Fedcupový tým Nizozemska

Nizozemsko
Kapitán Elise Tamaëlová
Žebříček ITF 26.
Barvy       oranžová
      bílá
Debut v soutěži 1963
Odehraných ročníků 59
Zápasů celkově 192 (113–79)
Finalistky 2 (1968, 1997)
Nejvíce výher, celkem Betty Stöveová (45–15)
Nejvíce výher, dvouhra Betty Stöveová (22–5)
Nejvíce výher, čtyřhra Betty Stöveová (23–10)
Nejvíce zápasů Miriam Oremansová (39)
Nejvíce odehraných let Arantxa Rusová (14)

Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2023

Nizozemsko v Billie Jean King Cupu reprezentuje Nizozemsko v tenisové soutěži ženských týmů od premiérového ročníku 1963 pod vedením národního svazu Koninklijke Nederlandse Lawn Tennis Bond.

Světové finále si Nizozemsko poprvé zahrálo v roce 1968, kdy podlehlo Austrálii 0–3 na zápasy. Podruhé pak roku 1997 prohrálo s Francií poměrem 1–4, když jediný bod uhrála Brenda Schultzová-McCarthyová.

Nejvíce zápasů, včetně dvouher a čtyřher, vyhrála Betty Stöveová, reprezentující zemi v letech 1964–1983. Ve čtvrtfinále Světové skupiny 2016 porazila Nizozemka Richèl Hogenkampová Rusku Kuzněcovovou v historicky nejdelším utkání celé soutěže, trvajícím 4:00 hodiny.

Statistiky

Bibiane Schoofsová ve 2. světové skupině 2019 proti Kanadě

Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová pětka Betty Stöveová, která vyhrála 45 utkání včetně 22 dvouher a 23 čtyřher. Do nejvyššího počtu 39 mezistátních zápasů nastoupila Miriam Oremansová a rekordních čtrnáct ročníků odehrála Arantxa Rusová.[1][2]

Dvacet a více utkání vyhrály Betty Stöveová, Brenda Schultzová-McCarthyová, Miriam Oremansová, Marcella Meskerová, Kristie Boogertová a Kiki Bertensová. Jako nejmladší členka týmu do soutěže zasáhla Michaëlla Krajiceková, když v 15 letech a 101 dnech odehrála zápas dubnové 1. skupiny euroafrické zóny 2004 proti Izraeli. Naopak nejstarší Nizozemkou v soutěži se stala Stöveová, jíž bylo 38 let a 23 dní v červencovém 1. kole hlavního turnaje Poháru federace 1983 proti Číně. Obrat ze stavu 0–2 se Nizozemsku nikdy nepodařil.[1][2]

Historie

Družstvo v soutěži debutovalo během premiérovém ročníku Poháru federace 1963, jako jeden z šestnácti účastníků. Po výhře nad Švýcarskem skončilo ve čtvrtfinále na raketách pozdějších vítězek ze Spojených států 0:3 na zápasy.

V roce 1998 družstvo spadlo do 1. skupiny euroafrické zóny, kde do sezóny 2013 odehrálo většinu ročníků. Ve druhé světové baráži 2014 zvládlo duel proti Japonkám po výsledku 3:2 a následující rok prošlo světovou baráží 2015 přes Austrálii po výhře 4:1 až do elitní úrovně pro rok 2016.

Vedle neúspěšných finálových účastí z let 1968 a 1997 se tým probojoval do světového semifinále v letech 1969, 1976 a 2016. V moskevském čtvrtfinále Světové skupiny 2016 Nizozemky překvapivě porazily Rusko 3:1. Po třech utkáních již měly zajištěný postup vedením 3–0. Kiki Bertensová ani Richèl Hogenkampová přitom nefigurovaly v první stovce žebříčku WTA. Dvouhra mezi Kuzněcovovou a Hogenkampovou, jež Nizozemka vyhrála 10–8 ve třetí sadě, se stala nejdelším zápasem v historii celé soutěže. Trvala přesně čtyři hodiny. O jedenáct minut překonala rekordní výhru Portoričanky Vilmarie Castellviové nad Kanaďankou Wozniakovou z roku 2005.[3][4] Ve světovém semifinále však Nizozemky nestačily na Francii, když na trélazéské antuce prohrály 2–3 na zápasy. Bertensová vybojovala dva body po výhrách nad Caroline Garciaovou i Kristinou Mladenovicovou. Hogenkampová naopak obě dvouhry ztratila. Rozhodla až závěrečná čtyřhřa, v níž francouzské deblistky otočily ztrátu úvodní sady a dovedly tým k postupu do finále proti Česku.

Chronologie zápasů

V letech 1963–2009 jsou zahrnuty pouze zápasy Světové skupiny, druhé světové skupiny a jejich baráží.

1963–1969

Rok úroveň[5] datum místo soupeř skóre výsledek
1963 Světová skupina, 1. kolo 17. června Londýn, Spojené království Švýcarsko Švýcarsko 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinálr 18. června Londýn, Spojené království USA Spojené státy 0–3 prohra
1964 Světová skupina, 1. kolo 1. září Filadelfie, Spojené státy Rakousko Rakousko 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo 2. září Filadelfie, Spojené státy Francie Francie 1–2 prohra
1966 Světová skupina, 2. kolo 12. května Turín, Itálie Jižní Afrika Jihoafrická republika 2–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 13. května Turín, Itálie Austrálie Austrálie 1–2 prohra
1967 Světová skupina, 2. kolo 7. června Berlín, SRN Itálie Itálie 0–3 prohra
1968 Světová skupina, 1. kolo 21. května Paříž , Francie Finsko Finsko 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo 23. května Paříž , Francie Polsko Polsko 2–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 24. května Paříž , Francie Bulharsko Bulharsko 3–0 výhra
Světová skupina, semifinále 25. května Paříž , Francie USA Spojené státy 2–1 výhra
Světová skupina, finále 26. května Paříž , Francie Austrálie Austrálie 0–3 prohra
1969 Světová skupina, 1. kolo 19. května Athény, Řecko Bulharsko Bulharsko 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo 21. května Athény, Řecko Indonésie Indonésie 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 23. května Athény, Řecko Československo Československo 2–1 výhra
Světová skupina, semifinále 24. května Athény, Řecko USA Spojené státy 0–3 prohra

1970–1979

Rok úroveň[5] datum místo soupeř skóre výsledek
1970 Světová skupina, 1. kolo 19. května Freiburg, SRN Řecko Řecko 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo 20. května Freiburg, SRN Kanada Kanada 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 22. května Freiburg, SRN Spojené království Velká Británie 1–2 prohra
1971 Světová skupina, 1. kolo 26. prosince 1970 Perth, Austrálie Kanada Kanada 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 27. prosince 1970 Perth, Austrálie Francie Francie 1–2 prohra
1972 Světová skupina, 1. kolo 20. března Johannesburg, Jižní Afrika Nový Zéland Nový Zéland 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo 21. března Johannesburg, Jižní Afrika Kolumbie Kolumbie 2–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 23. března Johannesburg, Jižní Afrika USA Spojené státy 0–3 prohra
1973 Světová skupina, 1. kolo 1. května Bad Homburg, SRN Francie Francie 2–1 výhra
Světová skupina, 1. kolo 2. května Bad Homburg, SRN Dánsko Dánsko 2–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 4. května Bad Homburg, SRN Jižní Afrika Jihoafrická republika 0–3 prohra
1974 Světová skupina, 1. kolo květen Neapol, Itálie Francie Francie 1–2 prohra
1975 Světová skupina, 1. kolo květen Aix-en-Provence , Francie Uruguay Uruguay 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo květen Aix-en-Provence , Francie Československo Československo 0–2 prohra
1976 Světová skupina, 1. kolo srpen Filadelfie, Spojené státy Brazílie Brazílie 3–0 výhra
Světová skupina, 1. kolo srpen Filadelfie, Spojené státy Argentina Argentina 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále srpen Filadelfie, Spojené státy Dánsko Dánsko 2–1 výhra
Světová skupina, semifinále srpen Filadelfie, Spojené státy USA Spojené státy 0–3 prohra
1977 Světová skupina, 1. kolo červen Eastbourne, Spojené království Uruguay Uruguay 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo červen Eastbourne, Spojené království Izrael Izrael 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále červen Eastbourne, Spojené království Jižní Afrika Jihoafrická republika 1–2 prohra
1978 Světová skupina, 1. kolo listopad Melbourne, Austrálie Mexiko Mexiko 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo listopad Melbourne, Austrálie Chile Chile 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále prosinec Melbourne, Austrálie Austrálie Austrálie 0–3 prohra
1979 Světová skupina, 1. kolo duben Madrid, Španělsko Argentina Argentina 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo květen Madrid, Španělsko Japonsko Japonsko 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále květen Madrid, Španělsko Austrálie Austrálie 1–2 prohra

1980–1989

Rok úroveň[5] datum místo soupeř skóre výsledek
1980 Světová skupina, 1. kolo květen Berlín, SRN Argentina Argentina 1–2 prohra
1981 Světová skupina, 1. kolo listopad Tokio, Japonsko Hongkong Hongkong 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo listopad Tokio, Japonsko Itálie Itálie 2–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále listopad Tokio, Japonsko Austrálie Austrálie 0–3 prohra
1982 Světová skupina, 1. kolo červenec Santa Clara, Spojené státy Dánsko Dánsko 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo červenec Santa Clara, Spojené státy Austrálie Austrálie 0–3 prohra
1983 Světová skupina, 1. kolo červenec Curych, Švýcarsko Čína Čína 1–2 prohra
1984 Světová skupina, 1. kolo červenec São Paulo, Brazílie Francie Francie 1–2 prohra
1985 Světová skupina, 1. kolo říjen Nagoja, Japonsko Švýcarsko Švýcarsko 1–2 prohra
1986 Světová skupina, 1. kolo červenec Praha, Československo Kanada Kanada 1–2 prohra
1987 Světová skupina, 1. kolo červenec Vancouver, Kanada Kanada Kanada 0–3 prohra
1988 Světová skupina, 1. kolo prosinec Melbourne, Austrálie Španělsko Španělsko 0–3 prohra
1989 Světová skupina, 1. kolo říjen Tokio, Japonsko Jugoslávie Jugoslávie 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo říjen Tokio, Japonsko Španělsko Španělsko 0–3 prohra

1990–1999

Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
1990 Světová skupina, 1. kolo červenec Atlanta, Spojené státy Švýcarsko Švýcarsko 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo červenec Atlanta, Spojené státy Německo Německo 2–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále červenec Atlanta, Spojené státy Sovětský svaz Sovětský svaz 0–3 prohra
1991 Světová skupina, 1. kolo 23. července Nottingham, Spojené království USA Spojené státy 0–2 prohra
Světová skupina, baráž 24. července Nottingham, Spojené království Maďarsko Maďarsko 2–0 výhra
1992 Světová skupina, 1. kolo 13. července Frankfurt, Německo Paraguay Paraguay 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo 13. července Frankfurt, Německo Německo Německo 1–2 prohra
1993 Světová skupina, 1. kolo 20. července Frankfurt, Německo Chorvatsko Chorvatsko 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo 21. července Frankfurt, Německo Lotyšsko Lotyšsko 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 23. července Frankfurt, Německo Španělsko Španělsko 0–3 prohra
1994 Světová skupina, 1. kolo 19. července Frankfurt, Německo Bělorusko Bělorusko 2–1 prohra
Světová skupina, 2. kolo 20. července Frankfurt, Německo Jižní Afrika Jihoafrická republika 1–2 prohra
1995 2. světová skupina, 1. kolo 23. dubna Västerås, Švédsko Švédsko Švédsko 5–0 výhra
Světová skupina, baráž 23. července Noordwijk, Nizozemsko Rakousko Rakousko 1–4 prohra
1996 2. světová skupina, 1. kolo 28. dubna Kampen, Nizozemsko Austrálie Austrálie 4–1 výhra
Světová skupina, baráž 14. července Bratislava, Slovensko Slovensko Slovensko 3–2 výhra
1997 Světová skupina, 1. kolo 2. března Haarlem, Nizozemsko USA Spojené státy 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 13. července Praha, Česko Česko Česko 3–2 výhra
Světová skupina, finále 5. října 's-Hertogenbosch, Nizozemsko Francie Francie 1–4 prohra
1998 Světová skupina, 1. kolo 19. dubna Kiawah Island, Spojené státy USA Spojené státy 0–5 prohra
Světová skupina, baráž 26. července Bol, Chorvatsko Chorvatsko Chorvatsko 2–3 prohra
1999 2. světová skupina, 1. kolo 18. dubna 's-Hertogenbosch, Nizozemsko Belgie Belgie 0–5 prohra
2. světová skupina, baráž 24. července Amsterdam, Nizozemsko Austrálie Austrálie 0–2 prohra

2000–2009

Rok úroveň[5] datum místo soupeř skóre výsledek
2002 2. světová skupina, baráž 21. července Wollongong, Austrálie Austrálie Austrálie 2–3 prohra

2010–2019

Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2013 Zóna Evropy a Afriky, základní skupina 7. února Ejlat, Izrael tvrdý Bulharsko Bulharsko 0–3 prohra
8. února Slovinsko Slovinsko 3–0 výhra
9. února Lucembursko Lucembursko 3–0 výhra
Zóna Evropy a Afriky, souboj o 5.–8. místo 10. února Maďarsko Maďarsko 0–2 prohra
2014 Zóna Evropy a Afriky, základní skupina 4. února Budapešť, Maďarsko tvrdý (h) Chorvatsko Chorvatsko 3–0 výhra
5. února Belgie Belgie 3–0 výhra
7. února Lucembursko Lucembursko 3–0 výhra
Zóna Evropy a Afriky, baráž 9. února Bělorusko Bělorusko 2–0 výhra
2. světová skupina, baráž 19.–20. dubna 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h) Japonsko Japonsko 3–2 výhra
2015 2. světová skupina, 1. kolo 7.–8. února Apeldoorn, Nizozemsko antuka (h) Slovensko Slovensko 4–1 výhra
Světová skupina, baráž 18.–19. dubna 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h) Austrálie Austrálie 4–1 výhra
2016 Světová skupina, 1. kolo 6.–7. února Moskva, Rusko tvrdý (h) Rusko Rusko 3–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–17. dubna Trélazé, Francie antuka (h) Francie Francie 2–3 prohra
2017 Světová skupina, 1. kolo 11.–12. února Minsk, Bělorusko tvrdý (h) Bělorusko Bělorusko 1–4 prohra
Světová skupina, baráž 22.–23. dubna Bratislava, Slovensko antuka (h) Slovensko Slovensko 3–2 výhra
2018 Světová skupina, 1. kolo 10.–11. února Asheville, Spojené státy tvrdý (h) USA Spojené státy 1–3 prohra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Wollongong, Austrálie tvrdý (h) Austrálie Austrálie 1–4 prohra
2019 2. světová skupina, 1. kolo 9.–10. února 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h) Kanada Kanada 0–4 prohra
2. světová skupina, baráž 21.–22. dubna Ósaka, Japonsko tvrdý Japonsko Japonsko 4–0 výhra

2020–2029

Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2021 Kvalifikační kolo 7.–8. února 2020 Haag, Nizozemsko antuka (h) Bělorusko Bělorusko 2–3 prohra
Světová baráž 16.–17. dubna 2021 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h) Čína Čína 3–2 výhra
2022 Kvalifikační kolo 15.–16. dubna 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h) Španělsko Španělsko 0–3 prohra
Světová baráž 11.–12. listopadu Apeldoorn, Nizozemsko tvrdý (h) Francie Francie 1–3 prohra
2023 Zóna Evropy a Afriky, základní skupina 10. dubna Antalya, Turecko antuka Lotyšsko Lotyšsko 3–0 výhra
11. dubna Turecko Turecko 2–1 výhra
13. dubna Egypt Egypt 3–0 výhra
14. dubna Maďarsko Maďarsko 0–3 prohra
Zóna Evropy a Afriky, souboj o postup 15. dubna Srbsko Srbsko 2–1 výhra
Kvalifikační kolo, baráž 11.–12. listopadu Vilnius, Litva tvrdý (h) Ukrajina Ukrajina 1–3 prohra

Složení týmu

Michaëlla Krajiceková v 1. skupině euroafrické zóny 2012 proti Izraeli
Rok Členky týmu
2021 Kiki Bertensová Arantxa Rusová Lesley Pattinama Kerkhoveová Indy de Vroomeová
Demi Schuursová —
2022 Arantxa Rusová Lesley Pattinama Kerkhoveová Arianne Hartonová Suzan Lamensová
Demi Schuursová Lexie Stevensová —
2023 Lesley Pattinama Kerkhoveová Suzan Lamensová Lexie Stevensová Bibiane Schoofsová
Demi Schuursová —

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Netherlands Fed Cup team na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Team Profile | Netherlands [online]. International Tennis Federation, 2023 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b Team Profile | Netherlands [online]. International Tennis Federation [Wayback Machine Archive] [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. (anglicky) 
  3. ↑ GUDRIS, Erik. Hogenkamp Wins Longest Ever Fed Cup Match Over Kuznetsova. Tennis Now [online]. 2016-02-06 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ CIOTTI, Lorenzo. The 5 longest matches in Fed Cup History!. Tennis World USA [online]. 2016-02-07 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d Fed Cup - Team - NED [online]. International Tennis Federation [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj