Chocholatka čabraková

Chocholatka čabraková
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď	turovití (Bovidae)
Rod	chocholatka (Cephalophus)
Binomické jméno
Cephalophus jentinki Thomas; 1892
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chocholatka čabraková (Cephalophus jentinki) je druh antilopy obývající lesy západní Afriky. Od jiných chocholatek je snadno rozeznatelná díky svému zbarvení. Patří mezi největší zástupce rodu a někdy je uváděna jako největší zástupce rodu, o tuto pozici se však pře s chocholatkou žlutohřbetou (Cephalophus silvicultor).

Taxonomie

Chocholatka čabraková byla popsána roku 1892 Oldfieldem Thomasem.^[2] Synonymní název taxonu je Chocholatka Jentinkova. Spolu s většinou chocholatek náleží do rodu Cephalophus a společně s dalšími rody do tribu Cephalophini (chocholatky).

Popis

Délka těla této chocholatky je 130–140 cm. Kohoutková výška se pohybuje mezi 80–89 cm. Ocas je dlouhý 15 cm. Délka rohů se pohybuje v rozemzí 14–21 cm a mají je obě pohlaví. Tato chocholatka dosahuje hmotnosti 57–91 kg.^[3]

Zbarvení hlavy a krku po lopatky je černé. Okolí tlamy je bílé. V ose hrudní končetiny se dorzoventrálně táhne bílý pruh. Končetiny jsou bílé, přední s šedou skvrnou. Kaudálně od bílého pruhu je pak tělo zbarveno šedě.

Rozšíření

Tato druh chocholatek obývá především Libérii, dále pak Pobřeží slonoviny, Sierru Leone a Guineu. Zde vyhledává především pralesní porosty, ale lze ji nalézt i v okolních druhotných lesích, plantážích a buši. Její výskyt byl zaznamenán až do výšky 1200 m. n. n.^[4]

Etologie

Chocholatka čabraková žije samotářsky, občas však bývá pozorována i v párech. Potravou této chocholatky tvoří listy a stonky rostlin a ovoce. Za její prédatory lze považovat levharta a člověka. Vytváří si stálá území a patrně je teritoriální. Má primárně noční aktivitu, u jediců v lidské péči však byla pozorována i denní aktivita. Jedná se o velice plaché a skrytě žijící zvíře. Přes den nebo při spánku často odpočívají v dutých, padlých kmenech stromů, nebo mezi opěrami mohutných stromů.^[3]

Rozmnožování

Samice je březí okolo 240 dnů a po této době rodí mládě. Mládě je odstaveno zřejmě po 3 až 4 měsících. Mláďata se rodí tmavě hnědá a postupně během prvního roku získávají zbarvení dospělých zvířat. Druh se dožívá až 21 let. O rozmnožování tohoto druhu máme velmi málo údajů a většina pochází z lidské péče.^[3]

Ohrožení

Druh je Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) řazen jako ohrožený (EN). Populace má klesající tendenci a je odhadována na méně jak 2000 žijících jedinců. Chocholatku ohrožuje rozšiřování lidských sídel, mýcení lesů a lov pro maso. Chráněna je spíše nepřímo výskytem v některých národních parcích, i zde však může docházet a dochází k pytlačení. Pokud nebudou podniknuty záchranné akce, hrozí, že druh v blízké budoucnosti vyhyne.^[3][4] Je zařazena do přílohy CITES I (A).

Chov v lidské péči

Aktuálně není tento druh chován v zoologických zahradách. Stejně jako jiné chocholatky, jde o náročného chovance. Rozmnožující se populace krátkodobě existovala v USA, poslední samec však uhynul v Gladys Poter Zoo roku 2013.^[5] V Evropě byly tyto chocholatky chovány ve 2 zařízeních. Nejprve v roce 1984 přišla 1 samice do Gelsenkirchen a následně putovala ještě téhož roku do Tierparku Berlín, kde žila do roku 1989, kdy byla poslána do USA.^[6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chocholatka čabraková na Wikimedia Commons

Zdroj