Třebom

Třebom
	Kostel sv. Jiří a kaple
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kravaře
Obec s rozšířenou působností	Kravaře; (správní obvod)
Okres	Opava
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°2′46″ s. š., 18°1′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	212 (2023)
Rozloha	9,51 km²
Katastrální území	Třebom
Nadmořská výška	226 m n. m.
PSČ	747 25
Počet domů	81 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Třebom 3; 747 25 Sudice ; outrebom@volny.cz
Starosta	Jaroslav Vlk
	Oficiální web: www.trebom.cz
	Třebom
Další údaje
Kód obce	569101
Kód části obce	170208
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třebom (německy Thröm,^[4] polsky Trzebom) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Žije zde 212^[1] obyvatel. Obec se nečlení na části a je tvořena jediným katastrálním územím. Obec se nachází v Sudicko-třebomském výběžku a je ze tří stran obklopena polským územím.

Název

Původní podoba Třěbom (v mužském rodě) byla odvozena od osobního jména Třěbom (jeho základem bylo sloveso třěbiti - "tříbit"). Význam místního jména byl "Třěbomův majetek". V průběhu dějin bylo jméno všelijak upravováno (Třeboun, Třebouň, Třeboň). Německé jméno se vyvinulo z českého.^[5]

Historie

První písemná zpráva pochází z roku 1349 a zaváděla povinnost obce platit městu Opavě za údržbu mostů a cest. V letech 1245–1281 byla obec Třebom nově osídlována Němci díky kolonizační činnosti olomouckého biskupa Bruna, hraběte ze Schaunburgu. Vrchnost, která vládla Třebomi v následujících staletích, byla převážně českého, popř. polského původu. Od doby husitské tvořila Třebom dohromady se sousední obcí Hradčánky (pol. Gródczanki, něm. Ratsch) exklávu Bruntálského panství. V roce 1621 získal obec Řád německých rytířů. V době největšího rozkvětu v 2. pol. 19. století počet obyvatel dosahoval ku 1040 lidem v obci. V roce 1708 vznikla v Třebomi škola; školní budova byla postavena v roce 1800. Výstavba katolického kostela, zasvěceného sv. Jiří proběhla v letech 1781–1785. Vláda Řádu německých rytířů byla v Třebomi ukončena v roce 1863 a vesnici převzal pruský stát. Po připojení k Československé republice v roce 1920 byla Třebom čistě německou vesnicí. 22. září 1938 po půlnoci byla příslušníky sudetoněmeckého Freikorpsu napadena hlídka Stráže obrany státu. Během přestřelky byl raněn dozorce finanční stráže František Papoušek a byli zabiti tři příslušníci Freikorpsu. Po boji se útočníci stáhli za státní hranici do Německa.^[6] Od 1. června 1975 byla obec přechodně připojena k sousední obci Sudice.^[7]

Galerie

vjezd od polské vesnice Gródczanki
budova bývalého obecního úřadu
kostel sv. Jiří se hřbitovem
interiér kostela
hospodářské budovy
dům německého typu s vysokými vraty
zchátralá budova
zchátralá hospodářská budova
rychta (pozdější státní statek)
prostranství u hasičské zbrojnice
kříž u obce
památník padlých v první světové válce

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 847.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 613.
↑ PADEVĚT, Jiří. Krvavý podzim 1938. 1. vyd. Praha: Academia, 2020. 589 s. ISBN 978-80-200-3097-9.
↑ FRŇKOVÁ, Veronika. Stavební tradice hlučínských obcí Bolatice a Třebom. Brno, 2011. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Miroslav Válka. Dostupné online.