Vojenská služba
Služba	Habsburská monarchie, Rakouské císařství
Doba služby	do 1806
Hodnost	kapitán
Narození	15. června 1772 ; Vídeň ; Habsburská monarchie
Úmrtí	30. prosince 1819 (ve věku 47 let) ; Vídeň ; Rakouské císařství
Titul	kníže
Choť	(1805) Marie Aloisie Quidobaldina Cavriani (1783–1861)
Rodiče	Václav Paar (1744–1812) a Marie Antonie z Liechtensteinu (1749–1813)
Děti	1. Karel (1806–1881) ; 2. Alfréd (1806–1885) ; 3. Guidobaldina, provd. Kuefsteinová (1807–1874) ; 4. Václav (1810–1890) ; 5. Johanna (1811–1812) ; 6. Antonie (1814–1818) ; 7. Ludvík (1817–1893)
Příbuzní	bratr: Václav Paar (1770–1800) ; bratr: Jan Paar (1780–1839) ; bratr: Ludvík Jan Paar (1783–1849) ; bratr: Mikuláš Paar (1785–1824) ; děd: Jan Václav Paar (1719–1792) ; babička: Antonie Esterházyová z Galanty (1719–1771)
Profese	voják, sběratel umění a důstojník
Ocenění	rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Karel kníže Paar (německy Johann Karl Fürst von Paar; 15. června 1772 Vídeň – 30. prosince 1819 Vídeň) byl nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr. Byl nositelem rytířského kříže Řádu Marie Terezie.

Život

Narodil se jako syn výtvarně nadaného knížete Václava Paara (1744–1812) a jeho manželky Marie Antonie, rozené z Lichtenštejna (1749–1813), dcery panujícího knížete Jana Karla z Lichtenštejna.

V sedmnácti letech vstoupil do armády jako poručík (Leutnant) a bojoval proti Turkům. Později byl povýšen do hodnosti kapitána (Hauptmann). V letech 1792–1796 se účastnil bojů v Nizozemsku a na Rýně. V roce 1800 se stal velitelem 45. pěšího pluku. V roce 1806 musel opustit aktivní službu. V roce 1809 bojoval jako velitel brigády v bitvách u Aspern a Wagramu. V roce 1815 se stal majitelem 43. pěšího pluku.

Rodina

Dne 5. února 1805 se oženil s Marií Aloisií, rozenou hraběnkou Cavrianiovou (1783–1861). Narodilo se jim sedm dětí. Dědicem titulů a majetku se stal nejstarší syn Karel (1806–1881). Nejmladší syn Ludvík (1817–1893) působil v diplomacii a byl rakouským vyslancem v několika evropských zemích. Dcera Guidobaldina (1807–1874) byla manželkou diplomata a pozdějšího nejvyššího dvorského maršálka hraběte Františka Serafína z Kuefsteinu.

Děti

1. Karel (6. 1. 1806 Břeh – 17. 1. 1881 Bechyně^[zdroj?]), 4. kníže Paar a nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr, atašé v Římě 1827–1829, c. k. komoří (1830) a c. k. tajný rada (1861), manž. 1832 Ida Leopoldina z Lichtenštejna (12. 9. 1811 Lednice – 27. 6. 1884 Vídeň), dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma
2. Alfréd (30. 12. 1806 Vídeň – 26. 4. 1885 Vídeň), polní podmaršálek, svobodný a bezdětný
3. Guidobaldina (2. 12. 1807 Vídeň – 14. 6. 1874 Vídeň), manž. 1830 hrabě František Serafín z Kuefsteinu (8. 3. 1794 Vídeň – 3. 1. 1871 Vídeň), rakouský vyslanec v Sasku 1843–1856, nejvyšší maršálek císařského dvora 1856–1871 a předseda rakouské panské sněmovny 1870–1871
4. Václav (1. 11. 1810 Vídeň – 12. 11. 1890 Vídeň), armádní major, svobodný a bezdětný
5. Johanna (listopad 1811 – 20. 7. 1812)
6. Antonie (11. 8. 1814 – 10. 2. 1818)
7. Ludvík Jan Křtitel (26. 3. 1817 Vídeň – 6. 1. 1893 Merano), rakousko-uherský velvyslanec v Dánsku, Sasku, Hesensku, Švédsku, Modeně, Vatikánu a Sardinii, manž. 1858 Marianna Esterházyová z Galanty (31. 5. 1834 – 1. 11. 1863 Stockholm)

Odkazy

Literatura

DRAGONI VON RABENHORST, Alfons, ed. Geschichte des k.u.k. Infanterie-Regimentes Prinz Friedrich August Herzog zu Sachsen Nr. 45: von der Errichtung bis zur Gegenwart.. Brünn: Selbstverlag des Regimments, 1897.. ff|http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4253335 str. 218–219