Claudio Gentile
Claudio Gentile | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Osobní informace | |||||||
Datum narození | 27. září 1953 (70 let) | ||||||
Místo narození | Tripolis, Libye | ||||||
Výška | 178 cm | ||||||
Hmotnost | 71 kg | ||||||
Přezdívka | Gento [1] | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice |
Fotbalový obránce (1971–1988) Fotbalový trenér (1998–2014) |
||||||
Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Trenérská kariéra | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Claudio Gentile (* 27. září 1953, Tripolis, Libye) je bývalý italský fotbalový obránce a trenér.
Je považován za jednoho z nejlepších obránců v historii italského fotbalu.[2] Velkou část fotbalové kariéry spojil s Juventusem, klubem, v němž odehrál jedenáct sezón. Spolu s brankářem Zoffem a hráči Scireou a Cabrinim, tvořili jednu z nejlepších obranných řad v historii fotbalu. Za Bianconeri odehrál celkem 415 utkání a vstřelil v nich 10 branek a vyhrál šest titulů v lize (1974/75, 1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84), dvě výhry v italském poháru (1978/79, 1982/83) a také evropské poháry: UEFA 1976/77 a PVP 1983/84.
Za reprezentaci odehrál 71 utkání a vstřelil v nich 1 gól.[3]. Z MS 1982 má zlatou medaili.[4] Na tomto turnaji byl federací FIFA zařazen do all-stars týmu.[5]
Jako trenér Itálie U21 vyhrál v roce ME U21 2004. Má také bronzovou medaili z OH 2004.
Klubová kariéra
Před Juventusem
V osmi letech se musel s rodiči uprchnout z Libye, kvůli italskému původu.[6] S fotbalem začal v mládežnické sektoru ve Varese. Sezonu 1971/72 hrál na hostování v Aroně. V následující sezoně již hrál v základní sestavě při každém zápase ve Varese.
Juventus
Po dobře odehrané sezoně, se v létě 1973 se stal novým hráčem Juventusu. Stál 200 milionů lir.[7] První utkání odehrál Debutoval v prosinci 1973 proti Veroně (5:1), kde hrál na pozici záložníka. Od sezony 1974/75 hraje již jako krajní obránce. Zpočátku tvoří obranu s dalším krajním obráncem Cuccureddu, poté je zaměstnán na pravém křídle, protože Cabrini hrál na levé straně. Poté se do obranné trojky vmědtnal mladý Gaetano Scirea. V téhle sezoně získává první titul. V následující sezoně je v třenicí s trenérem Parolou a dočasně ztrácí své místo v týmu, je nahrazen Tardellim. V sezóně 1976/77 se trenérem stal Giovanni Trapattoni a Claudio se vrátil do základní sestavy. Přispívá k druhému titulu a také k vítězství v poháru UEFA. Za Bianconeri odehrál v 11 sezonách celkem 415 utkání a vstřelil 10 branek. Získal ještě další čtyři tituly (1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84) dva italské poháry (1978/79, 1982/83) a jeden pohár PVP (1983/84).
Fiorentina a Piacenza
V létě 1984, ve věku jedenatřiceti let, opustil Juventus a přestoupil do Fiorentiny.[8]. Tady hrál tři sezony a odehrál za ni celkem 98 utkání. Největším úspěchem bylo semifinále italského poháru. Když odešel od fialek[9] strávil několik měsíců bez angažmá a zúčastnil se kempu pro nezaměstnané hráče. V prosinci 1987 byl najat druholigovou Piacenzou. Nastoupil do 20 utkání a pomohl klub zachránit v soutěži. Po skončení sezony se rozhodl ukončit kariéru.[8]
Hráčská statistika
Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
1971/72 | Arona | Serie D | 34 | 4 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 34 | 4 |
1972/73 | Varese | Serie B | 34 | 1 | IP | 3 | 0 | - | 0 | 0 | 37 | 1 |
1973/74 | Juventus | Serie A | 13 | 0 | IP | 7 | 0 | PMEZ+Int.P | 0+1 | 0 | 21 | 0 |
1974/75 | Serie A | 29 | 0 | IP | 6 | 0 | UEFA | 9 | 1 | 44 | 4 | |
1975/76 | Serie A | 22 | 1 | IP | 4 | 0 | PMEZ | 4 | 0 | 30 | 1 | |
1976/77 | Serie A | 29 | 1 | IP | 9 | 0 | UEFA | 11 | 0 | 49 | 1 | |
1977/78 | Serie A | 28 | 3 | IP | 4 | 0 | PMEZ | 7 | 0 | 39 | 3 | |
1978/79 | Serie A | 30 | 0 | IP | 7 | 0 | PMEZ | 1 | 0 | 38 | 0 | |
1979/80 | Serie A | 26 | 2 | IP | 4 | 0 | PVP | 8 | 0 | 38 | 2 | |
1980/81 | Serie A | 27 | 0 | IP | 6 | 0 | UEFA | 4 | 0 | 37 | 0 | |
1981/82 | Serie A | 27 | 2 | IP | 4 | 0 | PMEZ | 4 | 0 | 35 | 2 | |
1982/83 | Serie A | 28 | 0 | IP | 10 | 0 | PMEZ | 9 | 0 | 47 | 0 | |
1983/84 | Serie A | 24 | 0 | IP | 5 | 0 | PVP | 8 | 0 | 37 | 0 | |
1984/85 | Fiorentina | Serie A | 29 | 0 | IP | 10 | 1 | UEFA | 3 | 0 | 42 | 1 |
1985/86 | Serie A | 19 | 0 | IP | 8 | 0 | - | 0 | 0 | 27 | 0 | |
1986/87 | Serie A | 22 | 0 | IP | 5 | 0 | UEFA | 2 | 0 | 29 | 0 | |
1987/88 | Piacenza | Serie D | 20 | 0 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 20 | 0 |
Celkem | 441 | 14 | - | 92 | 1 | - | 71 | 1 | 604 | 16 |
Reprezentační kariéra
Za reprezentací odehrál 71 utkání a vstřelil 1 branku. První utkání odehrál 19. dubna 1975 proti Polsku (0:0).[10] Byl na MS 1978, kde odehrál všech sedm utkání, ale zápas o 3. místo prohrál. Také byl na ME 1980. I tady ale skončil na 4. místě. Vše si vynahradil na MS 1982. Odehrál tam kromě semifinále všechna utkání a získal zlatou medaili za vítězství. Poslední zápas odehrál jako kapitán 26. května 1984 proti Kanadě (2:0).[11]
Statistika na velkých turnajích
Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
Itálie | MS 1978 | 1 zápas ve skupině | 2. 6. | Francie | 90 | 0 | 2:1[12] |
2 zápas ve skupině | 6. 6. | Maďarsko | 90 | 0 | 3:1[13] | ||
3 zápas ve skupině | 10. 6. | Argentina | 90 | 0 | 1:0[14] | ||
1 zápas v semifinálové skupině | 14. 6. | NSR | 90 | 0 | 0:0[15] | ||
2 zápas v semifinálové skupině | 18. 6. | Rakousko | 90 | 0 | 1:0[16] | ||
3 zápas v semifinálové skupině | 21. 6. | Nizozemí | 90 | 0 | 1:2[17] | ||
o 3. místo | 24. 6. | Brazílie | 90 | 0 | 1:2[18] | ||
ME 1980 | 1 zápas ve skupině | 12. 6. | Španělsko | 90 | 0 | 0:0[19] | |
2 zápas ve skupině | 15. 6. | Anglie | 90 | 0 | 1:0[20] | ||
3 zápas ve skupině | 18. 6. | Belgie | 90 | 0 | 0:0[21] | ||
o 3. místo | 21. 6. | Československo | 120 | 0 | 1:1 (8:9 na pen.)[22] | ||
MS 1982 | 1 zápas v první skupin. fáze | 14. 6. | Polsko | 90 | 0 | 0:0[23] | |
2 zápas v první skupin. fáze | 18. 6. | Peru | 90 | 0 | 1:1[24] | ||
3 zápas v první skupin. fáze | 23. 6. | Kamerun | 90 | 0 | 1:1[25] | ||
1 zápas ve druhé skupin. fáze | 29. 6. | Argentina | 90 | 0 | 2:1[26] | ||
2 zápas ve druhé skupin. fáze | 5. 7. | Brazílie | 90 | 0 | 3:2[27] | ||
Finále | 11. 7. | NSR | 90 | 0 | 3:1[28] |
Hráčské úspěchy
Klubové
- 6× vítěz italské ligy (1974/75, 1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84)
- 2× vítěz italského poháru (1978/79, 1982/83)
- 1x vítěz poháru UEFA (1976/77)
- 1x vítěz poháru PVP (1983/84)
Reprezentační
- 2× na MS (1978, 1982 - zlato)
- 1× na ME (1980)
Individuální
- All Stars team na MS 1982
- kandidát na Zlatý míč – nejlepší tým (8. místo v roce 2020)
Vyznamenání
Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[29]
Medaile za atletickou statečnost (1982)[30]
Medaile za atletickou statečnost (1975)[31]
Trenérská kariéra
Po ukončení fotbalové kariéry se vrátil do Juventusu, kde měl na starost mládež.[32] . V letech 1991 až 1993 byl manažerem v Leccu.
Později vstoupil do technického sektoru FIGC jako trenér národního týmu hráčů do 20 let. V roce 2000 byl zpočátku zástupcem Trapattoniho na lavičce národního A-týmu a v říjnu téhož roku nahradil Tardelliho, jako trenér reprezentace hráčů do 21 let.[33] S mládežnickou reprezentantcí byl tři krát na ME U21 (2002, 2004, 2006). Nejlepší turnaj byl v roce 2004, který vyhrál. Byl i na OH 2004, kde bral bronzovou medaili. Po vyřazení ve čtvrtfinále na ME U21 2006 byl nahrazen jiným trenérem.[34]
V následujících letech netrénoval žádný tým, přestože měl nabítky od Juventusu[35] i aby vedl Libyi.[36] V roce 2014 byl angažován Švýcarským klubem FC Sion[37], jenže po deseti dnech se nedostavil na trénink a byla mu ukončena smlouva.[38]
Úspěchy
- 3× na ME U21 (2002 - bronz, 2004 - zlato, 2006)
- 1× na OH (2004 - bronz)
Odkazy
Reference
- ↑ https://www.tuttojuve.com/gli-eroi-bianconeri/gli-eroi-in-bianconero-claudio-gentile-388882
- ↑ http://archiviostorico.gazzetta.it/2010/settembre/02/Che_fine_fatto_razza_dei_ga_10_100902038.shtml
- ↑ http://www.rsssf.com/miscellaneous/gentile-intl.html
- ↑ http://www.rsssf.com/tables/82full.html
- ↑ http://football.sporting99.com/fifa-world-cup-all-star-team.html
- ↑ http://www.ju29ro.com/storie-di-ju29ri/1416-ritratti-claudio-gentile.html
- ↑ https://archivio.unita.news/assets/main/1973/08/13/page_007.pdf
- ↑ a b https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1988/03/23/ultimo-svincolo-non-mi-fa-soffrire.html
- ↑ https://archivio.unita.news/assets/main/1987/07/19/page_027.pdf
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1152392
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371619
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981136
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981138
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981141
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981161
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981163
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981165
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981172
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1185291
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/964076
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1185294
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/964081
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965828
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965845
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965858
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965871
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965879
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965884
- ↑ https://web.archive.org/web/20171222053441/http://www.figc.it/it/204/2540393/2017/12/News.shtml
- ↑ https://www.coni.it/it/attivita-istituzionali/onorificenze/home/scheda-persona/schedaatleta.html?id==
- ↑ https://www.coni.it/it/attivita-istituzionali/onorificenze/home/scheda-persona/schedaatleta.html?id=
- ↑ http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,libera/action,viewer/Itemid,3/page,21/articleid,0923_01_1990_0281_0023_12656055/
- ↑ https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/2000/10/13/gentile-all-under-in-stile-tardelli.html
- ↑ https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/2006/07/25/le-nuove-nazionali-una-generazione-azzurra-in.html
- ↑ https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/2010/01/28/ferrara-va-avanti-al-buio-ma-non.html
- ↑ https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/2012/01/19/il-pallone-dopo-fucili-la-nuova-libia.html
- ↑ https://web.archive.org/web/20140714195723/http://gianlucadimarzio.com/news/sion-claudio-gentile-e-il-nuovo-allenatore-firma-un-biennale/
- ↑ https://www.rsi.ch/sport/calcio/Il-Sion-con-Chassot-per-ora-1454446.html
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Claudio Gentile na italské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudio Gentile na Wikimedia Commons
- Claudio Gentile v databázi Olympedia (anglicky)
- Profil hráče na Transfermarktu
- Profil trenéra na Transfermarktu
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
Související články
Trenér italské fotbalové reprezentace do 21 let | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marco Tardelli |
2000–2006 Claudio Gentile |
Nástupce: Pierluigi Casiraghi |