František Chábera

Generálmajor František Chábera
Generálmajor v.v. František Chábera
Generálmajor v.v. František Chábera
Narození 5. ledna 1912
Lansberg
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí 21. října 1999 (ve věku 87 let)
Litoměřice
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Litoměřice
Národnost Češi
Povolání testovací pilot
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Chábera (5. ledna 1912 Landsberg, Německo[1] – 21. října 1999 Praha[2]) byl československý vojenský pilot a válečný stíhač.

Životopis

Vyučil se strojním zámečníkem, poté vstoupil k československému vojenskému letectvu. Po studiích v letech 1930–1932 létal jako stíhač u 2. a 4. leteckého pluku, od roku 1934 pak působil jako zkušební pilot Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Letňanech. Rovněž sloužil jako instruktor ve škole leteckého dorostu.[3]

V roce 1939 se přidal k odboji a odešel nejprve do Polska a posléze do Francie, kde létal jako stíhací pilot. Během bitvy o Francii sestřelil pět německých letounů jistě a dva pravděpodobně.[4] Po obsazení Francie nacisty nejprve létal v Severní Africe, později se přesunul do Spojeného království k Royal Air Force. Zde bojoval v bitvě o Británii v 312. československé stíhací peruti, později přešel k 96. a následně 68. peruti nočních stíhačů.

Od roku 1944 sloužil jako dobrovolník v Sovětském svazu, v září až říjnu 1944 pak bojoval ve Slovenském národním povstání jako velitel 2. letky 1. československého stíhacího pluku. Na Slovensku pravděpodobně sestřelil jeden nepřátelský letoun, zničil nebo poškodil 9 nákladních a 2 osobní automobily, jeden tank, baterii minometů a velitelské stanoviště.[4] Po návratu do Sovětského svazu působil ve funkci velitele 1. letky 1. československé smíšené letecké divize v SSSR.

Po válce opět pracoval jako pilot ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu. V roce 1948 byl zatčen a obviněn údajného z pokusu o útěk. V následném politickém procesu byl odsouzen k pěti letům vězení. Vězněn byl až do roku 1953 na Borech, v pracovním táboře Vojna (uranový důl u Lešetic), Kytíně[5] a poté v Jáchymově. Po propuštění z vězení až do svého odchodu do důchodu pracoval jako elektromontér.

V závěru svého života žil v Litoměřicích, kde se stal čestným občanem města. V prosinci 2009 byl na jeho počest po něm pojmenován nový litoměřický silniční most přes řeku Labe, Most Františka Chábery. Od února 2012 jeho jméno nese i 211. taktická letka Vzdušných sil Armády České republiky.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ RAK, Michal. František Chábera. Valka.cz [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ František Chábera - Topsid.com. www.topsid.com [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ ORAVEC, Michal. Procesy s československými letci západního odboje. Brno, 2023 [cit. 2024-02-29]. 91 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. s. 60. Dostupné online.
  4. ↑ a b Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. Kapitola Chábera František, s. 108–109. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.muzeum-pribram.cz [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-06-19. 
  6. ↑ Válka.cz, Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945
  7. ↑ Válka.cz, Pamětní medaile za dobrovolnou službu Svobodné Francii
  8. ↑ Válka.cz, Hvězda 1939-1945

Související články

Literatura

Externí odkazy

Zdroj