Ferdinand Maria Wilczek
Ferdinand Maria Wilczek | |
---|---|
![]() Rodový erb Wilczků/Vlčků
| |
Narození |
28. května 1893 Dobroslavice |
Úmrtí |
5. července 1977 (ve věku 84 let) Zámek Seebarn am Wagram |
Povolání | právník |
Choť | Norbertina Kinská |
Děti | Georgina Norberta Wilczeková[1] |
Rodiče | Jan Nepomuk Maria Wilczek a Alžběta Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova[2] |
Rod | Wilczkové |
Příbuzní | Hans Adam II.[1], Nikolaus z Lichtenštejna, Nora z Mariña, Václav z Lichtenštejna[1] a Filip z Lichtenštejna[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrabě Ferdinand Maria Wilczek (německy Ferdinand Maria Joseph Wilhelm, Graf von Wilczek, 28. května 1893, Dobroslavice – 5. července 1977, Seebarn) byl česko-rakouský šlechtic ze slezského hraběcího rodu Wilczků a heraldik. Jako tchán lichtenštejnského knížete Františka Josefa II. se na vlastní žádost v roce 1943 stal občanem neutrálního Lichtenštejnska.
Život
Narodil v roce v Dobroslavicích na Opavsku jako třetí ze čtyř dětí Jana Nepomuka Wilczka (1861–1929) a Alžběty Kinské z Vchynic a Tetova (1865–1941).[3] Měl bratry Jana (1884-1968), Karla (1888-1949) a Lucii (1895-1977). [3][4]
Během první světové války sloužil jako důstojník a dva roky strávil v ruském zajetí.[5] Do astrachaňského zajateckého tábora ho spolu s přítelem Zdenkem Radslavem Kinským převezla jeho sestra Norbertina, která pracovala jako zdravotnice v zajateckých táborech.[6] Po skončení války, dne 8. ledna 1921, se Ferdinand Maria s Norbertinou ve Vídni oženil a v roce 1922 nastoupil ke studiu práv ve Štýrském Hradci.[3][5]
V roce 1943 se stal lichtenštejnským občanem a mimo jiné spravoval majetky svého rodu v Podunají a českém příhraničí.[5][7] V roce 1945 se usídil na hradě Vaduz, v sídle rodiny své dcery Georginy, a věnoval se svým vnukům, princům Hansi Adamovi, Filipovi a Mikulášovi.[5][8] Od téhož roku do roku 1970 také pracoval jako zahraniční delegát Lichtenštejnského červeného kříže.[5]
Uschovával deníky, které si jeho žena psala během svého působení jako zdravotní sestra v Rusku, a v roce 1976 dal svolení k jejich vydání.[9][10] Zemřel následujícího roku ve věku 84 let na zámku Seebarn nedaleko Vídně.[3] Byl pohřben v kryptě zámku Kreuzenstein v dolnorakouském Leobendorfu.[11]
S Franzem Josefem von Haüsslerem a Hannem von Halemem připravoval významné heraldicko-genealogické dílo o rodině Wilczků, které bylo vydáno posmrtně v roce 1983.[12] HVFL (Historická společnost Lichtenštejnského knížectví) darovala výtisk jeho zeti knížetí Františku Josefovi II. u příležitosti 45. výročí jeho vlády.[12]
Manželství a potomstvo
Z jeho manželství s Norbertinou Kinskou se narodily dvě děti:[6]
- Georgina (1921-1989), provdala se za Františka Josefa II. z Lichtenštejna (1906-1989), s nímž měla čtyři syny a jednu dceru;
- Mrtvě narozené dítě (1923).
Vývod z předků
František Josef Wilczek | ||||||||||||
Stanislav Josef Wilczek | ||||||||||||
Marie Terezie z Oettingen-Spielbergu | ||||||||||||
Jan Nepomuk Wilczek | ||||||||||||
Juda Tadeáš z Reischachu | ||||||||||||
Gabriela z Reischachu | ||||||||||||
Marie Karolína Kolonicsová z Kollográdu | ||||||||||||
Jan Nepomuk Wilczek | ||||||||||||
Leonardo Emo | ||||||||||||
Giordano Emo Capodilista | ||||||||||||
Beatrice Capodilista | ||||||||||||
Emma Marie Emo-Capodilista | ||||||||||||
Federico Maldura | ||||||||||||
Lucia Maldurová | ||||||||||||
Bianca Contarini | ||||||||||||
Ferdinand Maria Wilczek | ||||||||||||
Ferdinand Jan Kinský | ||||||||||||
Rudolf Josef Kinský | ||||||||||||
Marie Šarlota z Kerpenu | ||||||||||||
Ferdinand Bonaventura Kinský | ||||||||||||
Jeroným Karel z Colloredo-Mansfeldu | ||||||||||||
Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu | ||||||||||||
Vilemína Johana z Valdštejna-Wartenbergu | ||||||||||||
Alžběta Marie Kinská | ||||||||||||
Karel Josef z Lichtenštejna | ||||||||||||
Karel František z Lichtenštejna | ||||||||||||
Josefa z Khevenhüller-Metsche | ||||||||||||
Marie Josefa z Lichtenštejna | ||||||||||||
Rudolf Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
Františka Bruntálská z Vrbna | ||||||||||||
Marie Terezie z Kounic-Rietberg-Questenbergu | ||||||||||||
Spisy
- [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand von Wilczek na italské Wikipedii.
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b c d Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b c d e Dostupné online.
- ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
Literatura
- [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.