Ezra Pound

Ezra Pound
Narození 30. října 1885
Hailey, USA
Úmrtí 1. listopadu 1972 (ve věku 87 let)
Benátky, Itálie
Příčina úmrtí onemocnění trávícího traktu
Místo pohřbení hřbitov San Michele
Povolání básník, esejista, překladatel
Národnost americká
Rodiče Homer Loomis Pound[1] a Isabel Weston[1]
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ezra Weston Loomis Pound (30. října 1885 Hailey, Idaho – 1. listopadu 1972 Benátky) byl americký básník, esejista, překladatel a literární teoretik.

Jeho současníci (například Thomas Stearns Eliot, Hilda Doolittle, D. H. Lawrence, Ernest Hemingway, James Joyce) jej považovali za „pravděpodobně nejlepšího básníka své generace“ (např. T. S. Eliot v dedikaci Pusté země). Je považován za významného modernistu, za zakladatele imagismu a vorticismu. Zajímal se o klasickou poezii, starší románskou a okcitánskou literaturu. Svými překlady a revizí děl Ernesta Fenollosy podnítil zájem o čínskou poezii v západním světě. Většinu života prožil v Evropě, v Paříži a v Londýně, nejvíce pak v Itálii. V průběhu druhé světové války podporoval Mussoliniho režim a v Radio Roma propagoval fašismus. Při osvobozování Itálie byl zajat, převezen do Spojených států amerických a následně souzen. Byl umístěn do psychiatrické léčebny, kde strávil dvanáct let. Po propuštění odjel do Itálie, kde žil až do své smrti.

Básnické dílo

Rané básně

Již první zveřejněné básně fascinovaly obtížnou krásou jazyka, snahou o dokonalost formy. Z básnických sbírek tohoto období jsou nejvýznamnější:

  • A Lume Spento
  • Personae
  • Exultations
  • Provenza

Posléze se věnoval překladům z čínštiny, zejména překladům Li Po. Básnická sbírka Cathay obsahuje překlady Li Po (japonsky Rihaku), které významnou měrou přispěly k popularizaci čínské poezie v západním světě. Tyto básně měly vliv na jeho vlastní tvorbu. V Londýně a Pařiži pak přispíval do literárních časopisů, pro které objevil T.S. Eliota a Jamese Joyce. Vzniklo hnutí imagistů, kteří se snažili o dodržování následujících zásad, které Ezra Pound definoval:

  • Nepoužívat jiná slova nežli nezbytně nutná (vynechat slovní vatu).
  • Používat obrazy – tedy emoční a významové finty, které čtenáři umožní „vhled“.
  • Rytmus básní „nemusí být podle metronomu“. Má se používat přirozený tok řeči s přihlédnutím k rytmice v moderní hudbě (klasické, zde nejde o jazz a synkopiku).

Období do druhé světové války

Ve vrcholném období svých „kratších útvarů“, básní v tradičním lyrickém stylu, byl objevitelem staronových forem (kombinoval klasickou básnickou tradici s novátorstvím). Jeho heslem bylo „Make it New“ – tedy „Udělej to nově“. Mimo tvorby výrazně expresivních básní také editoval Eliotovu Pustou zemi. Nejpopulárnější jeho básní je Hugh Selwyn Mauberley. Báseň má několik částí. V básni popsal osudy fiktivního básníka, jehož snaha byla i jeho ideálem: pozvednout poezii v moderní době nad ostatní umění. V tomto období začal tvořit rozsáhlý epicko-lyrický cyklus Cantos (sto sedmnáct zpěvů Cantos postupně vyšlo v českém překladu Anny Kareninové). Rozsáhlé básně navazovaly na Homéra, Sapfó, Vergilia a na Danta. Šlo o pokus shrnout veškerou evropskou kulturní zkušenost, promísit ji s názory na ekonomiku, vývoj společnosti jako celku, přidat souvislosti s čínskou poezií a historií Spojených států amerických. I vzdělaní lidé obtížně chápou tyto básně, zvláště ty z pozdějšího básníkova období. Ranější zpěvy jsou poměrně čitelné, s nejčastějšími odkazy k Homérově Odyssei, Konfuciově učení a k dějinám Benátské republiky.

Válka a pobyt v St. Elizabeth Hospital

V průběhu druhé světové války vystupoval v rádiu (Radio Roma), kde kritizoval spojence, zejména pak Spojené státy americké. Naplno také dával vědět o svém antisemitismu. Na konci války byl americkou armádou zatčen a uvězněn v Pise. Zde napsal Pisan Cantos, které posléze dostaly množství literárních cen. Ve Spojených státech amerických byl pak shledán duševně nemocným a nuceně hospitalizován.

Ukázka z Pisan Cantos v překladu Jana Zábrany:
CO JSI OPRAVDU MILOVAL, to ti zůstane,
ostatní je drek.
COS OPRAVDU MILOVAL, o to tě nikdo neoloupí,
COS OPRAVDU MILOVAL, je tvoje pravé dědictví.
Čí svět, můj nebo jejich
nebo ničí?
NEJPRVE přišlo to spatřené, TEPRVE POTOM hmatatelné
Elysium, přestože to bylo v sálech pekelných,
CO JSI OPRAVDU MILOVAL, je tvoje pravé dědictví.

V nemocnici psal, setkával se s přáteli. Jedněmi byl zavržen, druhými vášnivě hájen. Jeho básně-epopeje z tohoto období byly stále složitější.

Po propuštění

Po propuštění se vrátil do Itálie, kde poskytoval rozhovory, pracoval na básních a esejích i na překladech. Ztratil svoji vizi a jistotu toho, že restaurace etiky a kultury starého světa (antika, renesance) by mohla zachránit Evropu. V tomto smyslu poznamenal v jednom rozhovoru, že je „posledním Američanem prožívajícím tragédii Evropy“.

Esejistika, překlady a kritika

K nejznámějším patří ABC četby (přeloženo Annou Kareninovou), ABC ekonomie, eseje o románské literatuře, trubadúrech, o okcitánštině, o tvorbě peněz a o hudbě. Překládal románskou literaturu, čínské básníky (Li Poa), Konfucia.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj