František Borgiáš Doležel

František Borgiáš Doležel
Osobní údaje
Datum narození 8. října 1882
Místo narození Chrudichromy
Datum úmrtí 10. února 1961 (ve věku 78 let)
Místo úmrtí Boskovice
Povolání katolický kněz
Řády a ocenění Slavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Borgiáš Doležel (8. října 1882, Chrudichromy10. února 1961, Boskovice) byl český římskokatolický duchovní a dlouholetý „strážce baziliky svatého Prokopa“.

Životopis

František Borgiáš Doležel absolvoval teologii roku 1907, téhož roku byl vysvěcen na kněze. V roce 1908 nastoupil službu na třebíčské faře a v Třebíči zůstal dalších 50 let. V roce 1920 se stal farářem v bazilice. Z jeho popudu se ustavila Jednota pro zabezpečení basiliky sv. Prokopa v Třebíči-zámku. Za vlastní realizací obnovy baziliky stál architekt Kamil Hilbert.

Monsignorem byl Doležel ustanoven roku 1938. O devět let později převzal úřad třebíčského děkana; ten vykonával 11 let.

Velké dílo, – zabezpečení basiliky sv. Prokopa v Třebíči-zámku zevně, zvláště zabezpečení velké a malé apsidy, presbytáře, sakristie, vedlejší lodi a zvláště sev. staroslavné předsíně a nádherného světoznámého portálu … jest ukončeno. Dílo toto jest ohromné a velkolepé. Dálo se nehlučně, ale svědomitě, úsporně a více než dochvilně (o celý rok jest dříve dokončeno, než vedoucími stát. úřady bylo uloženo); budovalo se s příkladnou a až dojemnou obětavostí, jakou široko sotva možno nalézti a pozorovati. (…) Velikost vykonaného díla vynikne teprve, uvážíme-li, z jakých skrovných prostředků toto odpovědné dílo vyrostlo. Vždy až po vykonaných pracích vyplácené roční subvence státní i zemské činívaly třetinu celého nákladu. Dvě třetiny zbývající musela si Jednota sehnati sama z darů četných návštěvníků, kteří přišli i z dálky, ba i z cizích zemí tuto „kamennou pohádku“ (jak se o basilice vyslovovali), nejen si prohlédnouti, ale byvše vlídně přijati a basilikou s patřičným výkladem provedeni, též štědře podpořit. K předčasnému a úspornému dokončení zabezpečených částí přispěla zvláště příkladná a obdivuhodná obětavost farníků, kteří podle potřeby často v ranních i večerních hodinách s nynějším strážcem basiliky dlouho, radostně a pilně zdarma nádenické práce konali a potřebný materiál placeným dělníkům k ruce připravovali…[1]

Odkazy

Reference

  1. DOLEŽEL, František. Basilika sv. Prokopa v Třebíči. In: Čeněk Sameš. Třebíč – město a okres. Brno: Národohospodářská propagace ČR, 1935. S. 66–67.

Literatura

  • -rn-. Msgre František Borgiáš Doležel. Zpravodaj města Třebíče. 10. 1992, s. 4–5. 

Externí odkazy

Zdroj