Cygnus NG-21

Cygnus NG-22
Údaje o lodi
Typ Enhanced Cygnus
Výrobce Northrop Grumman
Thales Alenia Space
Provozovatel Northrop Grumman
Hmotnost ~8 050 kg
Status příprava ke startu
Údaje o letu
Datum startu červenec nebo srpen 2024 (nejdříve), ISS, port Unity nadir (plánováno)
Kosmodrom Cape Canaveral Space Force Station (CCSFS)
Vzletová rampa SLC-40
Datum přistání několik měsíců po startu (plánováno)
Navigace
Předchozí
Cygnus NG-20
Následující
Cygnus NG-22

Cygnus NG-21 (lat. „labuť“) je budoucí let americké nákladní kosmické lodi řady Cygnus. Společnost Northrop Grumman ji vyrobila a připravuje její vypuštění podle smlouvy s agenturou NASA v rámci programu Commercial Resupply Services, jehož účelem je zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Start se uskuteční nejdříve v červenci nebo srpnu 2024 a potrvá několik měsíců.

Loď Cygnus

Vizualizace lodi Cygnus
Související informace naleznete také v článku Cygnus (kosmická loď).

Pro lety s nákladem k ISS jsou od roku 2015 využívány lodi Cygnus s označením Enhanced (vylepšené). Na oběžnou dráhu Země je vynášely rakety Antares 230, od roku 2019 pak Antares 230+. Ty v prvním stupni používaly dvojici ruských motorů RD-181,[1] což však v důsledku mezinárodních sankcí reagujících na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 nebylo dále možné. Protože nová verze Antares 330 se sedmi motory Miranda společnosti Firefly Aerospace má být k dispozici až pro misi Cygnus NG-23, a to nejdříve na podzim 2024, budou mise NG-20 až NG-22 na oběžnou dráhu dopraveny raketami Falcon 9 FT.[2][3][4]

Délka lodí dosahuje 6,39 metru a vnější průměr 3,07 metru. Hermetizovaný modul o objemu 27 m3 pojme až 3 729 kg (8 200 liber) nákladu.

Na spodku lodi (v postavení při startu) jsou umístěny dva kruhové solární panely vyrobené technologií Ultraflex,[5] které se po vypuštění rozevřou jako vějíř.

Na horní části je umístěn kotvicí mechanismus CBM (Common Berthing Mechanism) pro hermetické připojení ke stanici a umožnění přístupu její posádky do vnitřku lodi. Lodi Cygnus se k ISS nepřipojují automaticky jako lodi Progress, Dragon 2 a dříve také ATV, ale pomocí robotické ruky Canadarm2, podobně jako dřívější lodi HTV nebo první verze lodí Dragon. Cygnus se ke stanici přiblíží na zhruba 10 metrů, posádka ho zevnitř stanice pomocí robotické ruky zachytí, během přiblížení lodi ke spojovacímu portu a připojení lodi ale robotickou ruku na dálku řídí operátoři z řídicího střediska.

Od mise NG-17 disponují lodi Cygnus rozšířenými funkcemi pro úpravu dráhy stanice a při každém z letů je jednou využily k plánovanému zvýšení dráhy.[6]

Náklad

Kosmická loď Cygnus NG-21 vynese k ISS kolem 3 700 kg nákladu, který obvykle tvoří:[7]

  • zásoby pro posádku,
  • provozní vybavení stanice,
  • materiály a zařízení pro medicínské, fyzikální a další vědecké experimenty,
  • vybavení pro výstup do volného prostoru,
  • počítačové vybavení.

Čestné pojmenování

Od prvního startu nákladní lodi Cygnus je zavedena tradice pojmenovávání jednotlivých exemplářů kosmické lodi podle některé z osobností, které se zasloužily o americký vesmírný program. Pro let NG-21 zatím společnost Northrop Grumman toto čestné pojmenování nezveřejnila.

Průběh mise

Start mise na raketě Falcon 9 z rampy SLC-40 kosmodromu CCSFS (Cape Canaveral Space Force Station) je předběžně naplánován nejdříve na červenec až srpen 2024.[8] Loď se vydá na cestu až poté, co její předchůdkyně NG-20 dokončí svou šestiměsíční misi zahájenou 30. ledna 2024 a uvolní tak spodní (nadir) port modulu Harmony, přes který se lodi Cygnus k ISS připojují.

Loď se několik desítek hodin po startu přiblížil ke stanici na vzdálenost zhruba 10 metrů, do dosahu robotické paže Canadarm2, jejímž prostřednictvím loď zachytí někdo ze členů posádky Expedice 71. Canadarm2 ovládaná na dálku pozemními operátory poté přenese loď k příslušnému portu a ukotví ji do něj.

Konec mise se odehraje o několik měsíců později. Posádka ISS naplní Cygnus odpadem a poté ho operátoři opačným postupem od Unity odpojí. Po uvolnění z úchopu robotické paže se loď vlastními silami vzdálí od stanice a provede brzdící manévr pro vstup do atmosféry, v jejíchž horních vrstvách shoří nad obvyklou oblastí jižního Tichého oceánu.

Odkazy

Reference

  1. Antares 330 Targets NET Mid-2024 Launch, SpaceX to Fly Three Cygnus Missions - AmericaSpace. www.americaspace.com [online]. 2022-08-12 [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Northrop Grumman Teams with Firefly Aerospace to Develop Antares Rocket Upgrade and New Medium Launch Vehicle. Northrop Grumman Newsroom [online]. [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Antares 330 | CRS NG-23. nextspaceflight.com [online]. [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ROULETTE, Joey. Northrop taps rocket startup Firefly to replace Antares' Russian engines. Reuters. 2022-08-08. Dostupné online [cit. 2023-04-24]. (anglicky) 
  5. ultraflex solar array: Topics by Science.gov. www.science.gov [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  6. NG-19 Mission Launch Profile Handout. www.northropgrumman.com [online]. Northrop Grumman, 2023 [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. 
  7. Overview for NASA’s Northrop Grumman 20th Commercial Resupply Mission - NASA [online]. 2024-01-25 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Falcon 9 Block 5 | CRS NG-21. nextspaceflight.com [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Zdroj