František Kohlíček

Mons. ThLic. František Kohlíček
Narození 11. května 1914
Buštěhrad
Úmrtí 29. ledna 2007 (ve věku 92 let)
Praha
Místo pohřbení Buštěhrad
Povolání katolický kněz
Nábož. vyznání katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
František Kohlíček ve svých 90 letech
hrob patera Kohlíčka v Buštěhradě

František Kohlíček (11. května 1914, Buštěhrad[1]29. ledna 2007) byl český katolický kněz, politický vězeň a člen Hnutí Fokoláre.

Život

Dne 9. července 1939 byl v Římě vysvěcen na kněze.[2] Po působení v Příbrami a na pražských Vinohradech se v roce 1947 stal vicerektorem pražského kněžského semináře. Po nástupu totality v roce 1950 byl společně s dalšími duchovními zatčen a bezdůvodně odsouzen k 18 letům vězení. Strávil deset roků v komunistických věznicích a další desetiletí komunistické persekuce na „svobodě“.[3]

V sedmdesátých letech působil ve farnosti u kostela sv. Antonína Paduánského v pražských Holešovicích. Jeho hlavní iniciativou byla péče o děti a mládež a práce v rámci hnutí Fokoláre. Tyto jeho aktivity se úzce prolínaly s činností tzv. podzemní církve. V roce 1983 byl z Prahy přeložen do Chválenic u Plzně ve snaze znemožnit mu kontakt s aktivními složkami církve.

V roce 1990 se vrátil do Prahy a to do farnosti v Karlíně, kde dosloužil až do své smrti v 92 letech. Pohřben je ve svém rodném Buštěhradě.

Přesně v okamžiku jeho smrti vysílala Česká televize jeho biografický medailonek z cyklu „Příběhy bezpráví“ (alternativně označováno „Příběhy železné opony“).[4] V roce 2010 byl vydán jeho životopis v knižní podobě.[5]

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2010-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-14. 
  2. http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=758
  3. http://www.ikarlin.cz/clanek.php?pribehy-bezpravi-lidovky-cz&s=
  4. http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=5084
  5. ETTLER, Petr. Veliké věci nám učinil. Praha: nakladatelství Nové Město, 2010. ISBN 978-80-86146-59-1. 

Externí odkazy

Zdroj