František Horečka

František Horečka
Rodné jméno František Richard Horečka
Narození 25. března 1894
Frenštát pod Radhoštěm
Úmrtí 25. února 1976 (ve věku 81 let)
Nový Jičín
Národnost moravská
Povolání učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Horečka (25. března 1894 Frenštát pod Radhoštěm[1] – 25. února 1976 Nový Jičín[2]) byl moravský spisovatel a malíř, valašský vlastivědný pracovník, regionální literární historik.

Život

Pamětní deska Františka Horečky na domě č. 4 na náměstí Míru ve Frenštátu

Narodil se v rodině obuvníka ve Frenštátě Rajmunda Horečky a jeho manželky Terezie, rozené Krištofové.[1] Dne 27. prosince 1924 se v Tiché oženil s Julií Fialovou.[1] Jejich syn Svatopluk Horečka (1929–2006) byl redaktor a překladatel.[3]

Vystudoval učitelský ústav v Příboru, učitelské povolání vykonával v Kunčicích pod Ondřejníkem a v Tiché u Frenštátu. Do první světové války byl povolán v roce 1915, sloužil na haličské a italské frontě.[4] Po propuštění z vojenské služby učil na různých místech, naposledy ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde žil i po odchodu do důchodu.

Ve většině svého díla se František Horečka věnoval Valašsku.[4] Drobné práce Františka Horečky se objevovaly např. v ostravském měsíčníku Černá země a Lidových novinách[5] V letech 1928–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů.

František Horečka byl též příležitostný malíř.[6] Příklady spisovatelů, kteří byli současně malíři, rozvedl ve studii zveřejněné v Rozpravách Aventina. V ní také popsal svůj vztah k malířství.[7]

Zajímavost

Když byla v roce 2013 otevřena schránka, která byla uložena do podstavce sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti v roce 1931, byla v ní nalezena kniha Františka Horečky O památném Radhošti.[8]

Dílo

  • Drsný živel (sloky o božích tvorech; Frenštát pod Radhošťěm, Pospíchal, 1915)
  • Za pět minut dvanáct (zápisky ze světové války; Brno, Moravské kolo spisovatelů [MKS], rok vydání neuveden)
  • Žena knězova (povídka z východního Haliče; Karlín, Šolc, 1919)
  • Pohádky pro velké děti (obálka a dřevoryt Břetislav Bartoš; Praha, Veraikon, 1921. Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Sebevrah (hra o třech dějstvích s předehrou; Praha, Koliba, 1923)
  • Radhošť, báje a život (verše; Frenštát p. R., Pohorská jednota, 1924)
  • Břetislav Bartoš, malíř národní tradice (Brno, Moravský Legionář, 1928)
  • Den a noc 'výjev z dějin světla, Praha, Jan Pospíchal, 1928)
  • Uloupená věčnost (groteskní román; Brno, Družstvo MKS, 1931?)
  • Blesky nad gruněm (Bratři) (hra o třech jednáních s dohrou; Praha, František Švejda, 1936)
  • Daň z lásky (příběhy jednoho mládí; Brno, Družstvo MKS, 1936)
  • Král smyslů (Frenštát p. R., Klub přátel umění, 1936)
  • Hore synku (tři rozpravy o Petru Bezručovi; Frenštát p. R., Moravský východ, 1937)
  • Strážce pokladu (k poctě sedmdesátých narozenin Petra Bezruče, dvěma kresbami doprovodil Jožka Baruch; Praha, Jožka Baruch, 1937)
  • Jak se mluví pod Radhoštěm (vybral autor ze své sbírky Nářečí na Frenštátsku; Praha, Bohuslav Pavliska, 1939)
  • My z hor (dvanáct povídek z krásné země; Brno, MKS, 1939)
  • Frenštátský národopis a přírodopis (Frenštát p. R., Městská rada a Národní pomoc, 1940)
  • Nářečí na Frenštátsku (pokus o rozbor; abecední seznam slov a rčení, přehlédl a úvodem opatřil František Trávníček; Frenštát p. R., Okresní osvětový sbor, 1941)
  • Kouzelná píšťalka (Frenštát p. R., Národní pomoc, 1942)
  • Když rozkvétá kapraď (tři pohádky z Bezkyd; Blansko, Karel Jelínek, 1944 )
  • Ševci (román o slávě a úpadku jednoho řemesla; Olomouc, Romuald Promberger, 1944)
  • Kouzla noci svatojanské (pohádky, ilustrace Vilém Wünsche; Opava, Iskra, Ad. Tománek 1947 a Albatros 1990)
  • Ohnivý květ (osm studií o Petru Bezručovi; Brno, Družstvo MKS, 1947)
  • Slunko nad Lysou (k 80. narozeninám národního básníka Petra Bezruče; Brno, Zemská osvětová rada, 1947)
  • My z hor (doslov Oldřich Rafaj; Ostrava, Krajské nakladatelství, 1962)
  • Pohádky letního slunovratu (ilustrace Ilja Hartinger, předmluva Jarmila Glazarová; Ostrava, Profil, 1967)
  • ¨¨Frenštátský literární salón (Nový Jičín, Vlastivědný ústav, 1969)
  • Samorosty (verše z let 1915–1972; Ostrava, Moravská lyrika, 1972)
  • Třínožka s vavřínem (román o slávě a zániku jednoho řemesla; Ostrava, Profil, 1973)
  • Tak mluvíme pod Radhoštěm (soubor slov a úsloví z Frenštátska, nově zpracovaný a rozšířený M. Horečkou z "Nářečí na Frenštátsku"; Rožnov pod Radhoštěm, Valašské muzeum v přírodě, 2011)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Matrika narozených Frenštát, 1886–1896, snímek 316, Záznam o narození a křtu [online]. Zemský archiv Opava [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Dálnopisem, poštou, telefonem. Rudé právo. 27. 2. 1976, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ Databáze uměleckého překladu: Svatopluk Horečka [online]. Praha: Ústav translatologie UK [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b BLAŽÍČEK, Přemysl. František Horečka. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 270–271.
  5. ↑ Např. František Horečka: Volání žampionů. Lidové noviny. 16. 7. 1943, s. 1–2. Dostupné online. 
  6. ↑ Např.Antikvity Art Aukce, Horečka František: "Vrbice u Budyně – Ulička s průhledem na Hazenburg"
  7. ↑ František Horečka: Básník a malíř v jedné osobě. Rozpravy Aventina. 13-14/1930-1931, s. 153–154. Dostupné online. 
  8. ↑ Schránka z Radhoště vydala jen knihu a plakát. Novinky.cz. 19. 7. 2013. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj