Forát

Forát
Strukturní vzorec forátu
Strukturní vzorec forátu
Obecné
Systematický název O,O-diethyl-S-[(ethylthio)methyl]fosfordithioát
Triviální název forát
Ostatní názvy Thimet
Anglický název Phorate
Německý název Forat
Sumární vzorec C7H17O2PS3
Vzhled žlutá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 298-02-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 206-052-2
Indexové číslo 015-033-00-6
PubChem 4790
SMILES S=P(OCC)(SCSCC)OCC
InChI 1S/C7H17O2PS3/c1-4-8-10(11,9-5-2)13-7-12-6-3/h4-7H2,1-3H3
Vlastnosti
Molární hmotnost 260,38 g/mol
Teplota tání −42,9 °C
Teplota varu 118–120 °C (107 Pa)
Hustota 1,167 g/cm3 (25 °C)
Rozpustnost ve vodě 50 mg/l (25 °C)
Tlak páry 85 mPa (25 °C)
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-věty H310 H300 H410
R-věty R27/28 R50/53
S-věty S1/2 S28 S36/37 S45 S60 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Forát (systematický název O,O-diethyl-S-[(ethylthio)methyl]fosfordithioát) je organofosfát používaný jako insekticid a akaricid. Za běžných podmínek jde o světle žlutou nízkoviskózní kapalinu, nepatrně rozpustnou ve vodě, avšak dobře rozpustnou v organických rozpouštědlech. Je relativně stabilní, v silně kyselém nebo zásaditém prostředí hydrolyzuje. Je velmi toxický jak pro cílové organismy, tak i pro savce včetně člověka. Inhibuje acetylcholinesterázu a pseudocholinesterázu.[2]

Forát se nejčastěji aplikuje ve formě granulí. Není bioakumulativní a nemá reziduální účinky, některé jeho metabolity však mohou přetrvávat v půdě. Poškozuje také semena některých rostlin.[2]

Forát se snadno vstřebává všemi cestami. Jeho toxicita je značná, orální LD50 pro potkany je 1,1–3,2 mg/kg, pro myši 3,5–6,5 mg/kg (technický forát). Podobné hodnoty byly zjištěny též u ptáků.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b Phorate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Data sheets on pesticides No. 75 – Phorate. www.inchem.org [online]. [cit. 31-07-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-10-2011. 

Externí odkazy

Zdroj