Rudolf Bruntálský z Vrbna

Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna
Rudolf Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1839
Rudolf Bruntálský z Vrbna,
kresba z roku 1839
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1867 – 12. února 1874
Panovník František Josef I.
Nejvyšší císařský lovčí
Ve funkci:
1849 – 1874
Panovník František Josef I.
Předchůdce Jan Arnošt Hoyos
Nástupce Hugo Abensperg-Traun
Tajný rada
Panovník František Josef I.
Císařský komorník
Panovník František Josef I.
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Panovník Ferdinand I., František Josef I.
Vojenská služba
Hodnost rytmistr (1837)

Narození 4. dubna 1801
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 13. února 1874 (ve věku 72 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť (1826) Konstancie Chorinská z Ledské (1807–1831)
Rodiče Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a Marie Terezie z Kaunitz-Rietberg-Questenbergu (1763–1803)
Děti Rudolf (1831–1893),
Terezie, provd. Kinská (1828–1905)
Příbuzní bratr: Evžen Bruntálský z Vrbna (1786–1848)
bratr: Ladislav Bruntálský z Vrbna (1796–1849)
vnuk: Rudolf Kristián Wrbna-Kounic (1864–1927)
vnučka: Agáta Bruntálská z Vrbna (1860–1921)
švagr: František Kinský z Vchynic a Tetova (1784–1823)
tchán: František Kajetán Chorinský z Ledské
synovec: Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna (1813–1883)
zeť: Kristián Kinský (1822–1894)
Profese politik, voják a velkostatkář
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna (Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal) (4. dubna 1801, Vídeň12. února 1874, Vídeň) byl český šlechtic z rodu Bruntálských z Vrbna, rakouský důstojník, dvořan a velkostatkář na Moravě. Původně sloužil v armádě, později byl dlouholetým nejvyšším lovčím císaře Františka Josefa (1849–1874).

Životopis

Pocházel ze starobylého slezského šlechtického rodu usazeného v Čechách a na Moravě, narodil se jako devátý a nejmladší potomek císařského nejvyššího komořího Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky hraběnky Marie Terezie Kounicové (1763–1803). Od mládí sloužil v armádě a dosáhl hodnosti rytmistra (1837), v roce 1846 odešel do výslužby. V letech 1848–1849 byl poslancem moravského zemského sněmu.[pozn. 1] Během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[1] Na sněmu byl zvolen za člena komise pro zrušení roboty a komise pro vyzdvižení patrimoniální pravomocnosti. Na zasedání 19. června 1848 podpořil návrh na zrušení roboty bez náhrady pro drobné rolníky do tří měřic polí.[2]

Poté odešel do dvorských služeb a v letech 1849–1874 zastával funkci nejvyššího lovčího. Byl též c. k. tajným radou a komořím. V roce 1867 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny. Na severní Moravě vlastnil panství Velká Střelná s rozlohou přes 1 000 hektarů půdy.[3]

V roce 1826 se oženil s Konstancií Chorinskou z Ledské (1807–1831), dcerou hraběte Františka Kajetána Chorinského z Ledské. Z jejich manželství se narodily čtyři děti, Konstancie zemřela ve třiadvaceti letech krátce po čtvrtém porodu. Dospělosti se dožil syn Rudolf (1831–1893), který se později stal dědicem velkostatků Holešov a Jaroměřice nad Rokytnou. Dcera Terezie (1828–1905) byla manželkou dolnorakouského zemského maršálka hraběte Kristiána Kinského (1822–1894).

Odkazy

Poznámky

  1. Jako poslanec moravského zemského sněmu bývá v pramenech a literatuře zaměňován se svým synovcem Rudolfem Eugenem (1813–1883).

Reference

  1. DVOŔÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. 
  2. PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 258–259

Literatura

  • Ottův slovník naučný, díl 26.; Praha, 1907; s. 1017–1019 dostupné online

Externí odkazy

Zdroj