František Adam Míča

František Adam Míča
Základní informace
Narození 11. ledna 1746
Jaroměřice nad Rokytnou
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí 19. března 1811 (ve věku 65 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánry klasická hudba a opera
Povolání hudební skladatel
Příbuzní strýc František Antonín Míča
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Adam Jan de Paula rytíř von Míča (Mitza, Mitscha nebo Mischa) (11. ledna 1746 Jaroměřice nad Rokytnou[1]19. března 1811, Vídeň) byl císařský státní úředník a český hudební skladatel.

Život

Pocházel z muzikantského rodu Míčů. Jeho strýcem byl významný český hudebník František Antonín Míča (uváděný někdy též jako František Václav Míča). Další členové rodu působili jako výkonní umělci v řadě dvorních kapel.

Otec Františka, Karel, byl jmenován císařským dveřníkem ve Vídni, takže František opustil Jaroměřice již v dětství. Ve Vídni vystudoval práva (1787) a byl jmenován úředníkem české dvorské kanceláře a sekretářem místodržitelství ve Štýrském Hradci (Graz). Postupně sloužil jako císařský a královský úředník v Brucku nad Murou, Krakově, Sandoměři, Kielcích, Lvově a Bukovině. Kariéru dovršil jako zemský prezident ve Lvově. Po vpádu polských vojsk byl vězněn v Lublině. S podlomeným zdravím odešel v roce 1788 do výslužby. Zemřel 19. března 1811 ve Vídni.

Dílo

František Adam Míča se zabýval hudbou spíše amatérsky, přesto si vysloužil pozornost Wolfganga Amadea Mozarta, který ho vysoce ocenil. Jeho četné symfonie a komorní skladby se vyznačují radostným optimismem v mozartovském duchu.

Vokální skladby

  • Bernardon, die Gouvernanteopera1761
  • Adrast und Isidore, oder die Nachtmusik – opera – 1781
  • Davidův padesátý žalmoratorium – posth. 1813
  • Studentská kasaceserenáda

Orchestrální skladby

  • 27 symfonií
  • 4 houslové koncerty
  • 50 skladeb tanečních
  • Concertina notturna

Komorní hudba

  • 8 smyčcových kvartetů
  • 6 kvartetů pro flétnu a smyčce
  • 6 nokturen pro smyčce a lesní rohy
  • 4 sonáty pro harfu
  • další příležitostné skladby

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Zdroj