SNC Demo-1

SNC Demo-1
Údaje o lodi
Typ Dream Chaser Cargo System
Výrobní číslo DC 101 Tenacity (1. let)
Výrobce Sierra Nevada Corporation
Lockheed Martin
Provozovatel Sierra Space
Status v přípravě ke startu
Údaje o letu
Datum startu 4. čtvrtletí 2024 (nejdř.) )plánováno)
Kosmodrom Cape Canaveral Space Force Station (CCSFS)
Vzletová rampa SLC-41
Nosná raketa Vulcan Centar
Místo přistání Shuttle Landing Facility, Kennedyho vesmírné středisko
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí ISS, port Unity nadir (ukotvení)
Navigace
Následující
NSC CRS-1

SNC Demo-1 (jinak též Dream Chaser Demo-1) je plánovaný první let automatické zásobovací kosmické lodi Dream Chaser k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Demonstrační mise má potvrdit schopnost lodi poskytovat NASA komerční služby v rámci programu Commercial Ressuply Services 2. Start se po opakovaných odkladech očekává ve 4. čtvrtletí roku 2024, a to jako 2. let nosné rakety Vulcan Centaur od United Launch Alliance.[1] Délka mise dosud nebyla oznámena, ale původní plány pro demonstrační misi z roku 2000 počítaly s 82 dny letu na přelomu podzimu a zimy 2021.[2]

Kosmická loď Dream Chaser a nákladní modul Shooting Star

Související informace naleznete také v článku Dream Chaser.
Prototyp lodi Dream Chaser při testování v roce 2013

Kosmická loď Dream Chaser je automatický, znovupoužitelný letoun schopný bezpečného horizontálního přistání díky aerodynamickému vztlaku vytvořenému dvěma křídly, která jsou při vertikálním startu částečně složena, aby se vešla do aerodynamického krytu rakety.[3] Pohon lodi Dream Chaser zajišťuje 26 malých raketových motorů se třemi samostatně ovládanými úrovněmi tahu pro jemné řízení i pro zásadní úpravy oběžné dráhy. Pohonnými látkami jsou kerosin a peroxid vodíku (H2O2).[4].Systém tepelné ochrany pro vstup a průlet atmosférou zajišťují dlaždice na bázi oxidu křemičitého (na většině spodku trupu a v horní část tepelného štítu) a z nového kompozitního materiálu TUFROC (Toughened Unipiece Fibrous Reusable Oxidation Resistant Ceramic) pokrývajícího příď lodi a náběžné hrany křídel.[5][6]

Dream Chaser přistává na vysouvací podvozek tvořený dvěma hlavními podvozkovými koly v zadní části letounu. Přední kolo je nahrazeno vyklápěcí opěrnou obdélníkovou ližinou, která se po každém použití vymění.[7] Délka letounu dosahuje 9 metrů, rozpěti křídel 7 metrů. Do vnitřního prostoru vede jediný poklop v zadní části trupu, který současně slouží jako místo připojení nákladního modulu Shooting Star. Kosmická může být k ISS připojena alespoň na 75 dní,[8] výrobce počítá se opakovaným použitím letounu při nejméně 15 misích.[9]

Nákladní modul Shooting Star je 4,6 metru dlouhý nástavec kónického tvaru určený pro spojení s kosmickou lodí Dream Chaser v její zadní části. Jednorázově použitelný modul obsahuje pohonný systém pro orbitální manévry celé sestavy, na jeho vnějšku je dvojice rozevíracích solárních panelů o celkovém výkonu 6 kW a také několik úchytných bodů pro vnější náklad určený k venkovní instalaci na ISS. Součástí modulu je také mechanismus určený pro připojení k příslušnému dokovacímu portu ISS.

Kosmická loď a modul mohou ve vnitřním hermetizovaném prostoru vynést k ISS zhruba 5 000 kg nákladu a dalších zhruba 500 kg na vnějších úchytných bodech.[10] Při zpáteční cestě pojme kosmická loď asi 1 250 kg nákladu určeného k dopravě na Zemi a nákladní modul dalších až 3 750 kg odpadu určeného k zániku v atmosféře společně s modulem. Celková hmotnost kosmické lodi a nákladního modulu dosahuje 18 tun.[11]

Příprava letu

Sierra Nevada poprvé oficiálně vyhlásila termín startu mise Demo-1 v srpnu 2019 a hovořila přitom o posledních měsících roku 2021.[12] Následovala však série odkladů vysvětlených především dopady celosvětové pandemie způsobené virem COVID-19 a technických obtíží – v listopadu 2020 byl termín startu odložen na rok 2022,[13] v květnu 2022 na únor 2023,[14] v září 2022 na léto 2023, [15] v březnu 2023 na (nejdříve) 17. prosince 2023.[16] Na přelomu května a června 2023 výrobce poprvé spustil elektrické systémy prvního kompletního exempláře DC-101 a začal testovat[17][18].

Tom Vice, generální ředitel společnosti Sierra Space, která má ve skupině Sierra Nevada projekt na starosti, koncem června 2023 naznačil brzké zahájení předletových zkoušek lodi v Armstrongově testovacím zařízení (Neil Armstrong Test Facility, NATF)[19] v Sandusky v Ohiu, které je součástí Glennova výzkumného střediska NASA, a oznámil, že se start plánuje na období od konce prosince 2023 do začátku února 2024.[20] O pouhý měsíc později však ředitel programu ISS Joel Montalbano[21] prohlásil, že NASA počítá s uskutečněním letu v první polovině roku 2024.[22] Jeho odhad byl realističtější, protože výrobce teprve na začátku listopadu 2023 oznámil, že loď Tenacity dokončil a začal ji připravovat na přepravu do NATF[23] s tím, že rozsáhlé testy by měly být dokončeny tak, aby loď mohla do konce roku dorazit na Cape Canaveral. Ke startu by pak mohlo dojít "někdy v březnu", ale přesný termín závisí také na připravenosti nové nosné rakety Vulcan,[24] jejíž první vypuštění se v té době teprve chystalo (a uskutečnilo se až v lednu 2024[25]).

Mezitím koncem ledna 2024 společnost v žádosti o schválení telekomunikačního provozu souvisejícího s letem, kterou podala u Federální komise pro komunikace (FCC), mluví o letu plánovaném na léto 2024.[26]

V NATF loď absolvovala sadu testů ověřujících její schopnost přestát složité podmínky při startu (rozsáhlé vibrace a hluk) a pobytu na oběžné dráze (extrémní hodnoty tlaku a teploty), a to jak samostatně, tak společně s nákladním modulem Shooting Star, s nímž byla pro účely testování na vibračním stole na přelomu ledna a února 2024 poprvé spojena.[27] Úspěšné dokončení vibračních testů výrobce oznámil 7. března 2024.[28] Později Tom Vice informoval o úspěšném dokončení první první fáze environmentálních testů a vyjádřil pevné přesvědčení, že se první let uskuteční ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024, přičemž termín bude přizpůsoben provozu na ISS a získání licence pro návrat do atmosféry od Federálního úřadu pro letectví (FAA).[29]

Průběh letu

Tenacity v sestavě s nákladním modulem Shooting Star vynese na oběžnou dráhu Země nosná raketa Vulcan Centaur v modifikaci VC4L[30] se 4 bočními urychlovači na tuhá paliva. Místem 2. startu Vulcanu[1] bude rampa SLC-41 Základny Vesmírných sil USA na Cape Canaveral (Cape Canaveral Space Force Station, CCSFS) na Floridě. Loď poté běžným způsobem domanévruje k ISS a – podobně jako v případě nákladních lodí Cygnus nebo dříve první verze nákladních Dragonů – bude ke stanici pasivně ukotvena pomocí robotického manipulátoru Canadarm2, který ji zachytí ve zhruba v desetimetrové vzdálenosti. Po splnění úkolů mise bude loď od stanice – opět pomocí Canadarm2 – odpojena, aktivně se vzdálí od stanice a rozdělí se k samostatnému ukončení mise obou svých součástí. Nákladní modul Shooting Star s odpadem z ISS zanikne v horních vrstvách atmosféry, zatímco kosmická loď Tenacity po vstupu do atmosféry doplachtí k přistávací dráze Shuttle Landing Facility v Kennedyho vesmírném středisku a přistane na ni podobně, jako před lety přistávaly raketoplány Space Shuttle.

Užitečné zatížení

Při příletu na ISS

Údaje o obsahu a hmotnosti dopravovaného nákladu dosud nebyly specifikovány a budou upřesněny až nedlouho před startem. Obdobné mise nákladních lodí Cargo Dragon společnosti SpaceX na ISS obvykle přepravují:[31]

  • zásoby pro posádku, zejména potraviny a osobní věci,
  • vybavení pro výstupy do volného prostoru,
  • hardware pro údržbu a rozvoj stanice,
  • počítačové vybavení,
  • materiály a technika pro vědecký program NASA a jejích partnerů (včetně cubesatů určených k vypuštění na oběžnou dráhu).

Při návratu na Zemi

Loď při návratu na Zemi může odvážet ze stanice bezmála 2 tuny různého materiálu, nejčastěji výsledky vědeckých experimentů provedených na palubě stanice, nebo součásti vybavení stanice určené k výměně nebo opravám před znovupoužitím na stanici.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b BERGIN, Chris. Cargo Dream Chaser solidifies ULA deal by securing six Vulcan Centaur flights [online]. 2019-08-14 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ ZAK, Anatoly. Source: The first mission of Sierra Nevada's Dream Chaser winged orbiter -- American incarnation of the Soviet Spiral space plane -- was penciled for a cargo delivery to #ISS from Sept. 14 to Dec. 5, 2021. twitter.com [online]. 2020-09-02 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ FOUST, Jeff. Orbital, Sierra Nevada, SpaceX win NASA commercial cargo contracts [online]. 2016-01-14 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ CLARK, Stephen. After decades of dreams, a commercial spaceplane is almost ready to fly. Ars Technica [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Thermal Protection Materials Branch - Reusable Materials - NASA [online]. 2023-04-10 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Tile Shop Prepping Heat Shields for Future Flights – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2015-06-26 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GEBHARDT, Chris. Sierra Nevada names Dream Chaser cargo module, updates CRS2 progress [online]. 2019-11-19 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ KREMER, Ken. Sierra Nevada Unveils ‘Shooting Star’ Cargo Module for Dream Chaser Missions to ISS for NASA. Space UpClose [online]. 2019-11-30 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ www.sierraspace.com [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ FOUST, Jeff. Sierra Nevada Hopes Dream Chaser Finds “Sweet Spot” of ISS Cargo Competition [online]. 2015-03-18 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Sierra Nevada firms up Atlas V Missions for Dream Chaser Spacecraft, gears up for Flight Testing – Spaceflight101 [online]. 2017-07-19 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ SNC, Sierra Nevada Corporation |. SNC Selects ULA for Dream Chaser® Spacecraft Launches. www.sncorp.com [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ FOUST, Jeff. First Dream Chaser mission slips to 2022 [online]. 2020-11-18 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ SHEETZ, Michael. Weigel: The second Vulcan flight, carrying the first @SierraSpaceCo cargo Dream Chaser to the ISS, is currently scheduled for February 2023.. Twitter.com [online]. 2022-05-17 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ FOUST, Jeff. Sierra Space’s Janet Kavandi says in a panel session on the Orbital Reef commercial space station that the first flight of Dream Chaser is now planned for next summer.. Twitter.com [online]. 2022-09-19 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ BERGER, Eric. Dream Chaser is delayed again, raising questions about Vulcan launch plans. Ars Technica [online]. 2023-03-24 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Dream Chaser comes to life. Space Daily [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ POJEZNÝ, Tomáš. Dream Chaser se posouvá blíže ke startu [online]. Kosmonautix.cz, 2023-06-05 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Neil Armstrong Test Facility - NASA [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Vice on Cargo Dream Chaser's timeline to inaugural launch: Shipping vehicle to NASA's Armstrong test facility this summer, then to Kennedy for integration with ULA by year end, and targeting launch in a window between late December and early February.. X.com [online]. 2023-06-27 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ Joel Montalbano, International Space Station Program Manager - NASA [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ BERGER, Eric. NASA's Joel Montalbano said the agency's current expectation is that Dream Chaser's debut flight to the ISS will take place during the first half of 2024; but acknowledged that potential delays to the Vulcan rocket and spacecraft may require further adjustments to the right.. X.com [online]. 2023-07-25 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ Sierra Space. Today, we are one step closer to enabling major breakthroughs in space as Dream Chaser Tenacity prepares for its journey to NASA Armstrong.. X.com [online]. 2023-10-31 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ FOUST, Jeff. Sierra Space completes first Dream Chaser [online]. 2023-11-06 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ ČERNÝ, Jiří. Raketa Vulcan s lunárním landerem Peregrine úspěšně odstartovala a míří k Měsíci. VTM.cz [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ Application for Special Temporary Authority [online]. Federal Communications Commission, 2024-01-26 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  27. ↑ Sierra Space unveils fully integrated Dream Chaser spaceplane amid testing campaign – Spaceflight Now [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Sierra Space Dream Chaser Spaceplane Successfully Completes First Phase of Pre-flight Testing. www.sierraspace.com [online]. Sierra Space, 2024-03-07 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ BRENNAN, Simona Riccardi,Morgan. Sierra Space CEO unveils new satellite product ahead of Dream Chaser launch, possible IPO. CNBC [online]. 2024-04-10 [cit. 2024-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Vulcan. www.ulalaunch.com [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ NASA’s SpaceX CRS-29 Mission Overview - NASA [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj