Coppa Italia

Coppa Italia
Aktuální ročník Coppa Italia 2023/2024
Země ItálieItálie Itálie
Datum založení 1922
Počet týmů v soutěži 44 (2022–23)
Evropské poháry Liga mistrů (0)
Evropská liga (1 místo)
Úřadující mistr FC Inter Milán (9. titul)
Nejúspěšnější klub Juventus FC (14. titulů)
Oficiální stránky

Coppa Italia (česky Italský pohár) je italský fotbalový pohár. Turnaj se koná pod jurisdikcí FIGC (Italská fotbalová federace) a je ve skutečnosti uznáván jako „federální pohár“, podobný anglickému FA Cupu.

První ročník turnaje se konal v roce 1922 za účasti 37 klubů. Pak byla dlouhá pauza a v roce 1935 se soutěž rozjela znovu. Další pauza byla v období druhé světové války a po válce (1943–1957). Od roku 1958 soutěž pokračuje nepřetržitě.

Symbol Coppa Italia je coccarda tricolore (Italská trikolora). Klub který vyhraje má možnost si na dres přišít tenhle symbol. Poprvé byl použit v roce 1958. Též od roku 1958 je trofej pro vítěze dnešní podobu.

Nejčastěji vyhrává klub z Turína, a to Juventus FC, který ji vyhrál již čtrnáctkrát. Soutěž vyhrálo celkem 16 různých klubů. Vítěz soutěže postupuje přímo do Evropské ligy UEFA. Dříve vítězný klub postupoval přímo do Poháru PVP UEFA. A to do roku 1999 kdy ji vyhrál klub SS Lazio. Od roku 1988 se vítěz soutěže utká s vítězem ligy o Supercoppa italiana.

Historie

20. léta

Zrod Italského poháru bylo součástí bouřlivých událostí, které v roce 1921 rozvrátily organizaci italského fotbalu. V tomto roce vedly velké neshody mezi velkými kluby a federací ohledně struktury nejvyšší ligy k odtržení nejdůležitějších klubů v nezávislé lize Italská fotbalová konfederace (CCI).

Fotbalová asociace, se rozhodla založit v soutěžní sezóně 1921/1922 novou soutěž souběžné s ligou a s přímým vyřazením. První turnaj se konal 2. dubna 1922. Neatraktivita slabých a většinou neznámých klubů způsobila velké problémy s o debutový ročník Italského poháru se pro veřejnost ukázal být nudný. Prvním vítězem se stal provinční klub Vado, které porazilo Udinese. Další turnaj se odehrál o čtyři roky později, v sezóně 1926/1927. Turnaj byl po několika kol přerušen pro nedostatek volných termínů.

30. léta

Teprve v roce 1935, po redukci v nejvyšší lize na 16 týmů a následnému většímu prostoru v kalendáři, pokračoval domácí pohár stabilně a nepřetržitě. Byl vytvořen po vzoru anglického poháru. Všechny zápasy se hrály v jednom dni na hřišti určeném losem a v případě nerozhodného výsledku následovalo prodloužení a poté by rozhodlo o postupujícím druhý zápas. Do soutěže měly přístup všechny kluby Serie A, Serie B a Serie C. Vítěz poháru získal v následujícím roce právo účast ve Středoevropském poháru.

Prvním vítězem obnoveného turnaje se stal Turín, který porazil Alessandrii. Poté vyhrál i Janov, Fiorentina, Ambrosiana-Inter a Juventus, který v sezoně 1937/38 porazil ve finále městského rivala Turín.

40. léta

Velkou senzaci vyvolal vítěz ze sezony 1940/41 klub Benátky. K vítězství táhl hlavně mladí talentovaní fotbalisté italského fotbalu: Ezio Loik a Valentino Mazzola. Právě tito dva se v následujících letech objevili mezi silnými stránkami Grande Torino, které uzavřelo sérii v sezóně 1942-1943 také vítězstvím v lize, čímž se stalo prvním týmem, který vyhrál obě národní trofeje současně. Mezitím v předchozí sezoně vyhrál již podruhé městský rival Juventus.

Sezona 1943/44 nezačala kvůli válce a další ročník se odehrál až za 15 let v roce 1958.

50. léta

Prvním vítězem po 15 letech se stalo Lazio, které v ročníku 1958 porazilo ve finále Fiorentinu. Tento ročník začal v červnu, protože fotbalová reprezentace se neprobojovala na MS 1958. Turnaj skončil v listopadu, když už byla odstartována nová sezona tohoto poháru.

Tradiční tříbarevnou kokardu, symbol vítězství z tohoto turnaje, použila poprvé Lazio. Další vítěz Juventus, který dosáhl prvního double ve své historii, získal dodnes používanou trofej Coppa Italia, zlatá a zdobená na základně trikolorními smalty, které připomínají barvy národní vlajky.

60. léta

V tomto období získalo nejvíce prvenství Fiorentina a Řím (dvě vítězství). Překvapivé vítězství zaznamenala Atalanta v sezoně 1962/63 a také tehdy druholigové Neapole v sezoně 1961/62. Od sezony 1967/68 se o vítězi rozhodla finálová skupina se čtyřmi kluby, které postoupili do semifinále. Vítězem se stal klub, který získal nejvíce bodů.

70. léta

Aby se přilákala veřejnost na stadiony, které na zápasy chodí málo lidí. Rozhodla se federace soutěž nahradit vyřazovací způsob za řadu skupin. Kluby byly rozděleny do 9 skupin a každý vítěz své skupiny postoupil do čtvrtfinále.

Nejúspěšnějším týmem 70. let se stal Milán, kterému se z pěti odehraných finále podařilo třikrát vyhrát. Obzvlášť v roce 1976/77, když porazil ve finále městského rivala Inter. Pozoruhodné byly také činy Palerma. I když hrály ve 2. lize, zahrály si dvakrát finále.

Vítězové

Související informace naleznete také v článku Seznam vítězů italského fotbalového poháru.

Celková statistika

Klub Vítězné finále Vítězné sezony
Juventus 14 1937/38, 1941/42, 1958/59, 1959/60, 1964/65, 1978/79, 1982/83, 1989/90, 1994/95, 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2020/21
Řím 9 1963/64, 1968/69, 1979/80, 1980/81, 1983/84, 1985/86, 1990/91, 2006/07, 2007/08
Inter 9 1938/39, 1977/78, 1981/82, 2004/05, 2005/06, 2009/10, 2010/11, 2021/22, 2022/23
Lazio 7 1958, 1997/98, 1999/00, 2003/04, 2008/09, 2012/13, 2018/19
Fiorentina 6 1939/40, 1960/61, 1965/66, 1974/75, 1995/96, 2000/01
Neapol 6 1961/62, 1975/76, 1986/87, 2011/12, 2013/14, 2019/20
Milán 5 1966/67, 1971/72, 1972/73, 1976/77, 2002/03
Turín 5 1935/36, 1942/43, 1967/68, 1970/71, 1992/93
Sampdoria 4 1984/85, 1987/88, 1988/89, 1993/94
Parma 3 1991/92, 1998/99, 2001/02
Boloňa 2 1969/70, 1973/74
Atalanta 1 1962/63
Janov 1 1936/37
Benátky 1 1940/41
Vado 1 1922
Vicenza 1 1996/97

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albo d'oro della Coppa Italia na italské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Zdroj