Cina

Cina
Základní informace
Délka toku 50 km
Světadíl Evropa
Ústí
Protéká
PolskoPolsko Polsko (Opolské, Slezské vojvodství)
Úmoří, povodí
Baltské moře, Odra
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cina či Pština[1][2][3] (německy Zinna, polsky Psina [pšina] nebo slezsky Cyna) je levý přítok řeky Odry v polském Horním Slezsku.

Název

Ve gmině Bavorov (polsky Baworów, česky také Bavorovice, německy Bauerwitz) je také ves Sucha Psina ([sucha pšina], německy Zauchwitz, od roku 1936 Dreimühlen nebo dříve Zauchwiz, 1337 Suchapsina, 1423 Czawchenczin, 1467 Czawecheczin, 1524 Zauchzen[4], ve Slovníku geografickém království Polského a jiných slovanských zemí též Sucha Pścina[5]), která se česky nazývá Suchá Pština. Ves Sucha Psina/Suchá Pština leží na potoce Sucha neboli Sucha Psina čes. (Suchá Pština), jež je přítokem Psiny/Ciny/Pštiny.

Ve gmině Bavorov leží na řece Cině/Psině také ves Sułków (do 31. prosince 2004 Sulków[6], česky Sulkov, německy Zülkowitz (dříve Zilchowitz[7]), jejíž německý název byl v roce 1936 změněn ze slovansky znějícího Zülkowitz změněn na Zinnatal.

Pština[8] (polsky Potok Rozumicki[9] nebo Trzebomka[10] nebo dříve Pszcina[11], německy Pscina Bach) je také potok tekoucího z Rozumic přes Třebom a v Samborovicích se vlévajícího do Troji, pravého přítoku Ciny/Psiny.

Průběh toku

Pramení nad vsí Gadzowice (blízko česko-polské strátní hranice) a protéká přes Gadzowice, Głubczyce (něm. Leobschütz), Bavorov (něm. Bauerwitz), Pietrowice Wielkie. U Cyprzanówa a Samborowic se do Psiny vlévá zleva říčka Troja

Tok pak pokračuje přes Wojnowice (něm. Woinowitz) a před vesnicí Bojanów se do Psiny zleva vlévá Biała Woda. Psina dále protéká vesnicí Benkovice (Bieńkowice) a jižně od Ratiboře (Racibórz) se vlévá po cca 50 kilometrech délky do Odry v Polderu Racibórz Dolny. Z Psiny byl vystavěn umělý kanál (z Benkovic do Ratiboře) nazývaný Psinka nebo Cyna.

Významnější přítoky

  • pravé: Złotnik, Troja, Biała Woda (Krzanówka, Bílá Voda, Oldřišovský potok)
  • levé: Gadzówka

Jazyková hranice

Související informace naleznete také v článku Moravsko-slezská hranice.
Cina (modrá barva), lašská nářečí (žlutá) a polská slezština (červená) na začátku 20. století v dnešním Polsku

Od roku 1137 (Kladský mír) tvoří Cina zemskou hranici mezi Moravou (resp. českými zeměmi; pravý břeh) a Slezskem (resp. polskými zeměmi; levý břeh) a dodnes je pro zbytky autochtonního slovanského obyvatelstva jazykovou hranicí česko-slezskou – jižně od Ciny se mluvilo hlavně lašskými dialekty češtiny, severně od ní se užívá polština, popř. slezština. (Tamní Slezané říkají: „Po Cinu letí vrůna a za ní už vrana.“)

Odkazy

Reference

  1. http://www.archive.org/stream/djinymarkrabstv00dvogoog/djinymarkrabstv00dvogoog_djvu.txt
  2. http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/1vo/tisky/T0686_00.htm[nedostupný zdroj]
  3. http://www.nalucine.cz/nlcn/a-te/h-minulo.htm
  4. http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_XIV/467
  5. http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_I/844
  6. Rozporządzenie Ministra Spraw Wewnętrznych i Administracji z dnia 7 października 2004 r. w sprawie ustalenia i zmiany urzędowych nazw niektórych miejscowości oraz obiektu fizjograficznego, Dz. U. z 2004 r. Nr 229, poz. 2312, URL: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU20042292312
  7. Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich, T. XI. Warszawa: nakł. Filipa Sulimierskiego i Władysława Walewskiego, 1880-1914, s. 574.
  8. Archivovaná kopie. iszp.kr-moravskoslezsky.cz [online]. [cit. 2009-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  9. http://www.bip.kietrz.pl/e-bip/ob.php/Kietrz%20studium%20do%20uchwalenia%2026.11.2008.doc?id=833[nedostupný zdroj]
  10. http://62.233.140.99/dzienniki/du/2003/16/poz.149/zal2h.htm[nedostupný zdroj]
  11. Zarządzenie prezesa rady ministrów z dnia 1 czerwca 1951 r. w sprawie przywrócenia i ustalenia urzędowych nazw rzecznych śląskiej części dorzecza Odry i Łaby.. dokumenty.rcl.gov.pl [online]. [cit. 2012-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-19. 

Externí odkazy

Zdroj