Franz Kuefstein

František Serafín hrabě z Kuefsteinu
Josef Neugebauer, Portrét Františka z Kuefsteinu (1871)
Josef Neugebauer, Portrét Františka z Kuefsteinu (1871)
Předseda Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1871
Panovník František Josef I.
Předchůdce Karel Vilém z Auerspergu
Nástupce Karel Vilém z Auerspergu
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1856 – 1871
Panovník František Josef I.
Předchůdce Bedřich Karel z Fürstenbergu
Nástupce Jan Larisch-Mönnich
Rakouský vyslanec v Sasku
Ve funkci:
1843 – 1856
Předchůdce Franz Binder von Kriegelstein
Nástupce Richard Klemens z Metternichu
Vojenská služba
Služba Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost poručík
Bitvy/války Napoleonské války
Narození 8. března 1794
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 3. ledna 1871 (ve věku 76 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul Hodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť (1830) Guidobaldina Paarová (1807–1874)
Rodiče Jan Ferdinand z Kuefsteinu (1752–1818) a Colloredová
Děti Karel Ferdinand (1838–1925)
František Serafín (1841–1918)
Profese voják a politik
Ocenění Řád Zlatého rouna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb hrabat Kuefsteinů od roku 1654

František Serafín hrabě z Kuefsteinu (německy Franz Seraph Johann Baptist Ferdinand Graf von Kuefstein; 8. března 1794 Vídeň – 3. ledna 1871 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik, diplomat a dvořan ze starobylého šlechtického rodu Kuefsteinů. Od mládí dlouhodobě působil v diplomacii, nakonec byl vyslancem v Sasku (1843–1856). Poté zastával u dvora funkci nejvyššího maršálka (1856–1871), krátce před smrtí byl předsedou rakouské panské sněmovny (1870–1871).

Životopis

Zámek Greillenstein, hlavní rodové sídlo v Dolním Rakousku

Narodil se jako čtvrtý a nejmladší potomek hraběte Jana Ferdinanda z Kuefsteinu (1752–1818), vídeňského městského hejtmana a jeho manželky z rodu Colloredů. Měl dva starší bratry, kteří zemřeli v dětství a sestru Marii Annu (1782–1824), která se provdala do rodu Küenburgů.

František studoval práva a na konci napoleonských válek krátce sloužil v armádě. Vojsko opustil v hodnosti poručíka a od roku 1815 působil v diplomatických službách. Zastával nižší funkce na vyslanectvích v Madridu, Stockholmu a Stuttgartu. Později byl vyslancem v Hannoversku (1833–1839), Hesensku (1839–1843) a nakonec dlouholetým vyslancem v Sasku (1843–1856).

Po návratu do Vídně byl jmenován nejvyšším maršálkem císařského dvora (1856–1871). V letech 1864–1865 dočasně vykonával také funkci císařského hofmistra namísto prince Karla Lichtenštejna, který několikrát požadoval o uvolnění z úřadu ze zdravotních důvodů. V roce 1861 byl Kuefstein jako majitel fideikomisu jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny a v letech 1870–1871 byl jejím předsedou. Byl též c.k. tajným radou (1844), komořím, byl také držitelem dědičných úřadů nejvyššího komořího nad stříbry v Horních a Dolních Rakousích a v roce 1843 získal čestné občanství ve Vídni.

Majetek

Majetkem rodu bylo několik panství v Dolních Rakousích, hlavním rodovým sídlem byl zámek Greillenstein.

Rodina

V roce 1830 se ve Vídni oženil s hraběnkou Guidobaldinou Paarovou (1807–1874), dcerou knížete Jana Karla Paara a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu pět dětí, dvě nejstarší dcery však zemřely v dětství, pokračovateli rodu byli synové Karel Ferdinand (1838–1925) a František Serafín Ferdinand (1841–1918).

Odkazy

Reference

  1. ↑ www.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj