Fluorid železnatý
| Fluorid železnatý | |
|---|---|
 Krystalická struktura
| |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid železnatý |
| Anglický název | Iron(II) fluoride |
| Německý název | Eisen(II) fluorid |
| Sumární vzorec | FeF2 |
| Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS |
7789-28-8 13940-89-1 (tetrahydrát) |
| PubChem | 522690 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 93,843 g/mol 165,90 g/mol (tetrahydrát) |
| Teplota tání | 1 100 °C |
| Hustota | 4,090 g/cm3 2,200 g/cm3 (tetrahydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | málo |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
ethanol (ne) diethylether (ne) kyselina fluorovodíková |
| Součin rozpustnosti | 2,36×10−6[1] |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | čtverečná |
| Hrana krystalové mřížky | a= 483 pm c= 336 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −661 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 87,03 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −618,5 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,725 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
| Teplota vzplanutí | nehořlavý |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky.
| |
Fluorid železnatý (FeF2) je anorganická sloučenina patřící mezi halogenidy železa.
Při pokojové teplotě je paramagnetický, při ochlazení pod 78,3 K (−194,8 °C) se změní z neuspořádané paramagnetické formy na uspořádanou antiferromagnetickou formu.[2]
Příprava
Bezvodá forma může být připravena slučováním prvků:
- Fe + F2 → FeF2
nebo reakcí ostatních železnatých halogenidů, či jiných železnatých solí nebo oxidu železnatého s kyselinou fluorovodíkovou:
Použití
Fluorid železnatý se používá na výrobu keramiky a jako katalyzátor některých reakcí v organické chemii.
Reakce
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iron(II) fluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ Ksp solubility constant for common salts. Solubility of things site. Accessed on 2011-01-16.
- ↑ STOUT, J, Edward Catalano. Thermal Anomalies Associated with the Antiferromagnetic Ordering of FeF2, CoF3, and NiF2. Physical Review. 1953, s. 1575–1575. Dostupné online. DOI 10.1103/PhysRev.92.1575. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
